Rovnost – 4/4 – Sociální spravedlnost (Jak bychom se měli vypořádat s nerovností?)

V naší společnosti neexistuje konsenzus ohledně toho, co sociální spravedlnost přesně znamená. Příběh, který je součástí této vyučovací hodiny, má za úkol pomoci studentům přemýšlet o základních principech, ve kterých by měla být sociální spravedlnost zakořeněna, a současně představit žákům složitost této problematiky.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Volitelné – kopie materiálu pro žáky a otázky

Žáci objasní význam pojmu sociální spravedlnost a možné problémy s tímto pojmem spojené.

Vyučující rozdá žákům rozděleným do dvojic vždy část napsaného příběhu (části jsou celkem čtyři), po přečtení jednotlivých částí vždy proběhne diskuse. Druhou možností je číst příběh postupně nahlas.


První část textu:

„Mezi prvním zazněním poplachu a potopením lodi ‘The Queen Mary’ uplynula více než jedna hodina. Cestující tak měli čas se částečně zorganizovat předtím, než nastoupili do záchranných člunů. Silná bouře způsobila náraz lodi do ropného tankeru, který měl za následek její ztroskotání.

Asi o půl dne později dorazily některé záchranné čluny k malému skalnatému ostrůvku. Byl oválný, 1,5 km dlouhý a polovinu široký, částečně zarostlý bujnými dřevinami. V nejbližším okolí žádný další ostrov nebyl. Tento docela slunný ostrov nebyl obydlen s výjimkou rodiny Richalone, která žila v luxusní vile na vrcholu hory a vlastnila celý ostrov.

Před několika lety se tato rodina usadila na ostrově a sotva udržuje kontakt s vnějším světem; Zajistila si pouze měsíční dodávku čerstvých potravin, benzínu a jiného zboží, které potřebovala. Život měla rodina dobře zorganizovaný: vyráběla si vlastní elektřinu, mohla si dovolovat kupovat dostatek nápojů a jídla a měla k dispozici všechny výdobytky moderní doby, které si přála. V minulosti byl majitel vily velice úspěšným podnikatelem. Po konfliktu s úřady ohledně daní ztratil veškeré iluze o životě a rozhodl se, že se bude od té doby vyhýbat veškerému kontaktu s vnějším světem.

Majitel vily si všiml záchranných člunů připlouvajících k jeho krásnému ostrovu a přistoupil k trosečníkům.”

První otázka, na kterou žáci odpovídají:
Je podle vašeho názoru majitel morálně povinný umožnit těmto lidem přebývat na ostrově?

Aby žákům pomohl dospět k závěru, přečte vyučující přiložená tvrzení (je i možné promítnout je na tabuli). Každá dvojice se rozhodne, zda s tvrzením souhlasí či nikoliv a proč, odpovědi si žáci poznamenají na papír.

A. Majitel nemusí povolit trosečníkům, aby zůstali na jeho ostrově.

B. Majitel nemusí povolit trosečníkům, aby zůstali na ostrově, pokud jim poskytne potřebné jídlo a pití.

C. Majitel může odmítnout ty, kteří nejsou schopni zaplatit (penězi, šperky nebo prací), aby zůstali na ostrově.

D. Majitel musí umožnit zůstat všem trosečníkům na ostrově po nezbytně nutnou dobu. Trosečníci pak mají morální právo respektovat soukromí a vlastnictví majitele.

E. Majitel musí poskytnout trosečníkům bezpodmínečný přístup k ostrovu a musí je považovat za spolumajitele.

Zisk zpětné vazby od studentů například formou dotazů, jako: „Kolik z vás zvolilo tvrzení A?” „Kolik z vás zvolilo tvrzení B?” „Proč?”

Vyučující rozdá/přečte druhou část příběhu.


Druhá část textu:

„Majitel ostrova se rozhodl umožnit trosečníkům na ostrově po určitou dobu zůstat. Očekával, že mu zaplatí za služby a jídlo ze svých rezerv. Dokud zbývalo jídlo z lodi, odmítal jim cokoliv prodat.

Trosečníků bylo 13. Byli to Viktor, jeho těhotná manželka Josefa a jejich dvě děti (3 a 7 let). Abramovič, 64, byl bohatý obchodník se šperky. Byl nejstarším členem skupiny a neměl žádné příbuzné nebo přátele. Měl při sobě sbírku zlatých prstenů, diamantů a dalších vzácných šperků. John, Kate, Leo a Alfred byli čtyři mladí přátelé, silní, zdraví a zruční. Žili společně v komunitě alternativního domu, který si sami zařídili.

Maria, právnička pracující na částečný úvazek na univerzitě, mohla chodit pouze velice pomalu kvůli zranění levé nohy a kyčle, které si přivodila během ztroskotání. Doprovázel ji Max, její asistent z univerzity, protože cestovali do USA, aby vystoupili s přednáškou na konferenci a projednali možnost vydání knihy s vydavatelem. Oba byli specialisté na trestní právo, ale nešikovní pro jakoukoliv ruční práci. Poslední byli Marko a jeho přítelkyně Vicky, oba členové lodní posádky, kteří na poslední chvíli unikli s plnýma rukama zásob ze skladu v lodi: s plechovkami jídla, sušenkami, olejem a pánvemi. Všichni trosečníci měli u sebe trochu peněz, ale loďmistr Marko měl u sebe velkou částku, kterou zcizil z apartmánu v posledním přístavu, ve kterém kotvili.

Na ostrově se nacházel malý a starý přístřešek na svahu kopce kousek od moře. Měl pouze jednu místnost a mohl posloužit jako primitivní úkryt pro dva nebo tři trosečníky.”



Další otázka pro žáky:
Kdo z těchto trosečníků podle vašeho názoru měl mít právo využívat přístřešek?

Vyučující přečte následující tvrzení a požádá žáky, aby je ve dvojici prodiskutovali a určili, se kterými tvrzeními souhlasí, proč a zda neexistuje ještě nějaké jiné řešení.

A. Těhotná žena s dětmi.

B. Čtyři mladí přátelé, kteří jsou jediní, kdo by dokázali přístřešek zrenovovat.

C. Obchodník s klenoty, který za něj zaplatí (a ostatní si tak budou moci koupit nějaké jídlo).

D. Loďmistr s přítelkyní za předpokladu, že se s ostatními podělí o své jídlo.

E. Právnička, jež je schopna působit jako prostředník při řešení sporů mezi trosečníky.

Po zpětné vazbě rozdáme další část příběhu.


Třetí část textu:

„Trosečníci se museli také rozhodnout, co udělat se zásobami potravin, které loďmistr vzal s sebou, a o které se nehodlal rozdělit. Pokud by se o potraviny rozdělil, zmenšila by se jeho šance a šance jeho přítelkyně na přežití.”


Třetí otázka:
Kdo by měl dostat jídlo z lodních zásob?

Vyučující přečte tvrzení a požádá žáky, aby ve dvojici prodiskutovali a určili, se kterými tvrzeními souhlasí, proč a zda neexistuje ještě nějaké jiné řešení.

A. Loďmistr je oprávněn ponechat si potraviny pro sebe a svou přítelkyni.

B. Dostupné potraviny by měly být rozděleny spravedlivě mezi všechny trosečníky.

C. Dostupné potraviny by mohly být prodávány za nejvyšší nabídku (ať již peněz, zboží nebo služeb).
Po zpětné vazbě rozdáme nebo přečteme poslední část příběhu.


Čtvrtá část textu:

„Trosečníci se rozhodli, že si jídlo rozdělí mezi sebe bez nějakých kompenzací. Přinutili Marka, aby vydal zásoby a přitom apelovali na jeho smysl morálního závazku. Po týdnu již žádné potraviny nezbývaly a jediným řešením bylo pokusit se získat nějaké jídlo od majitele vily.”


Čtvrtá otázka pro žáky:
Kdo by měl požádat majitele o potraviny a jak by to měl udělat?

Vyučující přečte následující tvrzení a požádá studenty, aby určili, se kterými tvrzeními souhlasí, proč a zda neexistuje ještě nějaké jiné řešení.

A. Každý by měl jednotlivě vyjednat obchodní podmínky s majitelem (platit penězi, šperky nebo prací). V tomto případě budou mít problémy především rodina s dětmi a právnička s asistentem.

B. Všechny dostupné prostředky (šperky, peníze) by měly být shromážděny dohromady bez ohledu na to, kdo byl původním majitelem. Takto nakoupené potraviny by měly být rozděleny stejně. Další jídlo bude možné zakoupit individuálně výměnou za práci.

C. Stejné jako B, ale od každého se očekává, že bude pracovat podle svých možností a podělí se s ostatními o takto získané potraviny.

D. Obchodník se šperky může zakoupit vše, co je majitel připraven prodat, a „pomoci” ostatním k jídlu.

Po zpětné vazbě bychom měli se třídou vést diskusi směřující k aplikaci příběhu do reálného světa:

Poznáváte podobné situace v naší společnosti?

A. ... ve vašem sousedství nebo rodině? B. ... ve vaší zemi? C. ... v celosvětovém měřítku?

Které skutečné situace, o kterých víte, považujete za nespravedlivé, pokud jde o rozdělení potravin, vody, bydlení apod.?

A. ... ve vašem sousedství nebo rodině? B. ... ve vaší zemi? C. ... v celosvětovém měřítku?

Proč?


Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední ze čtyř obdobně tematicky zaměřených hodin, je vhodné, aby proběhla diskuze, která probírané téma rovnosti shrne. Nezbude-li v této vyučovací hodině dostatek času, můžeme dle vlastního uvážení přidat ještě jednu. Měli bychom shrnout hlavní pojmy, na které se narazilo (odlišnost, rovnost, diskriminace, lidská práva…). Je možné diskuzi nastartovat přiřazováním definic k pojmům, žáci by opět ve skupinách měli dát hlavy dohromady a zkusit vlastními slovy shrnout, k čemu jim byly uplynulé čtyři hodiny dobré, co se dozvěděli, co pro ně bylo nové, co je zaujalo… Měli by nadnést vlastní návrhy k tomu, jak reagovat na situace nerovnosti ve svém vlastním životě, ve svém okolí.

Vyučující zhodnotí snahu, se kterou skupiny vyplňovaly tabulky, jak se snažily zapojovat do diskuze, jakým způsobem žáci ve skupinách spolupracovali.

Při zpětné vazbě po každé baterii otázek můžeme vždy vyzvat někoho jiného ke shrnutí svého pohledu a formulaci svých argumentů. Pak je možné hodnotit schopnost srozumitelně a stručně vyjádřit svůj názor.