Rozmanitost a pluralismus – 3/4 – Jakými způsoby jsou lidé odlišní? (Jak odlišné jsou potřeby lidí?)

Na příběhu fiktivní školy demonstrujeme odlišnost potřeb a zájmů lidí a náročnost cesty ke kompromisu znamenajícímu spokojenost všech dotčených skupin.

Kopie příběhu (viz příloha)

Žáci zhodnotí překážky rovnosti mezi členy společnosti.

Žáci určí příčiny nerovného přístupu ke vzdělání.

Žáci posoudí, kdo sdílí odpovědnost za překonávání překážek rovnosti ve společnosti.

*(část tematického bloku navrženého na 4 hodiny)

Vyučující přečte třídě příběh „Hope je pro všechny“ (přiložený soubor). Příběh řeší několik složitých problémů, které by žáci pravděpodobně zaznamenali těžko. Proto jim do dvojic vyučující rozdá připravenou pomocnou tabulku a vysvětlí následující úkol:

Snažte se popsat co nejvíce problémů, kterým zaměstnanci Hope College čelí. Zaznamenejte je do formuláře poznámek v prvním sloupci materiálu („Problémy”). Následně navrhněte způsoby, kterými mohou být problémy vyřešeny („Řešení”) a přidejte jméno osoby, o které si myslíte, že by měla být odpovědná za realizaci těchto řešení do sloupce tři („Povinnosti”). Poslední sloupec bude vyplněn až v pozdější fázi.

Žáci následně představí, porovnají a prodiskutují své výsledky. Pro snazší sdílení je vhodné na flipchart nebo na tabuli připravit tabulku totožnou s tabulkou pro žáky a vybrané myšlenky do ní vpisovat.

Diskuse ve třídě:

Nevyplyne-li diskuze sama ze sdílení myšlenek v tabulce, může se vyučující začít ptát:

• Myslíte si, že ředitelka dosáhla svého cíle jednat s každým studentem stejně?
• Myslíte si, že by měla ředitelka respektovat hodnoty rodičů uprchlíků a vzdělávat chlapce a děvčata samostatně? Uvažujte o argumentech obou stran.
• Nebylo by lepší, pokud by se děti uprchlíků učily odděleně od zbytku studentů? Vypište výhody a nevýhody jednotlivých přístupů, nejdříve pro žáky a poté pro širší komunitu.

Je možné se zaměřit na jednu z otázek a tu prodiskutovat podrobněji. Je zásadní, aby žáci porozuměli tomu, že v pluralitní společnosti mají lidé různé potřeby, což může vést ke konfliktu. Je proto velice důležité řešit tyto konflikty spravedlivě se zřetelem na všechny jednotlivce a skupiny. V této případové studii je možné školu chápat jako mikrospolečnost, ve které se mladí občané setkávají se stejnými typy problémů, jenž existují ve společnosti jako celku.

Příběhem navozený problém je velmi široký a pro jeho podrobné rozebrání by bylo vhodné zařadit další vyučovací hodinu – záleží na učiteli a konkrétní třídě, jaký budou mít časový prostor a zájem.

Jak odlišné jsou vzdělávací potřeby dětí?

Klíčové otázky, na které žáci musí odpovědět, se týkají možností řešení problémů a případného neřešení některých problémů školou (a pokud se škola rozhodne je ignorovat, z jakého důvodu). Nejdříve je nutné posoudit, čí potřeby budou ovlivněny vyřešením nebo ignorováním určitého problému, potom je potřeba identifikovat ty problémy, které by mohly být vyřešeny školní komunitou.

Při sledování první linie vyloží vyučující specifické potřeby uprchlíků (a místních) žáků lépe, pokud vezme s žáky v úvahu následující otázku:
„Jaká lidská práva – nebo práva dítěte – byla dětem uprchlíků odepřena?”

Níže jsou uvedeny některé kategorie vzdělávacích potřeb. Žáci by měli najít příklady těchto vzdělávacích potřeb uvedených v příběhu a zapsat je do čtvrtého sloupce tabulky:

– emoční
– vzdělávací
– náboženské
– kulturní
– jazykové
– fyzické

U každé kategorie musí žáci uvést vlastní příklady.

Odpovědnost a její hranice:

Konkrétní problémy uvedené v příběhu by měly vést ke všeobecnější diskusi o rovných právech a učení.

Jak snadné je poskytnout nejlepší možné vzdělání každému dítěti podle jeho vlastních potřeb? Co může škola udělat sama? Které problémy vyžadují podporu zvenku, jako například další financování od místní samosprávy?

Sledování druhé linie by žáky mohlo vést k podstatnému uvědomění – složité problémy nelze obvykle řešit jedním velkým krokem, což by v tomto příkladu znamenalo například rozšíření školy, zaměstnání speciálně vyškolených zaměstnanců apod. Tato opatření by byla velice žádoucí, avšak nemusí k nim nikdy dojít, protože jsou závislá na politických rozhodnutích (například přerozdělení daní), která řeší jiní (například městské úřady nebo ministerstvo školství). Není proto jednoduché v takových situacích něco udělat a nezůstat nakonec jen u stížností, obviňování a nadávání. Je možné situaci vylepšovat alespoň drobně po malých krůčcích, což v případě školy „Hope“ znamená dívat se na ty části problému, jež by mohla ředitelka, učitel, žáci nebo rodiče změnit vlastními silami v nejbližších dnech - pokud by chtěli nebo pokud by se dokázali shodnout.

Zde je důležité vrátit se ke třetímu sloupci tabulky. Kdo je odpovědný, tedy kdo má moc něco změnit? Žáci mohou prodiskutovat, zda jsou malé krůčky - zlepšení v rámci školní komunity - dostatečné a kde jsou jejich hranice. Rovněž mohou posoudit kombinaci malých, krátkodobých kroků a větších kroků, jež vyžadují více času.

Uvědomme si, že škola je součástí života, je zmenšeným modelem společnosti. Diskuse o strategiích rozvoje školy představuje žákům uvažování v intencích politického rozhodování a strategického plánování.


Žáci mohou porovnat Hope College se situací v jejich vlastní škole využitím následujících otázek.

„S jakými překážkami ke vzdělání se v naší škole některé děti setkávají? Kdo si myslíte, že nese odpovědnost za řešení těchto potřeb?”

K řešení této otázky se nabízí několik různých metod. Může být předmětem společné diskuse, projektu ve formě rozhovoru s ostatními žáky nebo může být navázána na projekt školních novin.

Písemný úkol

Vyučující by se měl ujistit, že žáci porozuměli tomu, co se naučili a že tyto nové poznatky dokáží aplikovat. Jedním ze způsobů, jak toho docílit, je provázat společnou diskusi s písemným úkolem. Všichni žáci tak mají příležitost přemýšlet o problémech, jež byly diskutované v rámci celé třídy. Písemný úkol tak může být obzvláště užitečný pro ty žáky-myslitele, kteří hloubají nad problémy poněkud více a kteří mají obvykle tendenci se do diskusí nezapojovat, třebaže toho mají hodně co sdělit.

Učitel by měl určit, které téma nejlépe vyhovuje úrovni uvažování a porozumění žáků.

U náročnějšího zadání mohou žáci odkazovat na lidská práva a/nebo otázky nerovnosti ve společnosti, například:

„Evropská úmluva o lidských právech a právech dětí uvádí, že je povinností národních vlád poskytnout vzdělání každému dítěti.

• Uveďte, zda si myslíte, že škola tento závazek plní.
• Co je potřeba k tomu, aby dítě dostalo takové vzdělání, které si zaslouží?
• Kdo si myslíte, že je odpovědný za to, aby se tak stalo?
• Jaké další oblasti života jsou ovlivněny nerovností ve společnosti?

Navržený výsledek ke společné diskusi (flipchart, vyplněné materiály pro studenty)
Pomoc pro Hope College

Pozn.: Rozmanitost, rovnost, diskriminace
Rozmanitost: Rozmanitost existuje nejen v souvislosti s etnikem nebo národností. Existuje spousta dalších druhů rozdílů, které vzájemně lidi od sebe rozlišují a mohou být příčinou závažných společenských odlišností, především pokud ti, kteří jsou ve většině nebo u moci a mají vliv, nedělají nic z důvodu nedostatečného porozumění nebo soucitu.

Rovnost: Existují dva hlavní druhy rovnosti - rovnost příležitostí a rovnost výsledku. Je možné poskytnout každému rovnou příležitost (například chodit do školy), ale pokud nedochází k překonání některých bariér (např. invalidita), může být tato rovnost některým znemožněna. Rovnost výsledku je zájem umožnit každému dítěti získávat vzdělání bez ohledu na jeho invaliditu.

Diskriminace: Jednat s někým nespravedlivě na základě rasy, pohlaví, sexuální orientace, věku, přesvědčení apod.

Vzhledem k obsahu hodiny zaměřeného především na práci s postoji žáků je objektivní hodnocení jejich práce obtížné.

"Hodnotit" můžeme zapojení do diskuze, vyplnění tabulky, zpracování písemného úkolu.