Trest smrti

Hodina je zaměřena na problematiku trestu smrti. Studenti hledají argumenty pro a proti trestu smrti, vedou diskusi.

Na úvod studenti vyjmenují obvyklé druhy zločinů a společně s učitelem se krátce zorientují v problematice trestů. Následně se třída rozdělí na dvě skupiny. Aniž by předem uvedli své postoje k trestu smrti, jedna skupina sepíše argumenty pro a druhá proti. Pak se vytvoří dvojice ze zastánců obou skupin a budou se snažit přesvědčit svého oponenta o své pravdě. Nakonec proběhne diskuze a reflexe.

Odborná literatura /např. Robert Fico: Trest smrti, 1998 Kódexpress Bratislava/

Studenti argumentují pro a proti trestu smrti.

Studenti vedou diskusi o trestu smrti, vyměňují si své názory, argumentují.

Cílem lekce je přinutit studenty přemýšlet o nejednoznačnosti trestu smrti, o závažnosti jeho použití, jeho nenapravitelnosti v případě omylu,  v neposlední řadě i o potřebě nestranného postoje advokátů v průběhu procesů, kdy nezastávají vlastní názor, který může být v rozporu s jejich vlastním přesvědčením, ale zastávají zájmy klientů.

1. Úvod (10 minut)

Studenty seznámíme s cílem hodiny.

Na začátku formou brainstormingu sepíšeme na tabuli do prvního sloupce obvyklé druhy zločinů a do sloupce druhého formy trestů.

Poté se snažíme se studenty přiřadit jednotlivé tresty ke zločinům a vedeme diskusi. Studenty vybízíme, aby uváděli konkrétní případy, které znají z médií či svého okolí a vyjadřovali své názory.

V diskuzi můžeme použít následujících otázek:

• Považujete současné tresty za konkrétní zločiny za přiměřené? Proč ano, proč ne?
• Myslíte, že jsou tresty většinou spravedlivé?
• Jak vnímáte práci soudů v současné době?
• Co říkáte na trestné činy vládních představitelů?
• Jaký je podle vás nejpřísnější přípustný trest v demokratické společnosti?

2. Práce ve skupinách (10 minut)

A) Učitel uvede situaci: „Jeden z možných trestů, který se dnes používá v některých zemích, je trest smrti. Každým rokem jsou takto odsouzeny desítky lidí.“

B) Krátká diskuse: „Dokážete si představit nějaký zločin, za který by měl být udělen trest smrti?“

C) Studenty rozdělíme na dvě skupiny. Jedna skupina hledá a sepíše argumenty pro trest smrti a druhá argumenty proti trestu smrti. Studenti ve skupinách diskutují. Zároveň označí argumenty, na kterých se neshodnou. Dále si připraví, jakým způsobem budou hájit svůj postoj skupiny – pro nebo proti – dle skupiny, do které patří (a to i v případě, že mají osobně jiný názor)

3. Práce ve dvojících – argumentace (10 minut)

Studenti se rozdělí do dvojic tak, aby jeden člen byl ze skupinky „pro“ a druhý ze skupiny „proti“. Vzájemně hájí svůj názor a argumentují.

4. Reflexe (10 minut)

Se studenty vedeme reflexi. Můžeme využít následujících otázek:

• Jak se vám pracovalo ve skupině?
• Dala vám skupina možnost vyjádřit svůj názor?
• Ocitli jste se v situaci, ve které jste museli argumentovat proti svému přesvědčení? Jaké to bylo?
• Jak se vám dařilo argumentovat ve dvojících?
• Přesvědčili jste svého spolužáka?
• Změnili jste na základě argumentů druhých svůj původní názor?
• Jak nyní vnímáte trest smrti?
• Napadá vás nějaké téma, které byste chtěli řešit podobným způsobem příště?

5. Závěr (5 minut)

Každý student vyhodnotí hodinu formulací jedné věty (např. co mu hodina přinesla, zda se mu líbila nebo ne a proč, co si při hodině uvědomil apod.)

Žáci za domácí úkol napíší úvahu o vlastním postoji k trestu smrti (včetně argumentů, proč takový postoj zastávají).

Se studenty v reflexní části hodnotíme práci ve skupině.

Hodnotíme také míru schopnosti argumentace a diskuse formou zpětné vazby.

Hodnotíme míru zapojení studentů do práce formou zpětné vazby.