Co vlastně dělají kraje?

Lekce přibližuje rozdílné kompetence státních, krajských a obecních úřadů a na reálných případech ukazuje provázanost různých úrovní státní správy. Formou rolové hry se žáci seznámí s protichůdnými zájmy jednotlivých úrovní rozhodování.

Lekce je inspirovaná článkem „Volíte mě, tedy jsem.“ – 30.9.2012, Respekt číslo 40/2012

Rozstříhané kompetence státu, kraje a obce, vzorové příklady situací (viz přílohy). 

Žáci se seznámí s příklady kompetencí státní, krajské a obecní správy.

Žáci navrhnou řešení reálné situace, ve které se střetávají kompetence více úrovní.

1.       Úvod – vzbuzení zájmu o téma, motivace (5 minut)

• Přečteme / promítneme žákům některé slogany politických stran, které jsme si mohli přečíst na billboardech v průběhu kampaně k volbám do krajských zastupitelstev.
  • „Nulová daň na tichá vína.“
  • „Vyvedu zemi z krize“
  • „O pět minut rychlejší dojezd záchranky“ 
  • „Chcete skončit se zdražováním? My ano“
  • „Zachování nižší sazby DPH. Levnější potraviny a léky.“
• Zeptáme se žáků, jestli si myslí, že je kraj může splnit, zda spadají do jeho kompetencí. Je možné vědomě nesplnitelná hesla označit za lež? Proč to strany dělají? Je to v pořádku? Co například může tedy řešit stát, co kraj, co obec? 
• pozn.: rozmístění stanic rychlé záchranné služby sice spadá do kompetencí kraje, ovšem takto formulovaný slib má blíže k populismu, než realizovatelnému opatření

2.       Třídění kompetencí (15 min)

• Do dvojic žákům rozdáme rozstříhané kompetence, pokusí se seřadit je do tří sloupců – obec, kraj, stát. Pokud je problém se stříháním, je možné žákům rozdat přeházenou tabulku a mohou řešení dopisovat přímo do tabulky.
• Rozdělení s žáky zkontrolujeme, zeptáme se, zda je něco překvapilo, zda něco není jasné... Jen velmi stručně nastíníme, jaké je uspořádání státní moci (ministerstva, příp. poslanecká sněmovna), krajů (odbory a oddělení) a obcí (komise)
• Kompetence je možné nechat žáky nalepit nebo přepsat do sešitu.

3.       Konflikt úrovní v reálných příkladech a návrhy řešení (20 min)

• Necháme žáky přečíst pět připravených skutečných minipříběhů, při čtení doplní chybějící slova, která jsou pod každým odstavcem – zajistíme tím vyšší pozornost žáků při čtení. Je možné doplnit jakýkoli vlastní příběh, který se odehrál / odehrává v okolí a může proto být žákům bližší.
• Vybraný příběh projdeme podrobněji v rolové hře. V méně diskuzně nadané třídě budeme pracovat všichni společně, v šikovných třídách je možné vytvořit čtyřčlenné skupinky, které budou situaci rozebírat samostatně, vyučující je bude postupně obcházet a radit v případných nesnázích. Např. stavba rychlostní silnice v Libereckém kraji - jeden žák /skupina představuje:
  • zastupitelstvo, které má zájem na stavbě severní varianty silnice proto, že tak možná zvýší počet pracovních míst v kraji, zlepší infrastrukturu kraje, za velkou zakázku kraj (a zastupitelé?) možná dostane nějaké všimné, které by při vedení trasy přes Středočeský kraj nedostal ...
  • Správu CHKO Český ráj, která argumentuje dalším dělením přírodně cenné lokality, 25 metrů široký pruh dálnice znemožní přirozenou migraci živočichů, změní klimatické podmínky oblasti, usnadní přístup predátorům, znehodnotí výhled např. z hradu Trosky ...
  • zástupce obcí, kterým se nelíbí zvýšení hluku a zhoršení kvality vzduchu, který dýchají, protože projekt nepočítá všude s obchvaty ...
  • čtvrtý žák bude moderátorem debaty a pokusí se posoudit, čí argumenty byly přesvědčivější a lépe formulované, příp. jako „arbitr“ může rozhodnout o konečném řešení

4.       Závěr (5 min)

• Téma uzavřeme shrnutím předchozí aktivity, ptáme se žáků, jak se jim argumentovalo, zda představovali zájmovou skupinu, jejíž názor ve skutečnosti sdílejí, nebo naopak. Zda z diskuze vyplynulo, které kompetence mají navrch – např.  Když se kraj rozhodne a bude trvat na stavbě severní varianty a projekt projde hodnocením vlivu na životní prostředí, mohou obce stavbě zabránit? Mohl bych se rozhodovacího procesu zúčastnit i jako občan?
• Obecnější uzavření tématu: S kterými rozhodnutími obecní / krajské / státní úrovně jste se již setkali? Měla na vás nějaký vliv? (např. nový chodník, opravené autobusové zastávky, zrušený vlakový spoj...)
• Zpět k úvodní aktivitě: Myslíte si, že je fér, když strany v krajských volbách slibují věci, keré nespadají do kompetencí krajů? Proč ano/ne? Co když jsou tyto věci součástí komplexní politické strategie strany? 

Hodnotíme míru aktivity žáků při práci s texty a jejich snahu zapojovat se do diskuze. Příští hodinu můžeme napsat krátký test na rozdělení kompetencí.