Co to jsou politická práva?

V rámci lekce žáci získají základní informace o politických právech (jejich základní definice a reálné příklady) a poté budou na konkrétních případech poměřovat jednotlivá politická práva. V rámci lekce by měli porozumět tomu, jak důležitá jsou politická práva pro fungování demokratické společnosti a jak nesnadnou roli mají často při poměřování jednotlivých práv soudci. Pracovat budou se skutečnými soudními případy zachycenými v novinářských textech.
Žáci budou pracovat individuálně, ve dvojicích a především v malých skupinách. Součástí hodiny je i prezentace skupinové práce.

Pracovní list „Která lidská práva na obrázcích poznáte?" (do skupin)

Pracovní list k politickým právům (pro každého žáka)

Texty v příloze do skupin (každá skupina po max. 5 žácích dostane jeden text ve dvojím vyhotovení)

Tabule, žáci tužku

Žáci si na konkrétních situacích popíší, co to jsou politická práva, kde všude se v naší společnosti vyskytují a jaký význam mají pro demokratickou společnost.

Žáci na konkrétních situacích diskutují o konfliktech jednotlivých politických práv a porovnají svůj pohled s rozhodnutími soudů.

Žáci řeknou vlastními slovy, o čem je novinářský text pojednávající o právní tématice.

*diskuzi nad texty lze ovšem protáhnout na celou druhou hodinu

1. Úvodní aktivita

Učitel záměrně nezmíní, o jakých právech obsažených v Listině základních práv a svobod bude dnešní hodina pojednávat. Poznat téma hodiny je úkolem samotných žáků, a to na základě obrázků na pracovním listu „Která lidská práva na obrázcích poznáte?". Učitel rozdá jeden papír s obrázky do každé skupinky o zhruba čtyř až pěti žácích.

Žáci odpovídají po krátkém prohlédnutí obrázků na otázku, co mají obrázky společného, jaká práva je spojují. Učitel zaznamenává jejich odpovědi na tabuli a posléze (cca. 3 minuty) by měl dojít k tomu, že postřehy žáků zobecní na téma "politická práva". Odpovědi, které by se měly na tabuli objevit:

Obrázek č. 1: svoboda projevu (ev. právo na vyjádření názoru obrazem), karikaturu lze určitě považovat i za projev svobody myšlení, náboženského vyznání, ale v této hodině hovoříme toliko o právech politických. Karikatura je jednou z dvanácti, které byly otisknuty v září 2005 v dánských novinách Jyllands-Posten, následně se objevily i na titulních stranách deníků v dalších 50 zemích. Prvotním cílem bylo přispět k debatě na téma kritika islámu, ovšem v arabském světě vyvolala tato zobrazení Proroka vlnu násilí a nepokojů (mj. zapálení dánských ambasád v Sýrii a Libanonu, bombový útok na dánskou ambasádu v Pákistánu, pálení dánských, francouzských i německých vlajek v Gaze).

Obrázek č. 2: právo shromažďovat se, fotografie je ze 17. listopadu 1989

Obrázek č. 3: opět právo shromažďovací, fotografie dokumentuje revoluce v arabském světě začátkem roku 2011

Obrázek č. 4: právo sdružovat se (ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích), je možné položit rychlou otázku na to, k čemu vlastně slouží (např. k podpoře a rozvíjení společných zájmů)

Obrázek č. 5: volební právo (právo podílet se na správě veřejných věcí, volit své zástupce)

Obrázek č. 6: petiční právo

Obrázek č. 7: opět svoboda shromažďovací (setkání příznivců Dělnické strany, kterou zakázal Nejvyšší správní soud v únoru 2010), sdružovací (bývalá politická strana DS), svoboda projevu.

Učitel rovněž může položit rychlé doplňující otázky (zejm. v závislosti na časových možnostech):

• Proč vyšli v listopadu 1989 lidé do ulic?

• Proč chodí lidé k volbám?

• Proč máme právo sepisovat petice?

• Proč je důležité, že můžeme říct, co si myslíme?

• Proč vyšli Arabové na přelomu roku 2010 a 2011 do ulic? Mohamed Bouazizi (26 let), pouliční prodavač v Tunisku, se 17.12. 2010 upálil na protest proti zabavení svého zboží a ponížení, kterému byl vystaven ze strany městských úředníků. Po jeho smrti (4.1.2011) se protesty a demonstrace po celé zemi ještě zintenzivnily. Po 23 letech u moci prezident (Zine El Abidine Ben Ali) rezignoval (14.1.2011). Následně se protesty rozšířily do Egypta (i zde vedly k rezignaci prezidenta - H. Mubaraka), Alžírska, Jemenu, Libye atd.

2. Práce s pracovním listem

Učitel rozdá žákům Pracovní list k politickým právům a nechá je (dle instrukcí na pracovním listě) vyplnit vynechaná slova a přiřadit jednotlivá práva k jejich definicím. Žáci nejprve pracují jednotlivě (cca 4 minuty), poté je učitel vyzve, aby svoje odpovědi porovnali se svým spolužákem. Teprve poté proběhne společná kontrola, vyvolaní žáci říkají, jakou definici spojili s jakým politickým právem, v rámci toho se učitel ještě zeptá na konkrétní příklad jednotlivých práv (viz např. obrázky z předchozí aktivity).

Řešení pracovního listu vychází z čl. 17 - 23 Listiny základních práv a svobod (viz příloha Politická práva v Listině základních práv a svobod):

1.- f., 2. - b., 3. - c. - shromažďovat, 4. - e. - sdružovat, 5. - d. - právo podílet se na správě veřejných věcí, 6. - a. - odpor.

Učitel se zeptá žáků, případně sám vysvětlí:

• co je společným znakem politických práv (umožnit účast na správě věcí veřejných)

• rozdíl mezi právem shromažďovacím a sdružovacím (Shromáždění si zjednodušeně můžeme představit jako demonstraci, uskupení lidí, kteří projevují své názory vztahující se k určité otázce, činí tak na veřejnosti. Sdružení je například skaut - viz logo v úvodní aktivitě. Sdružení zakládají a vstupují do něj lidé, aby v něm svobodně vyjadřovali své názory a věnovali se svým zájmům, vzájemně se přitom podporovali, je trvalejšího charakteru než shromáždění.)

Pracovní list obsahuje i dvě otázky, na které si mohou rychleji pracující žáci přichystat odpovědi již během předchozí aktivity. Obě míří na možnosti a způsoby omezení politických práv v demokratické společnosti. První otázka se ptá po samotné možnosti omezení těchto práv (správná odpověď je ano - za určitých podmínek, které vždy záleží na konkrétní situaci). Druhá otázka (Pokud ano, tak kdy a jak (použijte obrázky z úvodní aktivity)?) potom po žácích žádá, aby naformulovali konkrétní omezení v konkrétních situacích. Mohou například mluvit o tom, že je možné rozpustit politickou stranu, zakázat shromáždění nebo sdružení, zneplatnit volby.

Důležité je, že dle naší Listiny základních práv a svobod tato práva lze omezit pouze zákonem, a to jen tehdy, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, bezpečnosti, zdraví, mravnosti (viz čl. 17 odst. 4, čl. 19 odst. 2, čl. 20 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Jsou to pochopitelně obecné, široké pojmy, pod které se teoreticky může vtěsnat mnoho situací. Co konkrétně se pod ně ještě vtěsná a co nikoli, to musí vždy v daném případě rozhodnout soud. Soud vždy tzv. „vyvažuje" či „poměřuje" jednotlivá práva a tím, jak v daném případě rozhodne, tím dává najevo, jak je třeba v daném (či obdobném) případě postupovat (byť v ČR soudní rozhodnutí, na rozdíl od USA nebo VB, není pro další soudy rozhodující podobné případy právně závazné, v praxi ho ale soudy často respektovat budou). Blíže bude toto „vyvažování" jednotlivých práv ukázáno v následující aktivitě.

3. Texty o politických právech

Cílem závěrečné části hodiny je ukázat, kde všude se s politickými právy setkáváme, jak se v praktickém životě střetávají a jak nesnadnou roli mají soudy, když musí rozhodnout, které právo má v které konkrétní situaci mít přednost.

Studenti pracují rozděleni do čtyř skupin (skupinky mohou zůstat stejné jako při úvodní aktivitě, ale ve skupině by nemělo být více než 5 žáků; v případě větších tříd lze některý z textů dát do více skupin, tj. vytvořit např. 6 skupin). Každá skupina dostane odlišný text (ideálně ve dvou kopiích pro snazší čtení), poslední text je anglický a hodí se jen pro žáky, kteří umí poměrně dobře anglicky (pokud takoví ve třídě nejsou, text je možné jednoduše vynechat).

Úkolem každé skupiny je přečíst svůj text a přichystat si odpovědi na otázky pod ním. (cca 10 minut). Poté každá skupina prezentuje svůj případ a odpovědi na otázky pod textem, ostatní skupiny kladou doplňující otázky.

ALTERNATIVA: Text mohou žáci dostat již před hodinou, aby si ho přečetli a přichystali za domácí úkol.

ALTERNATIVA: Pokud je záměrem učitele více diskutovat, je možné rozdat jen dva různé případy, nebo dokonce dát všem skupinám stejný případ. Různé skupiny potom velmi pravděpodobně dojdou k odlišným závěrům, o kterých je následně možné diskutovat. Učitel při diskuzi klade zejména důraz na to, aby žáci vysvětlovali, PROČ se rozhodli, jak rozhodli.

Odpovědi na otázky pod texty:

1. Rozum a Bydžov:

• Kterých politických práv se článek dotýká?: svoboda projevu, právo se shromažďovat a sdružovat;

• Má podle vás soud právo zakázat politickou stranu?: Ano, pokud politická strana (1) porušuje ústavu a zákony, (2) jejím cílem je odstranění demokratických základů státu, (3) nemá demokratické stanovy nebo nemá demokraticky ustanovené orgány, (4) jejíž program nebo činnost ohrožuje mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobodu občanů atp. (viz zákon o sdružování vpolitických stranách, § 4-5, zák.č. 424/1991 Sb.). Tyto (a další zákonem vymezené) důvody je nutno nahlížet ve světle čl. 5 Ústavy, podle kterého je politický systém ČR „založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů". Dále je nutno zachovat i čl. 20 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, kdy lze omezit právo sdružovat se v politických stranách: „jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých".

• Mají podle vás extremisté v demokratické společnosti právo se scházet, pochodovat a provolávat rasistická hesla?: Ano, pokud se omezí jen na výše zmíněné jednání. Jejich shromáždění však nesmí směřovat k výzvě popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů (viz zákon o právu shromažďovacím, zák.č. 84/1990 Sb., § 10 odst. 1 písm. a).

• Má podle vás policie rozhánět shromáždění, která nenásilně brání pochodům radikálů?: Ano, pokud taková (proti)shromáždění nebyla oznámena a současně (jak již vyplývá z otázky) se na stejném místě a ve stejnou dobu koná podle dříve doručeného oznámení shromáždění (radikálů) (viz zákon o právu shromažďovacím, zák.č. 84/1990 Sb., § 5, § 10 odst. 2 písm. b), § 12 odst. 1, 2, 3). Pokud je nahlášené a pokojné, rozhánět ho ovšem nemusí, záleží na tom, jak vyhodnotí situaci.

2. Běloruští policisté po volbách hlavy státu zatkli sedm z deseti kandidátů

• Kterých politických práv se článek dotýká?: volební právo, svoboda projevu a právo na informace, svoboda shromažďování a sdružování
• Jaký mají podle vás volby v nedemokratickém státě, jakým je Bělorusko, vůbec smysl?: smysl mají určitě legitimizační, tj. dávají režimu pocit, že ho lidé chtějí, a vysílají do zahraničí signál, že lidé u moci vládnou proto, že si to lidé v jejich zemi přejí; to pochopitelně zdaleka nemusí platit, nejvíce hlasů ve volbách dostávají diktátoři, za komunistického režimu v ČSR také vládnoucí Komunistická strana dostávala naprostou většinu hlasů, byť s její politikou řada (dost možná většina) lidí nebyla spokojená
• Co mohou lidé dělat, pokud mají podezření na to, že jsou volby zmanipulované?: mohou napadnout volby u soudu, mohou informovat novináře, mohou šířit pravdivé informace přes internet...

3. Ústavní soud: Rejžek se Vondráčkové omlouvat nemusí: otázka č. 2:

• Kterých politických práv se článek dotýká?: svoboda projevu

• Jak byste soudní spor rozhodli vy a proč?:

4. Snyder v. Phelps:

• Která politická práva jsou ve sporu dotčena?: svoboda projevu, právo se shromažďovat

• Uveďte alespoň 3 argumenty ve prospěch Westboro Baptist Church a pana Snydera: 3 argumenty ve prospěch WBC: svoboda projevu a právo se shromažďovat jsou zaručeny, nebyl porušen žádný právní předpis a průběh obřadu nebyl narušen, nikomu nevznikla újma, 3 argumenty ve prospěch p. Syndera: bylo porušeno právo na soukromí a důstojný průběh posledního rozloučení se synem, který zemřel ve válce, nemožnost se bránit proti napadení (zesnulý syn) a velice ztížená možnost obrany, ochrany (p. Snyder jako běžný občan, který nemá takový přístup k ochranným prostředkům jako známé osobnosti z televizních obrazovek), újma na zdraví prokazatelně způsobená šokem z průběhu obřadu;

• Jak byste soudní spor rozhodli vy a proč? Jak si myslíte, že rozhodl Nejvyšší soud USA?: Nejvyšší soud USA rozhodl ve prospěch WBC, a to poměrem hlasů 8:1 (Projevy WBC si podle soudu zaslouží ochranu poskytovanou Prvním dodatkem k Ústavě, jakkoliv bylo shromáždění odpudivé, nebylo prokázáno žádné narušení samotného obřadu. Navíc p. Snyder mohl vidět pouze vršky sloganů, které drželi protestující.). Je pravděpodobné, že žáci budou výsledkem pobouřeni, což umožňuje vést bouřlivou diskuzi. V rámci ní by měl učitel upozornit také na rozdíl v pojímání svobody projevu v USA a v ČR. Americká společnost je založena na velmi benevolentní svobodě slova a volné výměně názorů, považuje ji za téměř neomezitelnou (je možné proto např. používat při demonstracích i nacistické symboly), český přístup je o něco přísnější a například používání nacistických symbolů je vesměs zakázáno. Je určitě možné debatovat o tom, jaký přístup je vhodnější.

• Žáci na základě obrázků identifikují konkrétní politická práva.
• Žáci s pomocí pracovního listu přiřadí politická práva k jejich definicím a pokusí se nalézt konkrétní příklad tohoto práva.
• Žáci na základě přečtených textů vysvětlí kolizi dvou politických práv a budou hledat argumenty pro či proti konkrétnímu soudnímu rozhodnutí.