Zdravý rozum v ilegalitě

Zařazeno v tématech

Typ školy: Gymnázia


Pro žáky:
1. ročník - Střední školy / Gymnázia
2. ročník - Střední školy / Gymnázia
3. ročník - Střední školy / Gymnázia
4. ročník - Střední školy / Gymnázia
8. ročník - Základní školy
9. ročník - Základní školy

Abstrakt

Na příběhu nositele Nobelovy ceny Tima Hunta se žáci zamýšlí nad problematikou přílišné korektnosti v dnešní společnosti a vlivem médií a sociálních sítí. Osvojí si pojmy sexismus, gender a politická korektnost.

Pomůcky

PC, mobily s internetovým připojením, či tablety. Článek „Zdravý rozum v ilegalitě“ uložen na žákům přístupném rozhraní, popř. vytištěný a nakopírovaný.

Celá hodina je provázena prezentací (viz příloha, odkazy v následujícím textu vždy ve formě písmena "S" a čísla slidu).

Vlastní formulace cílů

Chceme poukázat na nebezpečí současné tendence přílišného tlaku na tzv. politickou korektnost. Jako mnoho jiných směrů i tento trend se někdy posouvá do extrémní, až bizarní formy. Na základě kauzy z poslední doby formujeme kritické myšlení žáků, aby zjistili, kde pro ně leží hranice ještě únosné a již neúnosné formy politické korektnosti.

 

Časový rozsah
45-90 min (podle prostoru, který dáme k diskusi)
Popis uč. jednotky

S1: Žákům záměrně neprozradíme téma hodiny na začátku, sdělíme jim, že cílem dnešní hodiny je dojít k tématu hodiny J.

 

1. Rešerše

Požádáme žáky, aby si ve vymezeném čase (5 min) seznámili s příběhem Tima Hunta – aby si vyhledali na internetu a přečetli různé články pojednávající o jeho kauze.

S2: Po 5 minutách příběh s žáky podle otázek shrneme.

S3: Promítneme výrok a diskutujeme s žáky nad tím, zda ho oni chápou jako spíše vtipný nebo spíše hanlivý.

Jako poslední příspěvek, dodáme článek z Reflexu „Zdravý rozum v ilegalitě“. (BENDOVÁ, Jana. Zdravý rozum v ilegalitě. Reflex. 2015 (26).)

 

2. Diskuse v plénu

Diskutujeme, jak se tento článek liší od předchozích, o různých přístupech různých médií – vycházíme z toho, že mnoho internetových článků se striktně drží přístupu, že se Hunt zásadním způsobem prohřešil proti společnosti. Otázkami typu…

  • Jaký názor na kauzu má autorka tohoto článku?
  • Byl v článcích, které jste četli z internetu na začátku hodiny, prezentován stejný názor?
  • Jakou roli sehrála v celé kauze sociální média?
  • Odpovídá trest prohřešku?.

… dovedeme studenty k pojmům jako společenská objednávka, hysterická reakce médií, vliv sociálních médií na život jedince… Z diskuse by mělo vyplynout, že Hunt sice žertoval hloupě, ale jeho výrok neměl v úmyslu ženy – vědkyně urážet a reakce nebyla adekvátní.

Na závěr diskuse se žáků zeptáme, zda mohou dát jiný příklad podobného případu, kdy nevinný, ač třeba hloupý žert způsobil na sociálních médiích hysterickou reakci.

Např. výrok herce Benedicta Cumberbatche, kdy hovořil o nedostatku rozmanitosti herců v britské kinematografii a označil černošské kolegy jako „barevné“. Viz např. http://www.extra.cz/milacek-benedict-cumberbatch-hodne-prestrelil-jsem-idiot-omlouva-se-za-vyrok-o-cernosskych-hercich

Po uvedení příkladů promítneme S4 a otázkami, které shrnují vše dosud řečené:

  • Kde končí humor a začíná urážka?
  • Na jaké výroky je dnešní společnost obzvláště citlivá?

Pokud se v odpovědích studentů na tyto dvě otázky objeví pojmy z následující části, je to jen k prospěchu dalšího průběhu hodiny.

 

3. Pojmy – skupinová práce

S5: Ve všech článcích o Timu Huntovi se v různé míře opakovaly následující pojmy, které jsou určitě oněmi tématy, na něž dnešní společnost citlivě reaguje. Žáci se v párech nebo malých skupinkách (3-4 žáci) během určeného času (cca 5 min) pokusí sami vymyslet definice těchto 3 slov (v závorce řešení):

  • Sexismus (= narážka využívající stereotypy myšlení o mužích či ženách, urážející výrok vycházející z přesvědčení, že jedno pohlaví je méně schopné a důležité než to druhé), např. https://cs.wikipedia.org/wiki/Sexismus
  • Gender  (z angl. rod, = termín za společenských věd označující jiné než biologické rozdíly mezi muži a ženami), např. https://cs.wikipedia.org/wiki/Gender
  • Politická (ne)korektnost (= záměrné potlačování tradičních označení z jazyka, neboť mohou být vnímány jako urážlivé, odstranění negativních konotací a stereotypů), např. https://cs.wikipedia.org/wiki/Politick%C3%A1_korektnost

Následuje společná kontrola.

 

4. Příklady politické korektnosti

S6: Tato slova jsou vnímána jako politicky korektní – přemýšlejte, která označení nahradily tyto termíny a proč jsou dnes ta původní označení vnímána jako hanlivá…

  • Romové (cikáni)
  • Afroameričané (černoši, barevní, negři)
  • Imigranti (přistěhovalci)
  • Sociálně vyloučené lokality (ghetta)
  • Handicapovaní (postižení)
  • Etnická skupina (menšina)

Pozn. pojmy přistěhovalci a menšina nejsou zatím vnímány jako politicky nekorektní, ale vzhledem k současné imigrační vlně získávají v mnohých souvislostech negativní nádech.

Co mají uvedené výrazy společného? Dle výkladu politické korektnosti jsou původní pojmy pro ty, kterých se to týká, lidsky a morálně ponižující...

Jak jsme viděli v článku „Zdravý rozum v ilegalitě“ a jak jsme se snažili ukázat v diskusi, v reakci na hysterii kolem některých případů se v poslední době objevují odpůrci a zesměšňovatelé této tendence.

I na případ Tima Hunta vznikla podobná reakce v podobě hashtagu distranctinglysexy na síti Twitter, kde se vědkyně fotí v různých nelichotivých situacích a s humorem komentují svou „svůdnost“ pro kolegy v laboratoři. Tuto část můžeme uzavřít krátkou následující aktivitou.

Čeští kritici tohoto jevu např. poukazují na množství klasických literárních děl, kde se vyskytují „cikáni“. Zkuste se studenty vymyslet několik takových příkladů a nahradit původní pojmy slovy politicky korektními.

Např. muzikál Cikáni jdou do nebe, píseň Cikánský baron jsem já…, verš z Polednice „Bodejž jsi jen trochu málo, ty cikáně, mlčelo“, krásná cikánka Esmeralda z Chrámu Matky boží v Paříži, zpěvák Karel Černoch, atd.

Ačkoli tato aktivita působí rozverně, upozorněme studenty na skutečné historické situace, kdy se nějaké formy obdobných čistek opravdu děly a k čemu vedly (holocaust, Rwanda

 

5. Reflexe

Na závěr hodiny se studentů zeptáme, zda se jich někdy dotklo, když si někdo dělal legraci ze skupiny, do které patří (blondýny, skauti, ajťáci, socky, emaři, atd.)

  • Z jakých skupin jste si vy sami děláte někdy legraci?
  • Do jaké skupiny, z níž si lidé dělají rádi legraci sami patříte?
  • Jak vám bylo, když jste takovým posměškům museli čelit?
  • Zareagovali jste někdy na takové posměšky přehnaně? Jaká reakce je podle vás adekvátní?
  • Zareagovaly podle vás ženy-vědkyně adekvátně? A jak by měly zareagovat ty, které se opravdu cítí dotčeny Huntovou poznámkou?

Vyzveme studenty, aby zpětně určili téma této lekce – pojmenovali hodinu. Na závěr prozradíme název lekce podle článku z Reflexu „Zdravý rozum v ilegalitě“ – S7.

Na závěr lze zadat esej na toto téma na příští hodinu se dvěma podbody:

  • Vede politická korektnost k cenzuře? Kde končí směšné přetahování hnidopichů o pojmy a začíná nebezpečná půda vedoucí k extremismu?
  • Opravdu žijeme ve svobodné společnosti, když prostor dovoleného se pořád zmenšuje?

Pozor, aby lekce na závěr nevyzněla ve prospěch nějaké strany, cílem je nechat studenty utvořit si vlastní pohled na věc. Pokud budete žáky nuceni prezentovat svůj názor, zdůrazněte, že je to pouze váš pohled na věc. Viz Beutelsbašský konsensus či materiál COV Politika do školy patří.

Hodnocení

Za práci v hodině aktivním žákům, závěrečná esej.


Klíčová slova

kritické uvažování, mediální gramotnost, odpovědnost



Přiložené soubory:
Prezentace.pptx  
Zdravy rozum v ilegalite.pdf  



Autor: Pavla Pokorná


Diskuze:


Opiště kód z obrázku Captcha Image Načíst nový obrázek

Ještě nikdo nevložil žádný příspěvek, buďte první.