Charta 77 

Proč a za jakých okolností vznikla Charta 77.

Jak na ni reagovala ústřední moc.

Seznámení se s dokumenty Charty, Anticharty a dalšími dokumenty souvisejícími se vznikem Charty.

Neomezená svoboda projevu?  

V průběhu lekce si studenti utvářejí své názory na nutnost, potřebnost nebo nadbytečnost cenzury svobody projevu v demokratickém státě. Uvědomují si konflikt mezi svobodou projevu a jinými právy, tedy i nutnost cenzury.

Práce probíhá ve skupinách, jejím výstupem je pochopení hodnoty svobody projevu, jejích hranic a nutnosti jejího omezení.

Malalaj: příběh odvahy 

V průběhu lekce se žáci seznámí s příběhem dívky Malalaj, která v Pákistánu aktivně vystupovala proti praktikám Tálibánu. Lekce se zabývá odvahou a jejími aspekty. V závěru lekce se žáci zamýšlí nad odvahou vlastní.

Lekce vznikla jako reakce na článek „Sen dívky Malalaj“  v Respektu číslo 43/2012.

S řetězy ke stromům: limity protestu II 

Na příkladu ekologického aktivismu proti kácení v prvních zónách NP Šumava žáci hodnotí různé formy protestu z hlediska práva, etiky, účinnosti a pracnosti realizace. Tato lekce navazuje na lekci "S řetězy ke stromům: limity protestu I" o formách ekologického aktivismu.

Rovnost – 3/4 – Rovnost mužů a žen (Jak bychom měli jednat s muži a ženami?) 

Uplyne ještě hodně dlouhá doba, než budou muži a ženy považováni za rovnoprávné lidské bytosti jak před zákonem, tak i v běžném každodenním životě. Různé situace v rodině, ve škole a v zaměstnání nabízejí příležitosti ke zvýšení schopnosti vcítit se do těchto otázek a k hlubšímu pohledu na jejich řešení. Tato vyučovací hodina je také pozvánkou ke změně některých zvyklostí ve třídě nebo ve škole.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

S řetězy ke stromům: limity protestu I 

Na konkrétních příkladech především z oblasti environmentálního aktivismu žáci hodnotí různé formy vyjádření nesouhlasu. Jsou nuceni sami rozhodovat, jaké formy protestu jsou pro ně přijatelné, a zdůvodňovat, proč jiné přijatelné nejsou. Tato lekce je první ze dvou částí.

Rozmanitost a pluralismus – 3/4 – Jakými způsoby jsou lidé odlišní? (Jak odlišné jsou potřeby lidí?) 

Na příběhu fiktivní školy demonstrujeme odlišnost potřeb a zájmů lidí a náročnost cesty ke kompromisu znamenajícímu spokojenost všech dotčených skupin.

MANŽELSTVÍ – KDY VZNIKÁ A KDY ZANIKÁ? 

V rámci této lekce se žáci seznámí se způsoby vzniku a zániku manželství a pomocí hraní rolí sami přijdou na to, jaké existují dle českého práva překážky, které brání uzavření manželství.

Po celou dobu výuky žáci pracují s pracovními listy.

KDO VLÁDNE A JAK VLÁDNE? 

V průběhu lekce se žáci učí o různých formách řízení společnosti a vlády. Na příkladu fiktivního příběhu promýšlejí spravedlivost v uspořádání státního řízení s ohledem na svobodu jedince.

Práce probíhá ve dvojicích a větších skupinách. Jejím výstupem je provedená definice různých typů společenského zřízení na základě zkušeností žáků a příběhu ve čteném textu. Učitel by měl definice na závěr odborně korigovat a pojmy vysvětlit.

Na tuto lekci navazuje lekce "Argumenty proti demokracii".

Aby spravedlnost fungovala 

V průběhu lekce si žáci uvědomí, co je obsahem pojmu spravedlnost a jak těžké může být zpracování situace v posouzení "spravedlivý" - "nespravedlivý". Žáci si tak mohou ujasnit své vlastní hodnotové postoje. Je vhodné, aby žáci během aktivit pochopili, že roli hrají pravidla (zákony), a často je proto nutná přítomnost nezávislého posuzovatele (soudce). Dále se žáci v souvislosti s rolí v aktivitě Puzzle mohou zamyslet nad svými povahovými vlastnostmi.

Práce probíhá ve skupinách, zásadní je zde reflexe v podobě učitelem řízené diskuse.

Shin - pravdivý příběh ze Severní Koreje 

Shin Dong-hyuk se narodil v severokorejském koncentračním táboře, ze kterého se mu po 22 letech podařilo utéct. Text popisuje jeho životní příběh. Je strukturován tak, aby bylo možné využít metody čtení s předvídáním. Příběh seznamuje žáky s existencí totalitního režimu v Severní Koreji a ukazuje některé jeho rysy.

Co je to vlastně ta diskriminace? 

Lekce uvádí na pravou míru pojem diskriminace v právním smyslu. 1. Část lekce představuje žákům, z jakých důvodů a v jakých oblastech nesmí dle platné legislativy k diskriminaci docházet. 2. Část žákům představuje, jakých forem může diskriminace nabývat, a jaké jsou možnosti obrany před diskriminací.

Finanční gramotnost - Banky, služby a funkce bank 

V lekci se žáci seznamují s funkcí, službami a produkty bank. Pracují s odborným textem, také vyhledávají na internetu. Na závěr tvoří vlastní prezentaci.

Jak projevit nesouhlas 

Jaká byla motivace nesouhlasit s oficiálními názory v období diktatury. Jaká rizika neslo projevit svůj názor. Jaký je význam nesouhlasu dnes.

Trh a konkurence 

V učební jednotce žáci modelují fungování trhu – nabídka/konkurence a poptávka. Žáci se rozdělí na dvě skupiny a proběhne simulace. Na závěr proběhne uvědomění a evaluace. Na hodinu musí být žáci předem připraveni.

Tužby a potřeby - Aktivita pro inspiraci 

V průběhu aktivity se žáci snaží porozumět rozdílu mezi věcmi, které opravdu chtějí a které se jim líbí a mezi jejich skutečnými potřebami. V aktivitě je kromě jiného důležité, zda jsou žáci schopni dosáhnout shody během práce ve skupině.

Měli bychom se zapojovat do politiky? 

V průběhu lekce si žáci formují názor na to, zda je důležité zapojovat se do politiky.

Předsudky a stereotypy 

V průběhu lekce žáci pochopí pojmy stereotypy a předsudky. Aktivitu této lekce lze navázat na lekci „Jak nás vidí ostatní“, žáci tak aplikují na obecnou úroveň poznatky o tom, jak jsou lidé chápáni na individuální úrovni. Sledují, jak jsou posuzovány různé větší skupiny, náboženské komunity, etnika apod.

Stereotypy o mně 

V průběhu aktivity si žáci uvědomí vnímání sebe sama, pokusí se sami sebe charakterizovat. Během práce ve dvojicích mají možnost porovnat, jak se charakterizují sami a jak je charakterizuje někdo druhý.

Lze propojit s lekcemi  „Jak nás vidí ostatní“ a „Předsudky a stereotypy“