Jak poznám dobré rozhodnutí

Zařazeno v tématech

Typ školy: Gymnázia


Pro žáky:
2. ročník - Střední školy / Gymnázia

Abstrakt

Co to znamená dobře se rozhodnout. Dle jakých kritérií se to dá posuzovat.

Pomůcky

Pracovní list "Modelové situace"

Vlastní formulace cílů

Studenti vysvětlí příčiny rozhodování v různých životních situacích - jak v dnešní době, tak v době totality.

Studenti kriticky posoudí různá kritéria, podle kterých lze konkrétní rozhodnutí považovat za dobré.

Studenti rozliší mezi pragmatickými a idelaitsickými motivy rozhodování.

Časový rozsah
1x 45 min
Popis uč. jednotky

Téma této lekce je velmi komplikované. Jak posoudit, které rozhodnutí v životě člověka je správné? Jakými kritérii se při rozhodování řídit? Rozhodně nemá být tato lekce slepým velebením mytického hrdinství a jakéhosi správného a morálně čistého života (je dobrý ten, kdo nepodepsal, kdo vydržel, kdo utekl atd.). Chceme hlavně studenty konfrontovat s jejich současným světem, v němž se rozhodují podle snáze rozpoznatelných kritérií, a se světem totalitního režimu, v němž každé rozhodnutí s sebou neslo celou řadu možných následků i pro druhé lidi, přátele, rodinu.
Hlavním poselstvím této lekce by mělo být také rozlišení mezi pragmatickým a idealistickým přístupem k životu, s nimiž se setkávají studenti i v dnešním světě.

 

1) První aktivita může sloužit jako evokační část. Požádejte studenty, ať se pokusí v klidu odpovědět na tyto otázky:

  • Kdy ses naposledy musel(a) rozhodnout o něčem významném?
  • Co to bylo za situaci?
  • Rozhodl(a) ses dobře?
  • Jaká klíčová rozhodnutí jsi již v životě udělal(a)?
  • Jaká tě asi ještě čekají?

Odpovědi na otázky si společně představte a prodiskutujte.

 

2) V této aktivitě budeme pracovat s listem „Modelové situace". List obsahuje určité konkrétní situace ze života člověka v komunistickém Československu (samozřejmě bude vhodné, pokud doplníte list o situace další).
List (nebo rozstříhané situace) můžete rozdat do skupin a každé skupině přidělit několik situací, ať vysvětlí, jak by se v nich rozhodla, a své rozhodnutí zdůvodní. Samozřejmě můžete s listem pracovat i společně najednou, studentům situace pouze předčítat apod.
Předpokládáme, že v této fázi budou často studenti rozhodovat v daných situacích výrazně idealisticky, podle představy přísné morální čistoty. Tento pohled se pokusíme zkomplikovat v další aktivitě.


3) Nyní bychom měli studentům rozhodování trochu zkomplikovat. V podstatě budou mít stejný úkol jen s tím rozdílem, že dostanou do skupiny hlavní motivaci, podle níž by se měli ve svých rozhodováních řídit. Těmito možnými motivy jsou (opět můžete přidat další):
- bezpečí a zajištění rodiny, dětí
- vzdělání a další akademická či vědecká kariéra
- pohodlný život v dostatku a přepychu
- pracovní kariéra a vyšší pracovní a společenské funkce
- politická kariéra
- nesejít ze svého přesvědčení a nezradit své ideály
- být prospěšný společnosti, žít pro druhé


Poté nechejte znovu studenty říci, zda by se s daným motivem v těchto situacích rozhodovali jinak. Ať pojmenují, v čem se rozhodování lišilo.

V této fázi bude velmi důležité, abyste vedli studenty od „černobílého" pohledu na některé situace k pohledu na situace z různých perspektiv (řada komunistů 50.let byli idealisté, mnoho lidí za doby normalizace vedlo svůj soukromý odboj, ale přitom mělo starost o budoucnost svých dětí atd.).
Ať se rovněž vyjádří k tomu, zda sami znají nějaké podobné situace ze života v dnešní demokratické společnosti (my jako dospělí víme, že se občas vyskytují, byť možná nejsou tak zřetelně vyhrocené). Jak to vidí studenti?


4) V závěrečné reflexi se snažte studenty přivést k diskusi o níže uvedených otázkách. Celá diskuse samozřejmě směřuje k choulostivému a filosoficko-etickému tématu "co to znamená žít dobrý, zodpovědný život". Pro oporu v této diskusi vám může posloužit například koncept tří životních pohybů podle Jana Patočky (velmi stručně shrnuto například zde http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_patockaj.php) či v jiném smyslu třeba koncept Abrahama Maslowa a jeho hierarchie lidských potřeb (http://cs.wikipedia.org/wiki/Abraham_Maslow).


REFLEXE:

  • Podle čeho poznáme, která z navržených rozhodnutí v daných situacích byla dobrá a která ne?
  • Který z daných motivů, ovlivňujících naše rozhodování, považujete za hodnotnější?
  • Jaký je rozdíl mezi pragmatickým a idealistickým motivem rozhodování a který je hodnotnější a v jakých případech?
  • V čem se rozhodování v různých životních situacích za doby totality lišilo od toho, čím je ovlivňováno naše rozhodování v současnosti?
Hodnocení

V reflexi k této lekci hodnotíme, zda studenti dokážou popsat různé motivy, které ovlivňují naše rozhodování, porovnat rozhodování v dnešní době a v době totality a vysvětlit rozdíl mezi idealistickým a pragmatickým motivem rozhodování. Jde především o to, aby studenti opustili možný zúžený náhled na rozhodování v určitých situacích a snažili se dívat na každé rozhodnutí jakéhokoliv člověka z více úhlů pohledu.


Klíčová slova

demokracie, kritické uvažování, odpovědnost, osobnostní rozvoj, projevit názor, svoboda





Autor: Jan Šotola, CEDU (GEMINI o.s.), program Cirkus totality


Diskuze:


Opiště kód z obrázku Captcha Image Načíst nový obrázek

Ještě nikdo nevložil žádný příspěvek, buďte první.