Jazyková vybavenost obyvatel ČR 

Lekce vede žáky k sebereflexi jejich dovednosti používat cizí jazyk, uvědomění si, k čemu všemu je třeba, a poskytuje srovnání jazykové úrovně se zeměmi EU. Na příkladu hledání práce si žáci uvědomí, že znalost cizího jazyka se stává nezbytností. Video ukázky významných představitelů, ale i obyčejných lidí, žákům demonstrují, že odvaha mluvit je důležitější než perfektní výslovnost nebo ovládání gramatiky. Lekce by měla posílit motivaci žáků překonávat vlastní nedostatky a cizí jazyk aktivně používat. 

Lekce je inspirovaná článkem „Podceňuju se, tedy jsem“ – 11.11.2012, Respekt číslo 46/2012

Zákonodárný proces v Česku a veto zákona o sociálně-právní ochraně dětí 

Prostřednictvím práce s textem se žáci seznámí s procesem vzniku zákonů v ČR, na příkladu zákona o sociálně-právní ochraně dětí vetovaného prezidentem ČR si postup ověří a zamyslí se nad (ne)výhodami ústavní a pěstounské péče.

Lekce vznikla v reakci na článek „Vítězství ústavů“  – 16.9.2012, Respekt číslo 38-39/2012

Prezident ČR a USA 

Lekce žáky seznámí se způsobem volby prezidenta v USA a v ČR, přiblíží pravomoci obou prezidentů a ukáže rozdíly mezi prezidentskou a parlamentní demokracií. Žáci dostanou prostor k diskusi nad názorovými rozdíly mezi kandidáty na prezidenta v USA ve volbách 2012 (Obama – Romney).

Lekce využívá články „Nesnadná volba“ a „Hlavně solidní ouřada“  – 4.11.2012, Respekt číslo 45/2012

„Jak by skončily Pussy Riot v Česku?“ 

Žáci se zamyslí nad kontroverzním případem politického protestu ruské skupiny Pussy Riot, zformulují vlastní postoj a v rolové hře se jej pokusí obhájit. Prostřednictvím textů odborníků oslovených Respektem se seznámí s pohledem českého práva na akci skupiny v pravoslavném chrámu a pojmenují hranice mezi politickým protestem, sociální revoltou, a porušením zákona. 

Lekce vznikla v reakci na článek „Jak by skončily Pussy Riot v Česku?“ – 26.8.2012, Respekt číslo 35/2012

Záleží na každém hlasu? 

Lekce přibližuje poměrný volební systém pro krajské volby a většinový volební systém pro volbu senátorů. Zároveň demonstruje, že i hlasy jednotlivců mohou být rozhodující. Lekce je použitelná i v hodině matematiky.

Lekce vznikla v reakci na články zabývající se výsledky krajských a senátních voleb v Respektu číslo 42/2012.

Rovnost – 1/4 – Odlišnosti a podobnosti (Jsem rovnoprávný? Odlišuji se nějak?) 

Žáci si na příkladech podobností a odlišností v životě uvědomí, že není možné si vždy vybrat skupinu, ke které by chtěli náležet, že odlišnosti stejně jako podobnosti mohou být příjemné, ale také zatěžující. Měli by si uvědomit, že odlišnost nevypovídá o kvalitách jedince.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rozmanitost a pluralismus – 1/4 – Jak mohou lidé žít společně? (Jak může vzdělání pomoci rozvíjet toleranci a porozumění?) 

V moderní společnosti se setkáváme se stále větším množstvím skupin obyvatel s různým náboženským, politickým, kulturním a jiným přesvědčením. Není cílem spolu soupeřit, pro rozvoj společnosti je výhodnější schopnost spolupráce, nebo alespoň respektu a tolerance.

Rozmanitost a pluralismus – 2/4 – Proč se lidé nemohou shodnout? (Na čem jsou postaveny rozdíly?) 

Na příkladu rozdílných odpovědí u poměrně kontroverzních otázek rozebereme příčiny, které nás k odpovědím dovedly, a demonstrujeme rozdílnost názorů v rámci třídy, natož pak v měřítku města, národa…

Rovnost – 4/4 – Sociální spravedlnost (Jak bychom se měli vypořádat s nerovností?) 

V naší společnosti neexistuje konsenzus ohledně toho, co sociální spravedlnost přesně znamená. Příběh, který je součástí této vyučovací hodiny, má za úkol pomoci studentům přemýšlet o základních principech, ve kterých by měla být sociální spravedlnost zakořeněna, a současně představit žákům složitost této problematiky.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.