Rozmanitost a pluralismus – 2/4 – Proč se lidé nemohou shodnout? (Na čem jsou postaveny rozdíly?)

Na příkladu rozdílných odpovědí u poměrně kontroverzních otázek rozebereme příčiny, které nás k odpovědím dovedly, a demonstrujeme rozdílnost názorů v rámci třídy, natož pak v měřítku města, národa…

Velké nadpisy pro aktivitu „čtyři rohy“ (možné nahradit názorovou škálou/teploměrem)

Žáci posoudí důvody, proč jsou názory lidí na důležité otázky odlišné.

Žáci diskutují o sporných otázkách.

Žáci posoudí, jaké hodnoty jsou nutné pro zajištění fungování demokratické společnosti.

*(část tematického bloku navrženého na 4 hodiny)

Vyučující přečte následující tvrzení tak, aby žáci měli vždy chvilku na promyšlení svého názoru:

Souhlasíte nebo nesouhlasíte?

• Jíst zvířata je špatné.
• Pokud je žák HIV pozitivní, neměl by být ve stejné třídě jako zdravé děti.
• Lidé odmítající zbraně a války by neměli být nuceni vstupovat do ozbrojených sil.
• Trest smrti by měl být zakázán.
• Místo ženy je doma.
• Děti do 14 let by neměly pracovat za peníze.
• Kouření by mělo být ve veřejných budovách zakázané.
• Lidé by měli platit vyšší daně.
• Svoboda projevu není dobrá věc.

Vyučující označí rohy místnosti nadpisy:

Velice souhlasím – souhlasím – nesouhlasím – velice nesouhlasím

Znovu čte postupně jednotlivá tvrzení a žáci se přesouvají do rohu vystihujícího jejich názor. Nemohou-li se rozhodnout, přesunou se doprostřed místnosti.

Jakmile žáci zaujmou své pozice, vyzve vyučující někoho z každého rohu, aby uvedl důvod vedoucí ke zvolení dané pozice. V této fázi by neměla probíhat žádná diskuse. Poté učitel požádá žáky, kteří po vyslechnutých důvodech změnili názor, aby se přesunuli do jiného rohu. Stále nerozhodnutí žáci se pokusí formulovat a vysvětlit důvod, proč se nemohou rozhodnout. Důvody pro nerozhodnost je vhodné psát na tabuli nebo na papír (například potřebuji další informace, není jasné, co se otázkou myslí, chápu argumenty obou stran apod.).

Vyučující opakuje cvičení třikrát nebo čtyřikrát s různými tvrzeními. V jednotlivých případech by se neměl pouštět hlouběji do diskuze nad problémem uvedeným v tvrzení, ale měl by od žáků zjišťovat názory na příčiny jejich rozdílných názorů.

Během společné diskuze vyučující zdůrazní fakt, že stejné otázky evokovaly velice odlišné reakce jednotlivých žáků. Poté může představit pojetí pluralismu* a pomocí otázek pokládaných žákům přiblíží důvody, proč ve společnostech pluralita existuje:

• Přemýšlejte znovu o otázkách, kterých jsme se dotkli. Které z nich nejvíce provokují? Proč?
• Odkud získáváme naše názory, hodnoty a přesvědčení? (Mělo by pomoci uvědomění si, že naše názory na kontroverzní témata mohou vycházet z různých zdrojů.)

Vyučující nechá žáky se zamyslet nad tím, kdo/co jejich vlastní názory ovlivňuje a jak moc:

• názory rodičů;
• názory jejich přátel;
• jejich vyznání nebo kultura;
• média – noviny, TV, internet;
• učitelé;
• vlastní osobnost.

Žáci si samostatně setřídí položky podle důležitosti do tvaru pyramidy, to nejdůležitější bude špičkou pyramidy:

            položka
      položka položka
 položka položka položka

Žáci si své pyramidy porovnají ve dvojicích. Které faktory jsou pokládány třídou jako celkem za nejdůležitější zjistíme obodováním jednotlivých položek. Položce v prvním řádku se přidělí šest bodů, položkám v prostředním řádku čtyři body a položkám ve spodním řádku po dvou bodech. Ve čtyřčlenných skupinách žáci sečtou body přidělené jednotlivým položkám. Vyučující s žáky porovná zjištění jednotlivých skupin. Objevují se v nejvyšším bodě seznamu podle důležitosti stejné faktory?

Vyučující vysvětlí, že pluralismus se rozvíjí ve svobodné a otevřené společnosti. Žádná společnost ale nemůže fungovat bez určitého množství sdílené shody mezi jednotlivými členy. Požádá žáky, aby uvedli některé hodnoty nebo pravidla, o kterých si myslí, že by mohly pomoci překonat nesouhlas mezi jedinci. Například:

• respektování názoru ostatních lidí,
• pokusit se vcítit do kůže jiného člověka,
• nezapomínat, že mluvení je lepší než bojování,
• pokusit se neurážet,
• dát lidem šanci vyjádřit svůj názor.

Co můžeme dělat, když se lidé nemohou shodnout? Využití nástroje jako např. hlasování, nebo delegovaní zástupci – to může napomoci přijetí nějakého rozhodnutí.
Hodinu je možné uzavřít praktickou ukázkou hlasování. Vyučující může využít rozporuplné otázky z úvodu hodiny, případně na odlehčení hlasovat o nejoblíbenější barvě, předmětu, jídle…


* Pluralismus existuje ve společnostech, které nemají jeden oficiální soubor zájmů, hodnot nebo přesvědčení. Občané mají právo svobodného smýšlení, náboženského vyznání a projevu. Výjimkou jsou názory, které ohrožují svobodu přesvědčení jiných lidí, které odporují zákonu nebo nejsou tolerované. Stát, ve kterém je povoleno pouze jedno náboženství nebo kde není náboženství tolerováno, nemůže být pluralitním státem.

Vzhledem k obsahu hodiny zaměřeného především na práci s postoji žáků je objektivní hodnocení jejich práce obtížné. Vyučující může pochválit ty, co se s rozumnými připomínkami aktivně zapojovali do diskuze, příp. ty, co se snažili pečlivě vyplnit pyramidu vlivů na vlastní rozhodnutí.