Stát se členem politické strany?

Lekce vede žáky k hodnocení následků, které vyplývají z klesající důvěry občanů v politické strany a tenčící se členské základny těchto stran. Žáci zjistí, jaké funkce plní politické strany v demokracii, a zamyslí se nad možnou motivací pro členství v politické straně. Ve skupinách zpracují shrnutí činnosti mládežnických organizací přidružených k politickým stranám a představí je ostatním. V závěru sami reflektují svoji vlastní ochotu či neochotu zapojit se do činnosti některé z představených organizací.

Lekce využívá články „Děkujeme, přicházíme“  – 25.11.2012, Respekt číslo 48/2012 a „Ti, kteří rozhodli“ – 21.10.2012, Respekt číslo 43/2012

Kopie pracovních textů, loga mládežnických organizací, flipcharty a fixy, počítačová učebna (pro možnost vyhledávání informací). 

Žáci se seznámí se základními funkcemi, které plní politické strany v demokracii.

Žáci formulují vlastní argumenty pro vstup do politické strany.

Žáci se seznámí s činností mládežnických organizací přidružených k politickým stranám.

Žáci si uvědomí, jaké nebezpečí hrozí při nízkém počtu členů politických stran. 

1. Úvod  (5 minut)

• Ptáme se žáků:  Jakou roli plní politické strany v demokratickém systému? Jsou potřebné? Kolik si myslíte, že mají naše strany členů? Stoupají či klesají jejich počty? Měly by strany mít hodně nebo málo členů? Proč? Kdo je členem politických stran? Znáte osobně někoho, kdo je členem politické strany? Pokud ano, čím se ten člověk živí a proč si myslíte, že je členem politické strany? (Údaje o počtu členů vybraných stran jsou v příloze materiály pro učitele.)

 2. Funkce politických stran a možnosti vlastního zapojení do politického dění (30 minut)

• Do dvojic rozdáme pracovní texty a vysvětlíme žákům, že jejich cílem je najít hlavní téma, o kterém autoři píší a které je vnímáno jako problém. Příloha obsahuje článek Zdeňka Kundry „Děkujeme, přicházíme“; úryvek z článku „Ti, kteří rozhodli“; a jeden odstavec z knihy Petra Fialy „Politika, jaká nemá být“ (část knihy je k dispozici např. tady: http://www.revuepolitika.cz/clanky/1171/politika-jaka-nema-byt). Zatímco žáci pracují s texty, rozmístíme po třídě šest „plakátů“ mládežnických organizací (viz níže).
• Porozumění textům ověříme následujícími otázkami: Na čem se shodují Zdeněk Kundra s Petrem Fialou? Pomohlo by to zabránit manipulaci, kterou popsal František Ptáček?
• Vysvětlíme žákům funkci politických stran (např. tak, jak jsou popsané v příloze materiály pro učitele).
• Brainstorming, zapisujeme na tabuli: Jaké důvody podle vás mají lidé pro vstup do politické strany? Proč si myslíte, že do strany vstoupilo těch nejprve padesát a později osm set nových členů, kteří podpořili Ivanu Řápkovou, jak to popisoval pan Ptáček? Který z uvedených důvodů považujete za správný? Proč?
• Zeptáme se žáků: Víte, odkud strany nabírají nové členy a kde je připravují pro politickou kariéru? Zjistíme tak, zda někdo z nich ví, že velké politické strany mají své mládežnické organizace—pokud ne, sdělíme to žákům sami. 
• Nyní si žáci projdou rozmístěné „plakáty“ hlavních mládežnických politických organizací v ČR.* Každý si vybere jednu organizaci, o které by se rád dozvěděl více.
• Top tým (http://toptym.cz/)
• Mladí konzervativci (http://www.konzervativci.cz/)
• Mladí sociální demokraté (http://mladi.cz/)
• Komunistický svaz mládeže (http://www.ksm.cz/)
• Mladí zelení (http://www.mladizeleni.cz/)
• Mladí křesťanští demokraté (http://www.mladikd.cz/)
• Ke každému plakátu umístíme jeden flipchartový papír, na který vzniklá skupina (při větším počtu zájemců tvoříme skupiny ideálně tříčlenné) zpracuje krátkou prezentaci dané organizace podle následujících tří kritérií, informace naleznou na webové stránce:

1)  Kdo jsou a k jakým názorům se kloní

2)  Témata, kterým se především věnují

3)  Jaké aktivity nabízí pro mladé lidi

• Skupiny zaznamenají své odpovědi na flipchart, který pak představí ostatním.

 3. Závěr (10 minut)

• S využitím názorové škály shrneme některé otázky a témata otevřená v rámci hodiny (je možné nechat žáky odpovídat i písemně):
  • Mladí lidé by se měli angažovat v politice.
  • Jednou se i já osobně budu angažovat v politice.
  • Je potřeba, aby více obyčejných lidí bylo členy politických stran.
  • Některá z mládežnických organizací politických stran je mi svým zaměřením blízká.
  • Rodiče by podporovali mou případnou aktivitu v mládežnické organizaci politické strany.
• Promítneme žákům vybrané snímky z mezinárodní srovnávací studie ICCS (nejrelevantnější jsou snímky 10-12), podle které:
  • je členem mládežnické organizace politické strany méně než 5 % českých žáků, což je méně než polovina průměru ostatních zkoumaných zemí
  • vstup do politické strany čeští žáci nepovažují za známku dobrého občanství
  • pouze 2 % českých žáků je rozhodnuto vstoupit do politické strany a 8 % o tom uvažuje
  • pouze 50 % českých žáků plánuje jít k volbám, což je nejméně ze všech 38 zkoumaných zemí

(příloha je zkrácenou prezentací zpracovanou Centrem občanského vzdělávání pro potřeby kurzu DVPP „Výchova k občanství“, který probíhal v roce 2011). 

*) Starostové a nezávislí a Věci veřejné své mládežnické organizace nemají, neparlamentní strany jsme do výběru nezahrnuli (učitel však může přidat další organizace dle vlastního uvážení). Existují i strany, které se přímo zaměřují na mladé lidi (Piráti). Pokud je třída dostatečně kultivovaná a zvládne i vyhrocenou diskusi, mohlo by být zajímavé zahrnout i radikální skupiny jako např. Antifa, Dělnická mládež apod. – především z toho důvodu, že žáci mohou být jejich aktivními členy. V tom případě by však bylo třeba lekci zaměřit především na hodnocení demokratických principů jednotlivých organizací. 

Pokud jsme závěrečné otázky nechali zpracovat písemně, můžeme práce vybrat a hodnotit. Pracovní skupiny můžeme hodnotit podle kvality zpracovaných flipchartů, na kterých představovali vybranou mládežnickou organizaci.