EVROPSKÁ UNIE – HISTORIE, SOUČASNOST A BUDOUCNOST

Studenti se seznámí s významnými historickými mezníky vývoje EU. Poté hledají v EU prvky typické pro konfederaci (resp. mezinárodní organizaci) a prvky typické pro federaci. Na závěr diskutují o budoucnosti EU.

Pracovní list č. 1 – kartičky k historii EU (viz příloha 1 a 2)

Pracovní list č. 2 – povaha EU (viz příloha 3 a 4)

• Žáci popíší vývoj evropské integrace a objasní důvody evropské integrace.
• Žáci ve skupinách formulují argumenty pro tvrzení, že EU je federace / konfederace.
• Žáci vysvětlí, v čem je povaha EU zvláštní a proč ji nelze vymezit jasně ani jako federaci, ani jako konfederaci.
• Žáci uvažují nad budoucím směřováním EU a vymění si argumenty podporující jejich postoje.

1. Co se vám vybaví ve spojení s EU?

Učitel zahájí vyučovací hodinu krátkým brainstormingem, který uvede otázkou: „Co se vám vybaví ve spojení s Evropskou unií?“ Odpovědi žáků zaznamenává na tabuli. Problematické a nejasné pojmy učitel na závěr cvičení stručně okomentuje, případně se k nim vrátí v průběhu hodiny. Žáci během této aktivity zjistí, že toto téma se jich bezprostředně a významně dotýká, což vzbudí jejich pozornost. Učitel získá základní představu o znalostech žáků.

Doba trvání aktivity: 5 min

2. Historie EU

Učitel svým výkladem přiblíží žákům dějinné souvislosti, které vedly k založení Evropských společenství (viz příloha Výklad k historii EU). Poté rozdá žákům do dvojice rozstříhané a přeházené kartičky z pracovního listu č. 1 (viz příloha Kartičky s hostorií EU), které se žáci pokusí chronologicky seřadit. Učitel během práce žáků vypíše na tabuli data, ke kterým poté při společné kontrole připisuje zkratkami jednotlivé události. Až žáci úkol splní, následuje společná kontrola správného pořadí. Učitel historické události doplňuje o potřebný výklad a zapisuje události k datům na tabuli.

Doba trvání aktivity: 15 min

3. Federace X konfederace

Učitel rozdá každému žákovi pracovní list č. 2 a třída společně projde první cvičení – typické prvky federace a konfederace (resp. mezinárodní organizace). Učitel nahodile vyvolává žáky a vyzve je k vysvětlení jednotlivých pojmů. Odpovědi žáků dle potřeby upřesní a doplní. Každý prvek federace má svůj protějšek mezi prvky konfederace, a proto je vhodné, aby tyto dvojice pojmů byly objasňovány ve vzájemné souvislosti (př. ústavní základ – mezinárodně smluvní základ).

Za účelem aktivizace celé třídy učitel provede rychlé hlasování o tom, zda si žáci myslí, že Evropská unie je federací, konfederací (mezinárodní organizací), případně jiným politickým útvarem. Výsledek hlasování zapíše na tabuli.

Následuje práce ve čtyřčlenných skupinách, kdy žáci propojují již objasněné prvky federace a konfederace s Evropskou unií. Každé skupině je přirazena jedna dvojice prvků (např. společná měna – každý stát má svoji měnu). Dva členové skupiny obhajují tvrzení, že v rámci EU se jedná o federativní prvek (př.: „Evropská unie má společnou měnu euro, a proto je v tomto ohledu spíše federací.“). Dva členové skupiny formulují argumenty pro tvrzení, že Evropská unie se v tomto případě vyznačuje konfederativním prvkem (př.: „Eurem se neplatí ve všech státech Evropské unie, a proto lze říci, že se jedná spíše o konfederaci či mezinárodní organizaci.“). Učitel může dvojice federativních a konfederativních prvků flexibilně přidělit skupinám dle obtížnosti. Jakmile proběhne diskuze ve skupinách, jednotlivé skupiny postupně prezentují své výstupy a rozhodují o tom, zda z přidělené dvojice prvků spatřují v Evropské unii prvek spíše federativní či konfederativní. Učitel může prvky zapisovat na tabuli do příslušných sloupců – federativní rysy vs. konfederativní rysy (mezinárodní organizace).

Po dokončení prezentace skupinových výstupů učitel vyzve žáky k opětovnému hlasování o tom, zda je Evropská unie federací, konfederací (mezinárodní organizací) nebo jiným politickým útvarem. Bude zajímavé pozorovat případnou změnu ve výsledku hlasování, a proto i druhé hlasování zaznamená učitel na tabuli.

Rozřešení této otázky nabídne žákům učitel tím, že upozorní na zvláštní charakter Evropské unie a formuluje následující definice Evropské unie:

-  politická entita (politický útvar) sui generis (svého druhu) – tento pojem se objevuje v nálezu Ústavního soudu k Lisabonské smlouvě Pl. ÚS 19/08 ze dne 26. 11. 2008 (bod 104: „Evropská unie pokročila zdaleka nejvíce v konceptu sdílené - "slité" - suverenity a již dnes vytváří entitu sui generis, která těžko snese zařazení do klasických státovědných kategorií.“)

- nadnárodní organizace či nadstátní organizace – tato definice zdůrazňuje přenesení části pravomocí orgánů členských států na orgány EU

- Evropská unie tedy není ani federací ani konfederací, resp. mezinárodní organizací.

Cílem předchozích aktivit je, aby si žáci tuto zvláštní povahu uvědomili a aby získali základní znalosti o EU.

Doba trvání aktivity: 20 min

4. Budoucnost EU

Vyučovací hodinu učitel zakončí řízenou diskuzí nad těmito otázkami:

• Jakým směrem (federace vs. konfederace či mezinárodní organizace) se evropská integrace vyvíjela?

• Kam Evropská unie směřuje v současnosti?

Zpočátku (1952-58) evropský integrační proces vykazoval především prvky konfederativní. Nadnárodní spolupráce mezi členskými státy EU se omezovala na úzkou ekonomickou oblast (trh s uhlím a ocelí). Na konci 60. let se nadnárodní integrace rozšířila na další ekonomické oblasti (EHS, EUROATOM). Spolupráce států v rámci EHS se postupně prohlubovala. Cíl dosažení vnitřního trhu (zakotven v Jednotném evropském aktu, 1986) vyžadoval taktéž spolupráci politickou. Působnost EHS byla rozšířena na neekonomické oblasti v rámci Maastrichtské smlouvy z roku 1992. Vedle prohlubování evropské integrace v rozsahu oblastí integrace docházelo rovněž k rozšiřování členské základny. Rozšíření EU na 27 členských států zkomplikovalo rozhodování dle původních mechanismů a dosažení konsensu se stalo obtížnějším, a proto Lisabonská smlouva umožní efektivnější rozhodování orgánů EU tím, že preferuje kvalifikovanou většinu před jednomyslností (od roku 2014 se bude kvalifikovaná většina počítat na základě dvojí většiny členských států a obyvatel, které bude dosaženo, pokud souhlas s návrhem vysloví 55 % členských států, které představují nejméně 65 % obyvatel Unie). Integrační proces EU tedy směřuje od konfederace (mezinárodní organizace) k federaci. Členské státy postupně přenášejí na EU stále více pravomocí, čímž se vzdávají své suverenity ve prospěch nadnárodních institucí EU.

• Jaká budoucnost čeká Evropskou unii s ohledem na aktuální vývoj (ekonomická a dluhová krize v eurozóně)? Měla by se integrace zastavit či dokonce vrátit zpět anebo je potřeba pokračovat v jejím prohlubování a rozšiřování? Tvrzení odůvodněte.

Názor první: Ekonomická krize v eurozóně svědčí o tom, že prohlubování evropské integrace (zavedení jednotné měny eura, rozšiřování politické spolupráce, přechod od konsenzuálního rozhodování ke kvalifikované většině) byl nesprávný krok. Integrace se měla zastavit, když bylo dosaženo volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovníků. Integrace se tedy musí omezit pouze na ekonomické oblasti.

Názor druhý: Ekonomická krize v EU naopak prokazuje, že EU potřebuje rozsáhlejší pravomoci. Efektivní rozhodování v rámci orgánů EU (tzn. kvalifikovanou většinou) a možnost udělit účinnější sankce by zabránily členským státům v pokračování fiskální neodpovědnosti. Je tedy nezbytné, aby členské státy přenesly na EU více pravomocí a zavedly efektivnější rozhodovací mechanismy. Vystoupení Řecka z eurozóny by způsobilo krizi v celé EU, a proto by měli mít ostatní členské státy zájem na tom, aby se řecká ekonomika stabilizovala.

•   Má být Česká republika v EU aktivnější než v současnosti? Proč ano/ne?

Názor první: Česká republika je na EU ekonomicky závislá (80 % vývozu směřuje do zemí EU). Členství v EU je tedy nezbytné pro zajištění ekonomické stability ČR. Bez spolupráce se státy EU by ČR nemohla fungovat, a proto se problémy ostatních členů týkají také nás a je potřeba, aby se české politické elity do jejich řešení aktivně zapojily.

Názor druhý: Evropská unie zatahuje ČR do svých problémů (krize eurozóny). Navrhovaná řešení těchto problémů (záchranné fondy) jsou v rozporu s našimi národními zájmy, a proto by ČR měla spolupráci v rámci EU omezit.

Doba trvání aktivity: 5 min, resp. dle zbylého času

• Správnost seřazení jednotlivých kroků integrace a jejich zápis do sešitu.
• Argumentace studentů pro federativní nebo konfederativní rysy Evropské unie.
• Argumentace studentů v závěrečné diskuzi o budoucnosti EU.