Soužití s uprchlíky: Pilujeme argumenty

Žáci se zamýšlí nad výhodami a nevýhodami, které plynou z otevření zařízení pro uprchlíky v jejich okolí, a nad tím, jak se názory na uprchlickou problematiku tvoří. Pracují s novinovými články na toto téma, vyhledávají v nich jednotlivé argumenty. Snaží se rozpoznat argumentační fauly a pilovat tvrzení tak, aby obstála před náročnějšími kritérii v diskuzi.

Tabule/flip, psací potřeby, texty (pro každého žáka jedna ze dvou variant), pracovní list – argumentační fauly (pro každého žáka jeden)

Žáci se učí najít tvrzení relevantní pro určité téma a odkrýt jejich podstatu. Dozvídají se o různých podobách argumentačních faulů; problematickou argumentaci a apel na emoce se učí rozeznávat na příkladu článků z médií. Navrhují tvrzení, která se těmto tendencím vyhýbají a v diskuzi by obstála lépe. Na základě práce s textem kriticky přistupují k informacím z médií a reflektují přínosy a úskalí obou přístupů.

1. Evokace: Soužití s uprchlíky v naší obci

• Učitel vyzve žáky, aby se pokusili odpovědět na otázku: Jak byste vnímali, kdyby v naší obci mělo být otevřeno ubytovací zařízení pro uprchlíky?
• Necháme žáky rozmyslet si odpovědi a vyzveme je, ať si na lísteček napíšou hlavní myšlenku, která je napadá.
• Poté některé z reakcí napíšeme na tabuli, aniž bychom na ně jakkoli reagovali.

2. Aktivita: Práce s textem – rozeznávání argumentů

• Každý z žáků obdrží jeden ze dvou textů. Vyzveme je, aby si jej samostatně přečetli.
• Poté společně shrneme, o čem text pojednává a jak vyznívá. Jaké postoje se v něm objevují a jak na vás působí?
• Vyzveme žáky, aby v textu samostatně vyznačili jednotlivé argumenty či reakce na možnost otevření ubytovacích zařízení. Jak k této situaci přistupují jednotliví lidé? Jaké mají obavy? Jaké spatřují přínosy? Jaké uvádějí důvody pro své názory; čím argumentují?
• Žáky rozdělíme do několika skupin tak, aby žáci, kteří četli určitý text, pracovali spolu.
• Žáky vyzveme, aby ve skupinách: 1) jednotlivá tvrzení či argumenty rozdělili do dvou kategorií podle toho, jestli ubytovacímu zařízení pro uprchlíky vyjadřují podporu či nikoliv, a 2) jednotlivá tvrzení zjednodušili.

• Jednotlivé argumenty společně zapíšeme na tabuli/flip.

3. Aktivita: Práce s textem – rozeznávání argumentačních faulů

• Žákům rozdáme pracovní listy s argumentačními fauly a seznámíme je s nimi. Upozorníme je na ty, které jsou v komunikaci uprchlické otázky obzvláště relevantní (zastrašování; vyvolání zášti či soucitu; důraz na tradici, neznalost, nevhodnou či neznámou autoritu; unáhlené zobecnění či skládání; příhoda; potvrzení účinku; vytloukání klínu klínem; potvrzovací slepota; nevyvratitelnost; svůdná názornost; chybné dilema či kluzký svah; účelové doplnění; figurína, apod.).
• Vyzveme žáky, aby ve skupinách u jednotlivých tvrzení určili argumentační fauly. Např.:

▪     Když zde turisté budou potkávat uprchlíky, nebudou se sem chtít jezdit rekreovat (protože hledají romantiku a klid).

→ unáhlený závěr, nevyvratitelnost, vyvolání strachu

▪     Kvůli velkým prostorům možná uprchlíků nakonec bude ještě více.

→ kluzký svah, nevyvratitelnost

▪     Nigerijci byli pracovití (→ pracovití mohou být i ti, kteří přijedou tentokrát).

→ příhoda, unáhlené zobecnění

▪     Známou vykradli a vyjedli jí maso z ledničky.

→ příhoda, omyl hazardního hráče, vyvolání strachu

▪     „Zemský rada nás sice uklidňoval, že to budou hodní lidé, ale obratem řekl, že policie posílí hlídky na autobusových zastávkách v čase školních spojů.“

→ důraz na emoce + nevyvratitelnost (budou to „hodní lidé“); společně, tedy proto

• Jednotlivé argumentační fauly společně vysvětlíme a připíšeme k argumentům na tabuli/flipu.

4. Reflexe: Pilujeme argumenty

• Vyzveme studenty, aby ve svých skupinkách vybrali dva argumenty pro zřízení ubytovacího zařízení a dva proti (mohou vycházet z vyjádření uvedených v textech a, pokud souhlasí, ze svých reakcí ze začátku hodiny) – a tato tvrzení upravili tak, aby obstála před náročnějšími kritérii v diskuzi (podložili je relevantními fakty, odstranili argumentační fauly, apod.).
• Finální, vypilovaná tvrzení napíšeme na tabuli/flip. Pokud je potřeba, na rozdíly mezi nimi upozorníme; diskutujeme, v čem se liší původní a vypilovaná verze.
• Diskuzi můžeme rozvést dále:

◦     Kdybyste tímto způsobem původní články přepracovali celé, jak by vypadaly? Byly by pro vás více či méně zajímavé – a proč? Jaké jsou přínosy férovější/věcnější diskuze – a jaká jsou její úskalí?

◦     Proč myslíte, že se lidé v těchto obcích často obávají dopředu? Čím je to způsobeno?

◦     S jakými argumentačními fauly se setkáváte nejčastěji a které vám přijdou obzvláště nefér?

◦     V jakých tématech se s nimi setkáváte nejčastěji?

Pozn.: Tako lekce předpokládá základní orientaci žáků v argumentačních faulech. V závislosti na jejich znalosti a schopnosti s nimi pracovat může být potřeba zařadit do této aktivity nebo před ni úvod do tohoto tématu.