Jak ochránit korupčníka?

Žáci budou na základě konkrétního příkladu konfrontováni s tím, že demokratické zřízení samo o sobě není zárukou respektování ústavy a práva.  Zjistí, jak mohou v situacích, kdy je právo ohýbáno, fungovat mezinárodní instituce, jaká je role opozice a jakým způsobem mohou reagovat samotní občané. Rozpoznají, že role občanů je pro udržení demokracie a právního státu nepostradatelná.

Lekce vznikla v reakci na článek „Neklid na východní frontě“ – 23. 7. 2012, Respekt číslo 30/2012

• Úryvky z článku v příloze (jeden výtisk pro každou skupinu žáků).
• Přehled v článku jmenovaných osob v příloze (možno dát žákům, nebo jen ponechat pro vlastní orientaci pedagoga).
• Tabule nebo flipchart.

Žáci se seznámí s kontroverzním postupem rumunské vlády, kterým se snažila ochránit politika odsouzeného za korupci, a s reakcemi, které následovaly ze strany mezinárodních institucí.

Žáci pojmenují roli občanů, nadnárodních institucí a vládní opozice v situaci, kdy vládní strana ohýbá právo ve svůj prospěch.

Žáci zjistí, jaké nástroje občanské angažovanosti mohou občané využívat v případě, že je v jejich zemi zneužíváno právo ve prospěch určitých skupin.

1)      Probuzení zvědavosti žáků (3 min)

• Hodinu zahájíme provokujícími otázkami, například: „Myslíte, že lze uchránit odsouzeného korupčníka před vězením? Mohou politici v demokratickém statě ohýbat právo ve svůj prospěch? Je to možné jen v zemích jako Ghana nebo Mexiko, nebo i třeba ve státech EU?“
• Odpovědi na otázky necháme zaznít, ale podrobněji je nerozebíráme a pokračujeme výzvou „Podíváme se, jak se to o prázdninách dařilo nedaleko od nás.“

2)      Uvedení do tématu (15 min)

• Ve skupinách (cca po pěti) žáci přečtou úryvek č. 1 (v příloze). Zadání pro skupiny zní: „Pojmenujte, CO se v Rumunsku stalo.“
• Po pěti minutách si postřehy sdělíme v plénu, jeden žák zapisuje na tabuli stěžejní informace. Učitel je na konci doplní, pokud nezazní vše podstatné.
• Otázkou do pléna pak je: „Vybavíte si podobné situace z jiného prostředí – ať už v ČR, nebo v zahraničí?“ Tyto analogie necháme zaznít a necháme žáky určit, v čem je situace podobná, v čem odlišná od té v článku. Analogii můžeme najít v jakékoli kauze, u níž existuje podezření na politickou manipulaci, například odsouzení Pussy Riot v Rusku je často komentováno jako politicky ovlivněná kauza, kdy soudkyně vyhověla státní moci. Pokud všechny kauzy, na které si žáci vzpomenou, budou pouze ze zahraničí, je dobré je přivést také k tomu, že snahu ohýbat právo projevují i čeští politici. Například: neochota politiků sdělovat platy sebe a svých podřízených, byť jim to nařídil soud; právě obava z politické manipulace přivolává tolik pozornosti a kritiky ke komunikaci ministra financí a poslance M. Kalouska s vyšetřujícími policisty v kauze letadel CASA; někdejší pokusy o zasahování do stíhání místopředsedy vlády J. Čunka, kdy byl případ převeden na jiného státního zástupce bez jasně prokazatelného důvodu a další.

3)      Hledání řešení (15min)

• Ve stejných skupinách žáci vymýšlí, jak by se daná situace dala zvrátit. Otázkou pro zadání je: „KDO (jednotlivci nebo skupiny) by se proti tomuto kroku vlády mohl ohradit, kdyby se to stalo u nás?  JAKÝM způsobem?“
• Po pěti minutách vyzveme skupinky, aby nejprve svoje nápady představily v plénu. Ostatní mohou stručně okomentovat, jestli by navržené postupy mohly mít naději na úspěch nebo ne.
• Poté do skupinek rozdáme úryvek č. 2 (v téže příloze) spolu s následujícím zadáním: „Porovnejte své nápady s tím, co se stalo v Rumunsku: KDO se ohradil, JAKÉ nástroje k tomu použil.“ V plénu pak zhodnotíme, jaké nové způsoby řešení jsme v článku našli.
• Pokud máme čas, můžeme se po tomto kroku ještě společně zamyslet, co dalšího by mohli dělat samotní občané, pokud to již nezaznělo. Odpovědí je například: napsat otevřený dopis premiérovi; uspořádat demonstraci proti odvolání prezidenta, omezování ústavního soudu, změnám ve státním archivu atd.; uspořádat veřejnou debatu s odvolanými ústavními soudci; každopádně by měli kontinuálně sledovat dění v médiích, aby následně mohli odpovědně volit například v referendu proti odvolání prezidenta). Toto může být i zadání pro domácí úkol na příští hodinu.

• Vyzveme žáky, aby si vybavili, jestli byly některé z těchto postupů použity v ČR. Odpovědí je například: demonstrace na podporu odvolaného ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila a jmenování Lenky Bradáčové do funkce vrchní státní zástupkyně; demonstrace za nezávislost České televize v roce 2001; petice za odvolání Martina Romana z čela dozorčí rady ČEZ; petice za neumenšování pravomocí Národního kontrolního úřadu a další.

• Poznámka: v dalších hodinách pak s žáky můžete rozebírat legální a nelegální formy protestu (tematice se věnuje například lekce „Jak by skončily Pussy Riot v Česku?“)

4)      Reflexe (10 min)

Reflexi provedeme formou názorové přímky (postavení žáků v prostoru mezi dvěma póly „ano a ne“ bude vyjadřovat jejich názor).

• Položíme otázku: „Dovedete si představit, že byste se nějak angažovali, kdyby se podobná událost stala u nás?“ Po té, co se žáci rozmístí, ptáme se vybraných jednotlivců: „Proč mají takový názor, co by jim bránilo se angažovat/co by je k tomu motivovalo“ (nejdřív se tážeme těch, kteří stojí nejblíže středu, pak se ptáme těch, kteří vyjadřují odpověď ne, a nakonec těch, kteří vyjadřují silné ano).
• Druhou otázkou je: „Dozvěděli jste se dnes něco nového o fungování demokracie (o roli občanů, o roli zákonů a mezinárodních smluv, o roli mezinárodních institucí,…)?“ Pak se můžeme žáků ptát, co konkrétně se dozvěděli, co je nejvíc zaujalo nebo překvapilo.
• Alternativa: pokud chceme vyšetřit víc času na předchozí diskuzi, nebo nám prostě už víc času nezbylo, můžeme nechat žáky na otázky reagovat jen zvednutím ruky (případně obou, pokud s výrokem určitě souhlasí). Důležité je ale nechat je okomentovat své stanovisko před třídou a reflexi neuspěchat, neboť je to právě ta fáze hodiny, kdy si žáci zafixují nově nabyté znalosti a upevní nové postoje.

Za případné připomínky a podněty děkuji (napište do diskuse nebo na email  bucvanova@obcanskevzdelavani.cz).

Hodnotíme

• aktivitu ve skupinách (kdo ve skupině přispíval ke zdárnému splnění úkolu, kdo jej spíš blokoval),
• aktivitu při reflexi (míru zapojení a snahu kultivovaně prezentovat svůj názor).