Prezident ČR a USA

Lekce žáky seznámí se způsobem volby prezidenta v USA a v ČR, přiblíží pravomoci obou prezidentů a ukáže rozdíly mezi prezidentskou a parlamentní demokracií. Žáci dostanou prostor k diskusi nad názorovými rozdíly mezi kandidáty na prezidenta v USA ve volbách 2012 (Obama – Romney).

Lekce využívá články „Nesnadná volba“ a „Hlavně solidní ouřada“  – 4.11.2012, Respekt číslo 45/2012

Nakopírované (a rozstříhané) texty z příloh: texty k rozstříhání, Obama vs Romney, zápis k doplnění. 

Žáci porozumí rozdílu mezi parlamentní a prezidentskou demokracií a způsobu volby prezidenta v ČR a v USA. Žáci zjistí základní pravomoci českého a amerického prezidenta.
Žáci se zamyslí nad názorovými rozdíly mezi Romneym a Obamou a volí jim bližší názor.

1. Úvod – vzbuzení zájmu o téma (3 minuty)

Hodinu zahájíme otázkami, na které necháme žáky odpovídat, nakonec jejich odpovědi usměrníme a přivedeme je tím k tématu hodiny.

• Kdo může stáhnout americké vojáky z Afghánistánu?
• Kdo může zařídit, aby byl z českého vězení propuštěný vězeň? 
• Kdo může přijmout demisi ministra financí Kalouska?
• Kdo může rozhodnout, že se nepostaví radar v českých Brdech a v Polsku?

Odpověďmi bychom se měli dobrat závěru, že nás bude zajímat americký a český prezident.

2. Práce s textem (20 minut)

• Do dvojic žákům rozdáme nakopírované a rozstříhané části textu, úkolem dvojic je najít v textech něco společného a roztřídit je do dvou souvisejících skupin. Pravděpodobně vzniknou skupiny „prezident USA“ a „prezident ČR“. Pokud žáci texty seskupí jinak, vzniká vítaná příležitost k diskuzi nad tím, co tedy prezidenti mají společného (proč dané texty sloučili k sobě) a co je rozdílného. 
• Po seskupení textů s žáky jejich obsah projdeme – shrneme, jak probíhá volba prezidenta v USA a jak v ČR a za co vše má prezident odpovědnost.
• Rozdáme žákům připravený shrnující zápis k doplnění, chybějící slova dopíší podle utříděných textů. Na konci zápisu by měli sami vyvodit, který ze dvou států bychom označili za parlamentní a který za prezidentskou demokracii a proč.
• Pozn.: přikládáme k dispozici Hlavu III Ústavy ČR ve znění pozměňovacího zákona 71/2012 Sb. s účinností od 1.10.2012, která stanoví pravomoci prezidenta a popíše způsob jeho volby

3. Obama vs. Romney (15 minut)

• Do dvojic až čtveřic rozdáme žákům nastříhané názory a charakteristiky dvou posledních hlavních kandidátů na úřad prezidenta USA – Baracka Obamy a Mitta Romneyho. Skupiny si texty na papírcích přečtou a po skupinové dohodě je rozdělí do tří skupin podle toho, zda s textem souhlasí (byl by pro ně při výběru prezidenta důležitý), je jim jedno, nebo s ním nesouhlasí. Žáků se na jejich rozdělení zeptáme a požádáme je o zdůvodnění jejich rozdělení. Necháme je papírky označit – např. ano, ne, „nic“.
• Dále žáci papírky rozdělí do dvou sloupečků podle příslušnosti ke dvěma kandidátům – kurzívou jsou psány charakteristiky B. Obamy, standardní písmo je M. Romney. Nyní se žáci zamyslí nad tím, který ze dvou kandidátů by pro ně byl lepší volbou a proč – dohodnou se ve skupině, řeší, zda je pro ně některý názor zásadně netolerovatelný, zda naopak některá z myšlenek svou důležitostí převažuje zbytek a podobně. Ve skupinách tak proběhne první část volby prezidenta, mluvčí skupiny pak bude vybraným volitelem, který bude v celotřídních volbách hlasovat pro skupinového kandidáta.

4. Závěr (5 minut)

V závěru hodiny žáky vyzveme, ať se rozhlíží po billboardech, letácích a jiných reklamách náležejících k aktuální prezidentské kampani v České republice a zkusí příští hodinu přijít s názorem, proč by některého kandidáta na prezidenta ČR určitě volili a proč některého ne. Zároveň shrneme způsob volby českého prezidenta a prezidenta USA a znovu upozorníme na rozdíl v síle jejich pravomocí.

Hodnotíme míru aktivity žáků při práci s texty, jejich schopnost vyjednávat a dohodnout se v rámci skupiny a jejich snahu zapojovat se do diskuze a vyjadřovat své myšlenky. Můžeme hodnotit jejich schopnost správně vyplnit zápis na konci hodiny.