Společnost a společenství

Ideové základy komunismu a jejich prosazování v ČSSR.

Pracovní list „Srovnání ústavy", „Proč nejsem komunistou", text interního rozkazu Ministerstva vnitra z roku 1959 o tzv. „bývalých lidech".

Studenti vlastními slovy popíší rozdíl mezi společností a společenstvím či komunitou.
Studenti pojmenují možné důvody, proč totalitní režim systematicky likvidoval drobná společenství a komunity.
Studenti vyjmenují, do jakých společenství sami patří a v čem spatřují jejich význam.

1) Pokuste se spolu se studenty nejprve objasnit, zda a jak vnímají rozdíl mezi slovy společnost a společenství (případně komunita). V této evokační fázi je důležité, aby studenti sami pojmenovali, v jaké společnosti žijí (česká společnost, informační společnost, kapitalistická společnost, postkomunistická společnost apod.) a naopak ve kterých společenstvích se pohybují (rodina, dobře stmelená třída, kapela, tým sportovního klubu, komunita věřících, dobrovolníci v některé neziskové organizaci atd.). Snažte se je přivést k vystižení základních rysů společenství či komunity (např. skupina živých bytostí spojená určitým prostorem, názory, ideály, zájmy, jedinci v komunitě pociťují vzájemnou sounáležitost a solidaritu a naplňují své potřeby a vize skrze pospolitost apod.). Celá tato aktivita musí studenty přivést k takové míře porozumění oběma pojmům, aby dokázali samostatně pojmenovat, proč asi od roku 1948 začala KSČ systematicky unifikovat společnost, likvidovat občanské spolky a komunity, tedy omezovat různé druhy drobných společenství. Můžete se studenty také promýšlet pojem občanská společnost a požádat je, aby jej definovali.

Základní fakta o likvidaci občanské společnosti po únoru 1948 naleznete zde:

http://www.totalita.cz/50/50_01_002.php

http://www.totalita.cz/50/50_01_006.php

Následující tři aktivity můžete zadat do tří skupin. Každá skupina pak ostatním představí, na čem pracovala a k jakým závěrům došla:

2) Dejte studentům pročíst ukázku interního rozkazu Ministra vnitra z roku 1959 „Rozpracování, pozorování a evidování bývalých lidí" (jejich výčet v článku 2), v němž je zakotvena potřeba represí vůči tzv. "bývalým lidem". Studenty chceme vést k uvědomění si toho, že právě tito tzv. "bývalí lidé" byli nebezpečení mimo jiné také proto, že jejich činnost podporovala funkci občanské společnosti a činnost různých společenství, které se vymykaly totalitnímu požadavku centralizované moci a řízení.

Studenti by měli odpovědět na otázky:

• Koho režim považoval za tzv. „bývalé lidi"?
• Proč byli například členové bývalých nacistických spolků házeni do jednoho pytle jako členové Junáka, YMCA, YWCA apod.?
• Proč byli asi tito lidé podle komunistické ideologie nebezpeční a které skupiny představovali největší hrozbu centralizované moci ve státě?

„Ukázka originálu rozkazu Rozpracování, pozorování a evidování bývalých lidí"

3)Rozdejte studentům pracovní list „Proč nejsem komunistou" (viz pomůcky). List obsahuje tři výroky, v nichž se autoři vyjadřují k důvodům, proč nesouhlasí s komunistickou ideologií. Vyzvěte studenty, aby vlastními slovy shrnuli, jakými argumenty jednotlivé výroky hájí význam společenství oproti ideologií a centrální mocí řízené společnosti.

Název pracovního listu odkazuje na text Karla Čapka. Úryvek z tohoto textu není v pracovním listu obsažen, určitě jej ale můžete studentům představit (viz odkaz).

Citaci z Karla Čapka a jiné výroky naleznete pod tímto odkazem.

4) Naopak jinou skupinu studentů můžete vyzvat, aby si pročetli pracovní list „Srovnání ústavy", kde naleznou některé věty z Ústavy Československé republiky z roku 1948 a Ústavy Československé socialistické republiky z roku 1960. Jejich úkolem pak bude porovnat, v čem se jednotlivá tvrzení pozdější ústavy liší od tvrzení z ústavy roku 1948 a identifikovat a objasnit takové části ústavy, v nichž je zakotveno centralizované uspořádání společnosti a tedy omezena samostatnost různých spolků, společenství, komunit. Zatímco některé části ústavy 1948 naprosto odporují praxi totalitního režimu, ústava z roku 1960 již explicitně zakotvuje vedoucí úlohu strany ve státě a komunistickou ideologii jako stěžejní. Tomu také přísluší centralizace moci, spolčování, kultury apod. I tato ústava však i přes proklamované formální záruky občanských svobod, existenci orgánů moci zákonné, výkonné a soudní byla jen prázdným dokumentem.

REFLEXE:

• Jak lze definovat pojem občanská společnost a proč je pro demokracii důležitý?
• Z jakých důvodů totalitní režim jakékoliv zárodky občanské společnosti potlačoval?
• Čím si podle vás lidé za doby totality nahrazovali či naplňovali potřebu spolků, společnetsví, komunit?
• Existují i v dnešní české společnosti skupiny lidí, které jsou považovány za nepřátele demokracie?

pracovní listy