Institucionální rámec fungování Evropské unie
Pro žáky:
3. ročník - Střední školy / Gymnázia
4. ročník - Střední školy / Gymnázia
Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle zaměřené na představení institucionálního fungovaní EU včetně vztahu stát – EU. Hlavním cílem je porozumění principům, na kterých funguje EU, a kompetencím jednotlivých institucí ve spojitosti s uspořádáním v demokratické společnosti. Studenti budou schopni kriticky zhodnotit role a možnosti, kterými instituce EU disponují, včetně vztahu členský stát – EU.
prezentace, tikety na evropské bingo viz příloha, psací potřeby, přílohy viz níže
- Žák rozpoznává základní principy fungování EU.
- Žák rozlišuje role jednotlivých institucí EU a je schopen vysvětlit, jaký je vztah EU a členského státu.
- Žák kriticky hodnotí silné i slabé stránky současného nastavení fungování EU.
Úvod, krátké představení dnešního tématu
1. Ledolamka – Evropské bingo (10 min.)
- Studentům rozdáme tikety, viz příloha (01_Tikety_evropske_bingo).
- Studenti se ptají spolužáků na výroky v pracovním listu a musí najít někoho, o kom daný výrok platí. Ten se podepíše do okénka k textu výroku. Vyhrává ten, kdo bude mít jako první podpis u každého výroku. V okamžiku, kdy první zvolá „BINGO“, hra končí. Hru můžeme nechat pokračovat dál, záleží na čase a velikosti třídy.
- Reflexe: poznání druhých, zjištění nových informací o spolužácích, evokovat téma EU.
- Necháme vítězného studenta přečíst vybrané výroky. Může přečíst, které osoby k nim patří. Můžeme klást doplňující otázky, které by žáky motivovaly k další diskuzi. To ovšem jen stručně, neboť reflexe nesmí být příliš dlouhá, cílem je pouze, aby zaznělo několik příkladů toho, kdo co odpověděl během hry. Je možné se zastavit jen u vybraných výroků a nezabývat se všemi. Také je možné závěr strukturovat tak, že se zeptáme žáků na vybrané otázky: U kterého výroku bylo nejtěžší najít odpovídajícího žáka? Kdo byl/i tento žák / tito žáci? Co vás nejvíce překvapilo na odpovědích spolužáků?
- Můžeme doplnit komentářem, že se jedná o naše společné zájmy v rámci EU.
2. Rybolov – praktický příklad, video ukázka (10 min.)
- Pustíme studentům video (v Prezi prezentaci). Zvuk u videa není podstatný. Rozebereme se studenty, co bylo ve videu. Proč jsme si pouštěli toto video? Co bylo hlavním sdělením?
- Shrnutí: Rybolov v Evropě, a nejen v ní, je natolik intenzivní, že mnohé populace ryb jsou na pokraji vyhynutí. Rozmanitost a pestrost života v mořích a oceánech je klíčová nejen pro evropské ekosystémy. Ryby se pohybují bez ohledu na hranice a již po staletí platí totéž i pro rybářské lodě. Činnost jedné rybářské flotily ovlivňuje příležitosti jiných flotil.
- Promítneme slepé mapy (viz Prezi).
- Proto: Jelikož se jedná o problém, který přesahuje hranice národních státu, dohodly se členské státy EU, že budou rybolov řídit společně, prostřednictvím společné rybářské politiky (SRP). Tato politika sdružuje řadu opatření, jejichž cílem je zachování rozmanitosti a pestrosti života v mořích a oceánech a udržení evropského odvětví rybolovu, včetně živobytí pro mnoho občanů EU.
3. Rybolov – pokračování (5 min.)
- Rozdělíme se do pěti skupin rozpočítáním nebo vylosováním společného znaku. Každá skupina se pokusí vymyslet a zformulovat podobný problém, jako je rybolov. Může se to týkat i jiné oblasti, např. ekologie, sociálních věcí – bezbariérové cestování, hygienické normy apod. Které otázky, problémy můžeme řešit společně?
- Vyjádříme se k navrhovaným problémům a se studenty společně rozebereme.
4. Princip subsidiarity – práce ve skupinách (10 min.)
- Do utvořených skupin rozdáme tři texty s lokálním, národním a unijním aspektem (viz příloha 04_a,b,c – pracovní texty). Se studenty diskutujeme nad tím, co mají tyto texty společného a v čem se liší. Spojuje tyto texty něco? V čem zásadním se liší?
- Každá skupina se pokusí přiřadit principy (lokální, národní, unijní). Texty rozebereme. Otázky k zamyšlení: Pokuste se uvést příklady jednotlivých principů. Dovedete je případně přiřadit? Náměty zapisujeme na tabuli.
- Existují různé úrovně problémů, problémy na úrovni lokální, národní a unijní. Lokální problém – řeší např. místní zastupitelstvo, národní – např. Vláda ČR, unijní – orgány EU (např. Komise).
- Shrneme princip subsidiarity (viz Prezi).
5. „Brusel“ – diskuze (15 min.)
- Promítneme studentům ukázky titulků z novin, viz Prezi. Zaujalo vás něco? Uveďte, co. Co vás překvapilo?
- Diskutujeme nad „Bruselem“. Kdo nebo co je Brusel? Kdo je EU? Co to znamená, když se řekne, že EU/Brusel nařídil/a? Může nám EU nařizovat? Jak to v celé EU funguje?
- Diskuzi a téma „Brusel“ shrneme pomocí následujících slide (viz Prezi), které se věnují základním otázkám fungovaní EU.
6. Slepice a jejich příběh (20 min.)
- Promítneme zprávu (viz příloha 06a_Zprava_z_novin_slepice). Otázky k zamyšlení: Je problém slepic společným zájmem nás všech?
- Názorně si ukážeme legislativní proces, který představíme na základě jednotlivých dokumentů, o kterých se studenty diskutujeme, (viz Prezi). Jednotlivé dokumenty můžeme studentům rozdat (viz přílohy 06_b,c,d,e,f). Na závěr shrneme legislativní proces pomocí schématu (viz Prezi).
7. Skupinová práce – ztvárnění problému a jeho řešení (25 min.) – k modulu nemusíme zařazovat, pouze pokud zůstane čas nebo lze zadat jako domácí práci
- Studenty rozdělíme do šesti skupin. Vždy dvě stejné skupiny obdrží jedno téma, které se pokusí graficky a výtvarně ztvárnit. Témata jsou: Vztah EU a členských států, Principy EU, Vztah institucí v rámci EU.
- Ponecháme studentům dostatečný čas na ztvárnění a přípravu obhajoby své prezentace. Studenti se pokusí příslušný vztah pojmenovat vlastními slovy. Skupiny se stejnými tématy můžeme porovnat a doplnit chybějící informace.
8. Závěr (5 min.)
- Závěrečná diskuze: Měla by EU fungovat jinak? Pokud ne, tak proč? Pokud ano, tak jak?
Můžeme hodnotit aktivitu žáků v hodině.
Přiložené soubory:
Autor: Milan Hrubeš, Lucie Pištěková
Diskuze:
Ještě nikdo nevložil žádný příspěvek, buďte první.