Obrazová cenzura

Jak se projevují cenzorské praktiky v obrazovém materiálu.

1. Cenzurované fotografie či obrazy a k nim jejich původní předlohy. Např. fotografie Klementa Gottwalda s Vladimírem Clementisem; fotografie Antonína Zápotockého hovořícího na Staroměstském náměstí; fotografie ze Slovenského národního povstání s Rudolfem Slánským (fotografie najdete zde). Možné je pracovat také s manipulací klasických uměleckých děl. Např. obraz "Svatební tanec v přírodě" od Pietera Bruegela z r. 1566, kde jsou vyretušovány pánské poklopce (najdete je zde).

2. Současné fotografie či obrázky (fotografie vaší třídy, rodinné fotografie, fotografie z novin a časopisů apod.) Důležité je, aby se tam objevilo téma, které by v době totality neprošlo cenzurou. Studenti si na nich budou sami zkoušet principy cenzury.

Další informace k tématu najdete na www.totalita.cz (ukázky cenzurovaných fotografií a textů)

Studenti srovnají původní fotografie s jejich cenzurovanou podobou.

Studenti si vyzkouší vlastní obrazovou cenzuru.

Studenti vyjádří vlastními slovy, v čem spočívala obrazová cenzura.

1) Rozdělte studenty do skupin po 4 - 5 lidech. Každé skupině dejte jednu původní necenzurovanou fotografii či obraz. Každá skupina si prohlédne svou fotografii a popíše, co je na ní zobrazeno. Zároveň zkusí zobrazovanou událost či postavy pojmenovat. Skupinám dejte několik minut na diskuzi a pak každou zvlášť obejděte a na základě jejich typů jim popište, co se skutečně na fotografii odehrává a jaké jsou tam osoby.

2) Nyní dostane každá skupina druhou fotografii s cenzurními zásahy. Jejich úkolem je fotografie porovnat, popsat, v čem se liší a zkusit odůvodnit zásah cenzury.

3) Každá skupina představí ostatním, jaké měly fotografie, co se na nich odehrává a proč došlo k cenzurním zásahům. Poté studentům odhalte pravé důvody, proč došlo k cenzuře.

4) Metodou brainstormingu dejte se studenty dohromady odpovědi na otázku: „Co všechno mohlo být v období totality důvodem pro cenzuru nějakého obrazu, fotografie?" Snažte se studenty dovést k co nejkonkrétnějším odpovědím (např. z jaké pocházel rodiny fotograf, zda byly na fotografii nějaké symboly kapitalismu, subjektivní pocit cenzora apod.)

5) Nyní se studenti sami vžijí do role cenzora a vyzkouší si obrazovou cenzuru. Každé skupině dejte jednu fotografii či obrázek (např. fotografie vaší třídy, reklama z časopisu, fotografie nějakého shromáždění atd.). Úkolem každé skupiny je vžít se do role cenzora v roce 1972 a provést důkladnou obrazovou cenzuru, tj. přeškrtnout, vystřihnout, upravit, dokreslit vše, co je třeba, aby fotografie mohla být oficiálně publikována. Zároveň svou obrazovou cenzuru doplní vysvětlujícím textem (proč došlo zrovna k těmto zásahům). Pro tuto aktivitu je důležité, aby studenti dobře rozuměli tomu, co to je cenzura a co všechno mohlo být v sedmdesátých letech cenzurou zakázáno.

6) Každá skupina prezentuje ostatním svou cenzurovanou fotografii. Díla si můžete vystavit s popisem odůvodnění cenzurních zásahů. Následuje společná reflexe a diskuze nad otázkami k reflexi.

REFLEXE:

• Jak jste se cítili v roli cenzorů?
• Proč docházelo v období totality k obrazové cenzuře?
• Co všechno podléhalo před rokem 1989 cenzuře?
• Co všechno cenzoři hodnotili, když posuzovali nějaký obrazový materiál a rozhodovali o jeho zveřejnění?
• Může být někdy cenzura dobrá? Pokud ano, kdy?
• Už jste se někdy osobně setkali s cenzurou? Jak vypadala?
• Existuje dnes cenzura? Pokud ano, jaká a kde?

Doporučujeme, abyste kritéria obrazové cenzury z období komunismu sepsali a vyvěsili ve třídě. Můžete se k nim tak později kdykoli vracet.

V této lekci jde především o to, aby si žáci představili, jak fungovala/funguje obrazová cenzura. Hodnotit můžeme to, jak studenti dokáží v závěru lekce definovat, co je to obrazová cenzura, a objasnit, s jakými kritérii pracovala tato cenzura za totality, co všechno mohlo být cenzurou v sedmdesátých letech zakázáno, popř. jak se projevuje obrazová cenzura dnes.