Azylový dům

Na základě modelové situace "Azylového domu" se žáci učí komunikaci, resp. argumentaci, seznamují se s životem jiných etnik a seznamují se s právními normami, které uvádějí důvody udělení/neudělení azylu v ČR.

Přípravu lze upravovat dle vlastních potřeb i počtu žáků a doplnit o další aktivity v rámci tématu Multikulturní společnost. Materiály lze čerpat například ze stránek Člověk v tísni nebo ho propojit s projektem Jeden svět.

Pracovní kartičky (na rozdělení rolí) - Příloha 1

Pracovní lístečky (s životním příběhem) - Příloha 1

Pracovní listy s informacemi (téma: azyl) - Příloha 2

Papíry, psací potřeby, lepidlo

Přístup k informačním zdrojům (internet, encyklopedie...)

Žáci popíší důvody pro udělení/neudělení azylu.

Žáci vysvětlí pojmy: uprchlík, azyl, azylant, státní občanství, minorita, práva a povinnosti azylantů.

Motivace: Uvítání v azylovém domě (žákům může být místnost, kde se lekce bude odehrávat, utajena a jejich prvním úkolem bude najít azylový dům ve škole).

V azylovém domě jsou po prostoru rozmístěny informace týkající se tématu - viz Příloha 2.

(Je tedy nutná příprava předem)

Celou aktivitu můžeme zahájit evokačními otázkami typu:

• Kdo je to uprchlík?
• Co je to azyl?
• Kdo je to azylant?
• Co je azylový dům?
• V jaké souvislosti jste tato slova slyšeli, četli?
• Proč lidé hledají azyl?
• Komu by měl být azyl poskytnut a komu ne? Proč?

Průběh:

1. Žákům je přidělena nová identita (nalosují si jména), stávají se členy nové rodiny například z Tibetu, Ukrajiny, Vietnamu apod. + členové komise - viz Příloha 1.

(Výběr zemí je možné změnit. Zde je obtížné rozlišit například rodinu z Egypta a rodinu z Palestiny, protože muslimská jména jsou si velmi podobná.)

(Také je možné netvořit komisi udělující azyl, ale nechat všechny žáky, aby se při prezentacích sledovali všichni navzájem a snažili se porovnat uváděné důvody pro udělení azylu.)

2. Prvním úkolem je vytvořit novou rodinu, tj. žáci se hledají podle jmen.

(Vytvořené rodiny učitel zkontroluje, napomůže ke správnému rozdělení.)

3. Vytvořené rodiny získají svůj "životní příběh" - viz Příloha 1 a dalším úkolem pro rodinu je zjistit, z jaké země pocházejí.

Svá jména, název země i životní příběh nalepí na papír. (Později se tento list může zaplňovat dalšími informacemi - například státní vlajkou, tradicemi apod.)

4. Všem rodinám jsou představeni členi komise, kteří budou rozhodovat o udělení či neudělení azylu. Členové komise i členové jednotlivých rodin mají poté možnost seznámit se s informacemi, které jsou rozmístěny po prostoru - viz. Příloha 2.

Zároveň jim je sdělen cíl: Obhájit se před komisí tak, aby jejich rodině byl udělen azyl. Důvody napíší na papír, kde jsou jejich jména, název země i životní příběh.

(Všem rodinám je poskytnut čas na přípravu obhajoby a komise rovněž nastudovává rozvěšené informace.)

5. Probíhá obhajoba před komisí. Komise rozhoduje a své stanovisko zdůvodňuje.

(Vhodné je upozornit žáky, že bude sledována práce všech členů ve skupině, aby nedošlo k tomu, že bude vždy mluvit jen jeden, proto se určí pravidlo, že všichni členové musí mluvit.)

6. V závěru aktivity jsou znovu připomenuty nejdůležitější informace.

Žáci mohou odpovídat na otázky typu :

• Jak jste se cítili v roli někoho jiného?
• Kdy je možné udělit azyl? Kdy to možné není?
• Která etnika jsou zastoupena v ČR?
• Jaká jsou práva azylantů?
• Kdo je to uprchlík?
• Co se Vám v hodině líbilo? Co byste změnili?

V dalších hodinách je možné pracovat s Ústavou, Deklarací lidských práv a svobod apod., začlenit téma do hodin zeměpisu, dějepisu apod. 

Dále žáci mohou vyhledávat konkrétní informace týkající se udělování azylu – jak musejí uprchlíci dokládat své žádosti, nejčastěji uznávané důvody, naopak důvody neudělení, příp. porovnání se situací v jiných zemích Evropy.

Práce jednotlivců ve skupině.

Možnost ověřit si znalosti i testovou formou.