Emoce

Žák se seznámí s různorodou škálou emocí. Uvědomí si, že naše emoce jsou ovlivněny především vnějšími vlivy a lidé mohou na stejné situace reagovat rozdílnými emocemi. Žák pochopí vztah mezi myšlenkou, jednáním a emocí. Naučí se rozpoznávat své jednání ve vypjatých situacích.

pracovní listy, psací potřeby, lahev, korálky/víčka/bonbony

Žák rozpozná škálu emocí (v souvislosti s rozličnými situacemi). Pochopí, jak nás mohou ovlivňovat emoce druhých a jak naopak my můžeme ovlivnit emoce druhých. 

1. Motivace - Požádejte žáky (kteří sedí v diskuzním kruhu), aby vyjádřili beze slov svou náladu. Během vyjadřování nálady si žáci všímají, KDO prožívá momentálně stejné emoce jako on sám. "Stejné emoce" se setkají a krátce (ve skupince emocí) hovoří o tom, co je příčinou. Všímají si společných a odlišných rysů. O své pocity se jednotlivé skupiny mohou podělit s ostatními (sdělit, CO je spojuje).

2. Vyjádření emocí - žáci se pokouší vyjádřit emoce, které by člověk prožíval v dané situaci. 

Učitel napíše na tabuli jednoduchý dialog/scénku, která bude pro všechny stejná.

Například:

„V neděli ráno vyšli Milan s Petrem před dům. Oba v rukách svírali  kbelík a roztřepený štětec. V každém  kbelíku byla namíchána hnědá barva, kterou měli natřít sousedův plot. Oba zírali na plot. Zdál se jim nekonečný. Položili kbelík na zem.“

Žáci se pak rozdělí do dvojic a mají za úkol sehrát scénku, přičemž u toho vyjadřují různé emoce. Ty buď může učitel náhodně přidělit (žáci mohou např. losovat rozstříhané lístečky emocí: RADOST – že budou pracovat spolu, SMUTEK – že nemohou dělat to, co obvykle, VZTEK – že musí být práce hotová do odpoledne,  NERVOZITA – že práci nestihnou včas, ZMATENÍ/VYPLAŠENÍ– neví, odkud začít, USTARANÍ – jestli to zvládnou dobře a budou pochváleni, OTRÁVENÍ – protože jim práce zabere celý den, VÁHAVÍ ), nebo si žáci mohou sami vymyslet, jakou emoci se pokusí vyjádřit.  

Zatímco jedna dvojice hraje scénku, zbytek třídy se snaží uhodnout, jakou emoci jednotliví herci vyjadřují. Důležité je vždy nechat herce sehrát scénku až do konce, než se začne hádat.

Otázky ke scénkám:

Jak těžké bylo poznat kterou emoci? Které emoce se vyjadřovaly snadno? Které naopak obtížně? U kterých se třeba styděli a proč?

Vysvětlete žákům, že:

• Každý má právo na své emoce.
• Každý z nás prožívá různé emoce, což je normální a zdravé.
• Jednotliví lidé reagují různě na stejnou situaci (vše je dáno zkušenostmi, sebevědomím, osobností, zázemím ...) - Například na situaci: Dostal jsem čtyřku z chemie. Mohou žáci reagovat následovně: PŘEKVAPENÍ (protože čekal lepší známku), ZKLAMANÝ (protože se opravdu učil), SPOKOJENÝ (protože se neučil vůbec a čtyřka je lepší než pětka) apod.
• Měli bychom respektovat emoce druhých.
• Pokud emoce poznáme a porozumíme jim, můžeme je příště lépe zvládnout.

Je možné nechat žáky na svých místech vyjadřovat emoce, které zatím vyjadřovány nebyly (sděluje jim je učitel). Někteří žáci se nezapojí. Nenuťte je a požádejte je, aby se stali pozorovateli, kteří si budou všímat toho, jak se jedna emoce vyjadřuje různým způsobem. Příklady emočního rozpoložení: ŠŤASTNÝ, SMUTNÝ, NERVÓZNÍ, UNAVENÝ ...

3. Příběh: Kapky v nádobách - Dejte žákům dvě nádoby/lahve (plastové/skleněné) a vyzvěte je ke zdobení nádoby/lahve tak, aby bylo jasné, že jedna z nich je POZITIVNÍ a druhá NEGATIVNÍ.

Poté žákům sdělte, že budete číst příběh (příloha Emoce_Pribeh). Pokaždé, když se zastavíte (v textu je místo označeno), bude jejich úkolem rozhodnout, zda se jedná o POZITIVNÍ či NEGATIVNÍ emoci, kterou bude hrdina prožívat (Jako emoce = kapky vám poslouží například kuličky, barevná víčka, bonbony).

Čtěte příběh a rozhodujte o emocích.

Po přečtení si všimněte, která z nádob je plnější. Zkuste se zamyslet nad tím, zda se hlavní hrdina opravdu cítí tak, jak to určují "kapky v nádobě". Připomeňte žákům, že občas nastane situace, kdy se může stát, že je vše ztraceno, ale jeden jediný moment může vše zvrátit a vy se cítíte opět šťastni. Například pokud by u Milana převažovaly negativní kapky v nádobě, neznamená to, že usíná nešťastný. Může to být i naopak - jediná myšlenka na milovanou dívku vše převáží a on usíná šťasten.

4. Aktivita: Myšlenka – Emoce – Jednání

Aktivita vybízí žáky k zamyšlení se nad propojeností emocí a našeho jednání. Důležité je rozpoznat naše jednání ve vypjatých situacích. Když prožíváme nějakou náročnou situaci, neměli bychom pokaždé propadat pocitům zoufalství. Měli bychom změnit naše myšlenky a snažit se „myslet pozitivně“. Učitel vysvětlí žákům, že stěžejní je nebát se své emoce pojmenovat.

Učitel přečte žákům následující příběhy. Žáci mají při poslechu zapisovat klíčové: MYŠLENKY, JEDNÁNÍ a EMOCE z příběhu. (Třídu lze rozdělit tak, aby každá skupina hledala pouze 1 věc.), tj. „schéma“:

MYŠLENKA  → EMOCE

   ↓

JEDNÁNÍ → EMOCE  

První příběh:

Tomáš a Jirka jsou odmala nejlepšími kamarády. Všechno podnikají společně, dokonce sedí vedle sebe i ve škole. Jsou jako bratři. Jednoho dne Jirka oznámí Tomášovi, že se za týden stěhuje do jiného města. Jeho rodiče totiž dostali výjimečnou pracovní nabídku. Poté, co se Jirka odstěhuje, chodí Tomáš jako tělo bez duše. Je přesvědčený o tom, že si už nikdy nenajde takového kamaráda, jakým mu byl Jirka. Nemá teď nikoho, s kým by si popovídal a podnikal dobrodružné výpravy. Při obědě si spolužáci všimnou Tomáše a pozvou ke stolu. Doufají, že ho rozveselí.  On však nereaguje, otočí se k nim zády a odchází k jinému stolu. Bude-li se Tomáš takto chovat, jaké bude mít nejspíš jeho jednání následky?

Druhý příběh:

Tomáš a Jirka jsou odmala nejlepšími kamarády. Všechno podnikají společně, dokonce sedí vedle sebe i ve škole. Jsou jako bratři. Jednoho dne Jirka oznámí Tomášovi, že se za týden stěhuje do jiného města. Jeho rodiče totiž dostali výjimečnou pracovní nabídku. Poté, co se Jirka odstěhuje, si Tomáš uvědomí, že přece není konec světa a zkusí si najít nového kamarády, s kterým by podnikal dobrodružné výpravy. Na škole zrovna začíná nový modelářský kroužek. Tomáš se do něj ihned přihlásí. Třeba tu najde spřízněnou duši! Při obědě si spolužáci všimnou Tomáše a pozvou ke stolu. Doufají, že ho rozveselí.  On nabídku přijímá, skvěle se u oběda baví. Těší se na zítřejší den, to totiž začíná modelářský kroužek! Bude-li se Tomáš takto chovat, jaké bude mít nejspíš jeho jednání následky?

Na základě postřehů od žáků se společně snažte vyplnit dané schéma:

Příběh první – schéma „negativní“:

MYŠLENKA (NEGATIVNÍ): Už nikdy si nenajdu tak skvělého kamaráda.

EMOCE vyplývající z negativní myšlenky: smutek, beznaděj

JEDNÁNÍ na základě negativní myšlenky: Raději budu sám. Nikdo se totiž Jirkovi nevyrovná.

EMOCE vyplývající z konkrétního jednání: smutek, zoufalství

Příběh druhý – schéma „pozitivní“:

MYŠLENKA (POZITIVNÍ): Najdu si nového kamaráda.

EMOCE vyplývající z pozitivní myšlenky: naděje

JEDNÁNÍ na základě pozitivní myšlenky: Zapíšu se do modelářského kroužku.

EMOCE vyplývající z konkrétního jednání: radost, naděje, nervozita, očekávání

Návodné otázky:

Jaký byl zásadní rozdíl v příbězích? Kdy nastal zlom? Jak se změnil Tomášům původní pocit?

Vysvětlete žákům, že se člověk ocitá během života v určitých situacích. Reaguje na ně pozitivními nebo negativními myšlenkami (tak jako tomu bylo v příběhu). Každá z nich se poté promítne do chování/jednání člověka. Naše jednání si vždy můžeme promyslet (snažíme se nedělat ukvapená rozhodnutí/závěry). Jednotlivé situace prožíváme. Emoce se mohou měnit v souvislosti s naší myšlenkou a jednáním. Někdy člověk čelí něčemu novému nebo náročnému, přesto nemusíme uvíznout v negativním myšlení a emocích.

Učitel se žáky rozebere následující situaci (ujistí se, že žáci vše pochopili). Žáci mohou pracovat nejprve ve dvojicích a vymýšlet možné scénáře. Poté, společně s učitelem, možné scénáře rozebírají.

Situace: Věra se právě přestěhovala. Začala chodit do nové školy, kde nikoho nezná. Chybí jí její „staří“ přátelé.

Příklady scénářů:

Scénář 1:

MYŠLENKA: Věra si myslí, že si tu nenajde kamarády.

EMOCE: smutek, osamělost

JEDNÁNÍ: S nikým se nebaví. Stále myslí na staré přátele.

EMOCE: zoufalost, smutek

Scénář 2:

MYŠLENKA: Věra se rozhodne, že si najde nové kamarády.

EMOCE: nervozita, nejistota

JEDNÁNÍ: Snaží se komunikovat se spolužáky o přestávkách, obědvá s nimi, chodí s nimi ze školy.

EMOCE: naděje

Učitel může použít návodné otázky typu:

Proč má člověk negativní myšlenky? Co je zapotřebí k tomu, abychom je změnili v pozitivní myšlenky a jednání? Co nejlepšího mohu v dané situaci udělat? Jak má člověk jednat, aby jednání bylo užitečné pro něj i pro ostatní?

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Možnost aktivity na procvičení (namísto společného rozboru):

Učitel rozdá do dvojic situace (příloha Emoce_Priklady). Žáci se snaží vyplnit samostatně schéma, kdy myšlenky ovlivňují emoce, vybudí člověka k jednání a to znovu ovlivní jeho emoce.

Příklady situací:

• Kamarád tě nepozval na narozeninovou party.
• Někdo o tobě ve škole nepěkně mluví.
• Dostal/a si čtyřku z testu.
• Sourozenec ti zničil úkol, který máš zítra odevzdat.
• Při florbale ti nikdo nikdy nenahraje.
• Tvůj nejlepší kamarád je nemocný.
• Nestihl/a jsi autobus do školy.
• Kvůli nemoci se nemůžeš zúčastnit výletu, na který ses těšil/a.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Učitel napíše na tabuli: „Prožívej pocity, promýšlej jednání.“ Žáci diskutují o tom, co věta znamená. Proč je důležité prožívat emoce, pojmenovávat je, neskrývat je? Proč je důležité zamýšlet se nad tím, jak budu v dané situaci jednat? 

5. Reflexe:

• Vyzvěte žáky, aby se pokusili napsat "nádobový příběh". Někteří mohou svůj příběh přečíst.
• Vyzvěte žáky, aby si vybrali jedno z následujících mott a vysvětlili svou volbu.

Všechno zlé je k něčemu dobré.

 Co sám nerad, nečiň druhému.

Jsem připraven čas od času prohrát.

Když si nepřiznáš chybu, uděláš obvykle další.

Kdo chce stavět vysoké věže, musí se věnovat základům.

Lepší pozdě, nežli nikdy.

Kdo nic nedělá, nic nezkazí.

Nemohu změnit druhé, ale mohu změnit sám sebe.

Shrnutí tématu:

Vraťte se k nádobovému příběhu. Připomeňte žákům, že i z těch negativních kapek totiž můžeme udělat pozitivní. Nemusíme je vždy vnímat jako katastrofu, ale jako výzvu, příležitost. Příležitost k tomu, něco se naučit (zvládnout „nově“, jiným způsobem, určitou situaci).

To, že máme všichni občas negativní myšlenky, je normální. Základem pro zvládání situací je pojmenování emocí a zvolení pozitivní myšlenky i jednání kdykoli to jde. Změna myšlenky na tu pozitivní myšlenku však souvisí s naší vytrvalostí, zodpovědností, vůlí, pílí. Záleží tedy na našem přístupu. 

nádobové příběhy