ARGUMENTY PROTI DEMOKRACII
Pro žáky:
1. ročník - Střední školy / Gymnázia
2. ročník - Střední školy / Gymnázia
V průběhu lekce žáci na základě čtyř textů odvozují možné argumenty proti demokracii. Uvědomují si tak situace, v nichž může být demokracie přítěží či komplikací a zvažují, zda a za jakých okolností má smysl demokratické principy řízení narušit.
Práce probíhá ve dvojicích, jejím výstupem je provedený soupis situací, na nichž lze zdůvodnit argumenty proti demokracii.
Tato lekce navazuje na lekci "Kdo vládne a jak vládne?".
Prezentace s instrukcemi a zadáním
Tabule, křída pro aktivitu Zeď mlčení (možno také velký papír, fixy)
Popisy situací do skupin
- Žáci na základě čteného textu vyvodí možné argumenty proti demokracii.
- Žáci formulují a vysvětlí argumenty pro možné záporné stránky demokracie.
- Žáci vlastní argumenty obhájí tím, že uvedou konkrétní příklady ze života, které potvrzují jejich platnost.
1. Uvedení do tématu (20 minut)
Na začátku hodiny by mělo dojít k jednoduchému opakování a připomenutí toho, čím jsme uzavřeli lekci minulou -"Kdo vládne a jak vládne?" Nezapomeňte mít před očima všechny soupisy pro a proti, které žáci minule sestavili k životu v Sikkalském království a ke třem druhům vlády.
Dále učitel žákům položí otázku: Co je demokracie? Zkuste vlastními slovy popsat tento druh zřízení.
Poté učitel může předložit žákům seznam jevů (viz níže kurzívou). Lépe se bude pracovat ve skupinách po třech. Jejich úkolem je zdůvodnit, zda se tyto jevy v demokracii vyskytují, pokud ne, pak zdůvodnit proč. Pravděpodobně dojdete se žáky k závěru, že většina jevů se v demokracii také vyskytuje a demokracie tedy není sama o sobě imunní vůči projevům nesvobody. Toto sdělení můžete využít i v uzavření aktivity:
- antisemitismus
- etnické čistky
- mučení
- manipulace s veřejností
- kult moci, jednotlivců nebo armády
- chápání kritiky jako zhoubného přístupu
- ženy jsou pouze nositelkami nového života
- represe na základě sexuální orientace
- podřízení se úřadům
- tlak vrstevníků na to, abych se přizpůsobil/a
- touha nechat se vést a nerozhodovat
- opovrhování menšinami a jinakostí
2. Práce ve čtveřicích (20 minut)
Žáci se rozdělí do čtveřic. Učitel položí následující otázku: Je možné, že by měla demokracie i negativní stránky? Pokuste se popřemýšlet a najít nějaká negativa demokracie.
Tuto aktivitu provádíme za pomoci metody „Zeď mlčení“.
1. Studenti vytvoří čtyřčlenné skupiny. Skupiny se posadí do polokruhu čelem k prezentačnímu papíru pověšenému na stěně. Jsou požádáni, aby v tichosti a během stanoveného časového limitu napsali větu typu: „Slabinou demokracie je...”
2. Studenti reagují na věty nebo slova již napsaná tou formou, že v tichosti mohou připsat další větu nebo slovo, k nimž je něco napsaného inspirovalo. Vše by mělo probíhat v tichosti.
3. Po uplynutí časového limitu pro psaní na prezentační papír si každý student vybere a přečte větu, kterou napsal někdo jiný. Studenti společně hovoří o výsledcích ve třídě.
Pokud máte hodinu rozdělenu na 2 x 45 minut, zde ukončete první část. Rekapitulujte, co se objevuje na zdi mlčení a sdělte žákům, že následující hodinu budeme pracovat se závěry odborníků, z nichž budou žáci v expertních skupinách argumenty proti demokracii vybírat.
3. Skládankové učení – práce s textem (30 minut)
K seznámení s danou problematikou použijeme metodu Skládankového učení (viz příloha - texty 1, 2, 3, 4).
Poznámka: Pro učitele je tato metoda velmi náročná - jak na přípravu, tak v rámci hodiny, kdy žáci s touto metodou pracují. Přesto má i mnohá pozitiva. Žák najde v textu podstatné informace, odliší je od vedlejších, vytváří si vlastní strukturu získaných informací a přetváří a propojuje informace. Ověřuje si, zda informacím rozumí, informace si vyjasňuje, klade otázky, přejímá zodpovědnost za učení druhých i za společný výsledek. Velmi důležité je také, že přijímá od druhých zpětnou vazbu a zaujímá různé role ve skupině.
„Je možné, že by měla demokracie i negativní stránky? Pokuste se popřemýšlet a najít nějaká negativa demokracie?”
Postup:
- Stručně a velmi obecně pohovoříme o tématu, kterým se dnes budete zabývat.
- Rozdělíme třídu na menší „domovské” skupiny po čtyřech, (skupiny necháme z předešlé aktivity), kde se žáci rozpočítají na 1,2,3,4.
- Rozdejte každému podle jeho čísla list s textem 1 až 4.
- Všechny 1, 2, 3, 4 se sejdou k sobě a vytvoří expertní skupiny.
Poznámka: zvažte, zda by měly mít expertní skupiny více jak 4 členy, v takovém případě upravte systém rozdání listů.
Další možnost:
Velkou třídu rozdělit na půl a teprve pak do skupin. Každá polovina třídy pak může pracovat na jiném tématu či s jinými texty. - Expertní skupiny:
a) Přečtou si text (každý sám), poté mají diskutovat, zda všichni textu rozumí (u dyslektika je možné, aby mu někdo předčítal, co je v textu)
b) Položit si co nejvíce otázek k textu (otevřených i uzavřených), otázky zapsat.
c) Dohodnout se, co je v textu důležité, aby se to dozvěděli i ostatní členové domovské skupiny.
d) Připravit se na výuku své části materiálu (pomůcky, otázky) a zvolit si strategii – čas pro výuku jedné expertní části bude 5 minut. Čtveřice ať si mezi sebe rozdělí role hlavního mluvčího, zapisovatele toho, co mají mít ostatní na očích, časoměřiče a prezentujícího, který položí tři vybrané sepsané otázky třídě. - Prezentace expertních skupin. Vyzývejte žáky, ať se ptají na každou nejasnost.
(Zdroj: RWCT – Příručka V. - Kooperativní učení – Skládankové učení, str. 11 – 17)
Prezentaci uzavřete společnou diskusí nad všemi sepsanými argumenty proti demokracii. Zažili sami žáci v určitých situacích, že demokracie má některé tyto slabiny? Jaké situace to byly?
4. Reflexe (15 minut)
Varianta 1: Pro závěrečnou reflexi je možné použít metodu „rohů“. V místnosti vyznačte tolik míst, kolik je počet argumentů proti demokracii, místa označte papírem s napsaným argumentem. Vyzvěte žáky, aby si každý stoupnul k tomu místu, v němž se nachází podle jejich názoru nejzávažnější argument proti demokracii. Svou pozici pak mohou vyzvaní jednotlivci vysvětlit. Závěrem položte třídě otázku, zda některý z argumentů vede k tomu, že je jiný způsob řízení lepší než demokracie a proč?
Varianta 2: Závěr můžete variovat v silnější verzi. Vyzvěte například žáky, aby se postavili ke zvolenému argumentu proti pouze v případě, že si myslí, že je závažným důvodem pro zrušení demokracie a nahrazení ji jiným způsobem řízení. Rovnou tak přikročíte ke konfrontaci, zda i přes slabiny demokracie je dobré ji hájit a proč.
Varianta 3: Poslední variantou závěru je názorová přímka. Ať se žáci rozestaví na škálu mezi ano a ne na otázku: „Je dobré hájit demokracii oproti jiným způsobem řízení společnosti i přes její slabiny?“. Vybraní žáci pak mohou svou pozici na škále vysvětlit.
Poznámka: V příloze č. 1 je ponechán původní text z Res Publica a po něm následuje zjednodušený příběh pro mladší žáky. Statě jsou v některých případech dosti těžké. Přesto si myslíme, že se žáci musí s takovými texty seznámit, analyzovat je a věnovat se jim tak, aby jim opravdu rozuměli.
Soupis argumentů proti demokracii s uvedením příkladů situací z běžného života, v nichž můžeme slabiny demokracie vnímat.
Přiložené soubory:
COV_Argumenty_proti_demokracii_Texty.doc |
Autor: Filip Hotový, inspirováno materiály RES PUBLICA (copyright CIVITAS-CZ)
Diskuze:
-
Karolína Koskubová
Metoda skládankového učení je vysvětlena přímo v popisu učební jednotky a texty 1-4 naleznete v příloze pod nadpisem "Skládankové učení - texty 1-4" (nadpis tam předtím chyběl). Děkujeme za upozornění.
9. 9. 2012 / 19:25 -
Martina Nováková
Ahoj Filipe, nenašla jsem v příloze metodu skládankového čtení a listy s textem 1 - 4.
17. 4. 2012 / 9:08