Komunistický převrat v Československu v r. 1948

Lekce seznamuje žáky s komunistickým převratem v roce 1948 a jeho souvislostmi. Látka se nachází v učebnici Dějepis pro 9. ročník (nakl. SPN) na str. 100-103, obsah lekce je tímto inspirován. Dějepisné poznatky nejprve v úvodu teoreticky vyložíme, využijeme obrázky, které promítneme na interaktivní tabuli. Poté zahrajeme divadlo, napíšeme zápis, přečteme zajímavosti a shlédneme 2 ukázky z youtube.cz.

Pracovní list – text k výkladu, zápis, ukázky z novin, dobové fotografie

Učebnice Dějepis pro 9. ročník (SPN)

Žák popíše okolnosti komunistického převratu v roce 1948.

Žák objevuje prvky manipulace a nedemokratického chování a jednání.

1. Výklad - Únorový převrat (10 minut)

Učitel seznámí žáky s obsahem dnešní hodiny a uvede téma do historického kontextu.

Dále žáky seznámí se základními poznatky, které souvisejí s převratem r. 1948 – viz Příloha.

2. Přiblížení situace – divadlo (10 minut)

Učitel vybere jednotlivce, kteří budou ztvárňovat složení vlády z roku 1948 (počty ministrů jednotlivých stran odečteme z Přílohy). Na papírech bude rozepsáno 9 komunistických ministrů, 3 sociální demokraté, 4 národní socialisté, 4 lidovci, 4 slovenští demokraté a 2 nestraníci.

Dále vybere tři žáky, kteří dostanou do ruky portréty Beneše, Gottwalda a Zápotockého.

A ještě dva žáky, kteří představují lidové milice a demonstranty.

Nyní mají všichni své role a můžeme začít s divadelním představením, v němž ukážeme demisi 12 nekomunistických ministrů, budou ji předávat do rukou prezidenta E. Beneše.

Poté vystoupí lidové milice a demonstranti, kteří žádají Beneše o přijetí demise.

Beneš pod tlakem 25. února podepisuje a navrhuje do vlády 12 nových ministrů (sice ze stejných stran ovšem z prokomunistických frakcí).

Na závěr Beneš odstoupí ze své funkce, na jeho místo nastoupí K. Gottwald a A. Zápotocký se stává předsedou vlády.

Jednotliví žáci si nejdříve role secvičí a následně třída zahraje celou scénku.

3. Zpětná vazba (5 minut)

Po odehrání scénky se žáky reflektujeme prožitou situaci. Můžeme využít následujících otázek:

• Jak jste se v roli přidělené osoby cítili?
• Jak se asi cítili skutečné postavy při této události?
• Jaký měli vliv demonstranti na jednání Beneše?
• Co mohlo běžet hlavami těchto osob při předvedených událostech?
• Myslíte si, že by se něco podobného mohlo stát i dnes? Proč?

4. Práce s učebnicí (5 minut)

Učitel rozdělí žáky na dvě skupiny. První skupina pracuje s článkem z učebnice o E. Benešovi (s. 92) a druhá s textem o J. Masarykovi (s. 103). Poté proběhne sdílení a reflexe textů s celou třídou.

5. Videoukázky (15 minut)

Poté žákům postupně pustíme 2 videoukázky z Youtube. Nejprve „Vítězný únor“ (3:28) a dále „Gotwalld – únor 1948“ (6:10). Po každé ukázce následuje pod vedením učitele diskuze a reflexe. Můžeme využít následujících otázek:

• Co záběry ukazují?
• Na čem jsou založeny?
• O čem hovoří Gotwalld?
• K čemu vyzývá?
• V čem je skrytá manipulace?
• Jaké prostředky jsou využity k manipulaci?

6. Závěr (3 minuty)

Každý žák vyjádří na závěr jednu myšlenku nebo otázku, která se mu honí hlavou. Vše ponecháme bez komentáře.

Úspěchem je, pokud se žáci v problematice zorientují, zasadí ji do historického kontextu a dokážou rozpoznat prvky manipulace a nedemokratického chování a jednání.

Hodnocení je založeno na schopnosti žáka reflektovat prožité aktivity, zapojit se do diskuse a přispět svým názorem a postojem.