Naše škola

Žáci se seznamují s pojmem participace. Samotná lekce je vybízí k aktivnímu občanství – získávají možnost podílet se na podobě školy. Učí se nalézat řešení a realizovat je. Aktivita tak podporuje spolupráci mezi jednotlivými složkami školy. Žáci se rovněž seznámí se svými právy a povinnostmi ve škole.

Tabule/flip, psací potřeby, lístečky se slovy, pracovní list – plánek = zjednodušené schéma školy, „smajlíky“/symboly vyjadřující emoce, pracovní list - školní řád

Žák vyloží termín participace a uvede konkrétní příklady participace.

Žák naplánuje konkrétní aktivity, kterými on sám může přispět ke zkrášlení míst na škole.

Žák si osvojuje a respektuje pravidla školy.

Dané učební lekci předchází přípravná fáze, kterou je možné realizovat v rámci třídnické hodiny nebo například v hodině výtvarné výchovy, při níž žáci vytvoří, resp. nakreslí, jednoduché schéma školy.

Postup realizace aktivit:

• Rozdělení žáků do skupin, například pomocí kartiček na téma „ŠKOLA“ – AKTOVKA – BAČKORY/PŘEZŮVKY – TŘÍDNÍ KNIHA/ŽÁKOVSKÁ KNÍŽKA – ŽIDLE – UČEBNICE – JÍDLO/SVAČINA) apod. Učitel nalepí slova žákům na čelo, aniž by viděli/věděli, jaké slovo je jim přiděleno. Bez použití verbální komunikace vyhledávají své „partnery“ do pracovní skupiny.  

Variace: Žáky lze do skupin rozdělit různými způsoby (číselné řady, losovací karty…). Samotné téma poté skupinky mohou odhalit z rozstříhaných obrázků, které obdrží v obálce.

• Žáci pomocí „indicií“ odhalí téma hodiny – tj. ŠKOLA. V případě potřeby lze využít návodných otázek, např. „Jaké je nadřazené slovo pojmům, které jsou na kartičkách?“

1. Motivace: Napsat na tabuli/flipchart slovo „ŠKOLA“ – žáci mají za úkol ke každému písmenu z uvedeného slova uvést pomocí vhodných přídavných jmen charakteristiku naší školy - JAKÁ je jejich škola. K této motivační aktivitě je vhodné využít metodu BRAINSTORMINGU (například: Š – šílená, šedivá, K – kreativní, kouzelná, O – organizovaná, obrovská, L – laskavá, luxusní, A – akční, atraktivní apod.) Rovněž je možné vymýšlet přídavná jména s danými písmeny uvnitř slova – například: PARÁDNÍ, NESKUTEČNÁ - atd.

2. Aktivita: Místa ve škole (Aktivita podporuje aktivní občanství. Žáci se seznamují s pojmem participace. Cílem aktivity tedy není pouze pojmenovat problém, ale hledat vlastní možná řešení, která zahrnují přímou účast žáků.)

• Každá skupina obdrží plánek – schéma školy. (Schéma by mělo zachycovat zejména důležitá místa: šatny, třídy, chodby, družina, vestibul, tělocvična, jídelna, WC…)
• Žáci mají za úkol (ve skupinách) zakreslit do schématu školy:

a) místo, kde jim je velmi příjemně, kde rádi tráví čas (odpovídající smajlík)

b) místo, kde se necítí příliš příjemně/kam chodím nerad/a (odpovídající smajlík)

c) místo, které by potřebovalo „oživit“ – hluchá místa (odpovídající smajlík)

• Na společné schéma školy budou zaneseny všechny návrhy žáků.
• Diskuze: Shodli jsme se na místech? Proč jim jsou určitá místa nepříjemná? Jak je změnit v mnohem příjemnější prostor? Jakým způsobem oživit některá „hluchá místa“ ve škole? Nabízí škola prostor pro setkávání žáků? Jsou nějaká místa ve škole nebezpečná?
• Jednotlivé návrhy žáci sepíší. Zamýšlí se nad tím, jak mohou pomoci ONI sami, resp. Co mohu udělat JÁ pro to, abych školu vylepšil/a? Kde mohu přiložit ruku k dílu? Zároveň se zamýšlí nad tím, kdy je zapotřebí pomoc druhých – Koho případně oslovíme? (učitelů, vedení školy, dalších pedagogických zaměstnanců, rodičů, města) Co je pro nás skutečnou prioritou (která místa)?
• Návrhy řešení jsou představeny žákovskému parlamentu, který je na schůzce projedná (tím bude zajištěno, že se všichni žáci školy budou moci k problematice vyjádřit) a posléze představí vedení školy, které jim může pomoci při realizaci.

Příklad situací, které mohou vyplynout z lekce:

a)      Žáci nejsou spokojeni s prostorem před školou. Jsou zde často odpadky. V tomto případě mohou pomoci sami žáci, kteří budou čistotu v tomto prostoru udržovat.

b)      Žákům chybí prostor pro setkávání. Sami navrhnou, kde by takové místo mohlo být. Návrh konzultují s žákovským parlamentem a vedením školy, které jim pomůže při realizaci (např.: nákup nábytku). Žáci mohou v tomto prostoru vytvořit miniknihovnu, kterou vybaví vlastními knihami, vymalovat tento prostor, vybavit jej staršími stolními hrami, které darují žáci, učitelé. K vybavení prostoru může přispět i město, například sponzorským darem. Rodiče mohou pomáhat při „sestavování“ prostoru, stěhování apod.

c)       Žáci nejsou spokojeni s prostorem šaten, který působí „smutně“. Sami se postarají o výzdobu a oživení tohoto prostoru pomocí vlastních barevných výrobků.

Škola je prostorem, kde se setkávají sociální skupiny. I v tomto prostoru se  tak setkáváme s pravidly, která by jednotliví účastníci měli dodržovat. Základní pravidla pro vzájemné soužití ve škole stanovuje školní řád. Obsahuje práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců, pedagogických pracovníků školy.

3. Aktivita:  

• Brainstorming: Co je nutné pro správné fungování školy? (předpokládáme, že žáci budou jmenovat i školní řád, popřípadě slovo „pravidlo“)
• Víte, jak vypadá školní řád? Co obsahuje? Co zde naleznete?
• Dokážete uvést konkrétní příklad povinnosti, kterou vám škola „ukládá?
• Dokážete uvést příklad práva, které můžete ve škole uplatnit?

Práce se školním řádem (V rámci aktivity si žáci připomenou a osvojí práva i povinnosti, které jim ukládá školní řád.)

• Práce s textem - Každá skupina dostane Pracovní list - výňatek ze školního řádu. V textu jsou záměrné chyby. Úkolem žáků je odhalení těchto chyb. Správná řešení si nakonec ověří poté, co obdrží skutečný školní řád. (Je nutné pracovat s vlastním školním řádem. Každá škola přistupuje k tvorbě školního řádu individuálně.)
• Každá skupina obdrží obálku, v níž nalezne lístečky s povinnosti a právy.
• Nejprve rozdělí lístečky na 2 skupiny: CO jsou práva a CO jsou povinnosti.
• Mezi právy a povinnostmi se nachází i smyšlené příklady. Úkolem žáků je odhalit je a vysvětlit PROČ nejsou pravdivé.
• Učitel se ujistí, že všem příkladům (práv a povinností), s nimiž žáci pracují, rozumí. Případné nejasnosti vysvětlí.

Učitel následně vyzve žáky k vytvoření třídních pravidel.

4. Aktivita: Tvorba třídních pravidel

• Je nutné stanovit počet pravidel, které třída bude dodržovat (obvykle 10).
• Žáci pracují ve čtyřech skupinách. Pokusí se formulovat čtyři pravidla. – Například: Nikomu se nevysmíváme. Nemluvíme vulgárně. Udržuji ve třídě pořádek.
• Na začátek je vhodné položit si otázku:  Pravidla mohou vzniknout i na základě otázky: Jak by mělo vypadat příjemné místo – naše třída? (Odpovědi: Tam, kde se pomáhá druhým. Tam, kde se respektujeme. Tam, kde se na sebe snažíme být milí. Apod.)
• Poté se skupiny sloučí (vzniknou dvě větší skupiny). Žáci srovnávají a upravují, popřípadě doplňují, pravidla. Cílem je usnesení se na osmi pravidlech.
• Nakonec se sloučí i tyto dvě skupiny. Úkol třídního desatera projednávají všichni žáci ve třídě. Cílem je doplnění dvou zbývajících pravidel a následné usnesení se na deseti pravidlech, které třída bude dodržovat.

Třídní pravidla by žáci měli sepsat a umístit na viditelné místo.

Vhodné je projednat s žáky i situace, kdy pravidla budou porušena a zaznamenat i následné sankce, které žáci sami navrhnou.

5. Reflexe - Shrnutí problematiky na základě otázek:

Dokážete jmenovat i jiná místa, kde se lidé musí řídit „podle pravidel?

Dokážete jmenovat místa, kde je nutné dodržovat pravidla?

Dokážete jmenovat podobný dokument jakým je školní řád ve škole?

Daří se vám pravidla dodržovat?

Je obtížné je dodržovat? Proč?

Přílohy ke stažení zde:

Pracovní list

Kartičky k roztřídění

práce se školním řádem, návrhy zkrášlení míst na školy a způsob realizace