Kontroverzní témata ve výuce: Muslimky a nošení šátků

1. Úvod (10 minut)

Sdělíme žákům téma hodiny – nošení šátků muslimkami v naší kultuře.[*] Aby na téma získali alespoň částečně náhled jiné zkušenosti, rozdáme jim nakopírované modelové situace (Šátky_situace), promítneme / ukážeme obrázky (Šátky_ obrázky) z běžného života muslimské země a necháme je odhadovat odpovědi na uvedené otázky. Situace je pro urychlení možné i číst a nechat nahlas odpovídat pouze některé žáky. Situace jsou popsány pro dívky; chlapci se buďto mohou pokusit vžít do kůže děvčat, nebo si představit, že se týkají jejich dobré kamarádky, maminky apod.

• Jsi (slečna) na dovolené v Dubaji (Spojené arabské emiráty) a vyjdeš z hotelového komplexu mezi místní obyvatele. Ženy zde nosí volné černé oblečení zakrývající tělo i vlasy, vidět lze jen obličej, často jen oči. Muži nosí pouze dlouhé kalhoty a v létě krátký rukáv, často i v létě dlouhý. Ty máš na sobě kraťasy pod zadek a vršek od plavek. Jak se na tebe asi budou dívat? Budou něco dělat? Co si o tobě budou myslet? Jak se budeš cítit?
• Rodiče s tebou odjeli z pracovních důvodů do Afghánistánu. Budeš chodit do výběrové školy, kterou ale jinak navštěvují afghánští žáci – pochopitelně jsou třídy oddělené na holčičí a klučicí. Abys zbytečně neprovokovala, budeš nosit na vlasech šátek. Je to pro tebe omezující a těžké se takto přiobléknout?
• Jsi íránská dívka, s rodiči ses dostala do České republiky. Celý život nosíš volné oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi a na hlavě šátek – chce to tak jak duchovní představený, tak tvůj otec i matka. Bude pro tebe jednoduché začít chodit bez šátku?

Poznámka k odpovědím: Dle osobní zkušenosti autorů vnímají konkrétně Afghánci nedostatečně oblečené ženy jako provokující, vyzývající k (sexuální) reakci z jejich strany. Protože se žádná místní žena veřejně neodhalí, považují nedostatečně oblečenou ženu za nemravnou, „zírají“ na ni a v lepším případě na ni jen pokřikují. Pro muslimku je z toho důvodu těžší obléknout se méně, než pro Evropanku se přiobléknout – to by mělo z modelových situací a reakcí na ně vyplynout.

2. Informace o islámu a nošení šátků (10 minut)

Rozdáme žákům nakopírovaná / přečteme níže uvedená tvrzení (Šátky_tvrzení_o_islámu) týkající se islámu, necháme je odhadovat odpovědi ANO / NE.  Tím žáci získají alespoň kusé informace o islámu a jeho přístupu nejen k oblečení pro možnost další diskuze. Odpovědi s žáky projdeme, budou-li mít doplňující otázky, pokusíme se na ně odpovědět (další informace viz doporučené zdroje v závěru lekce, doporučujeme si předem přečíst konkrétně dvě strany kapitoly „Ženy v islámské společnosti“ ze zdroje č. [1]).

1. Islám je po křesťanství druhým nejrozšířenějším náboženstvím. (ano)
2. Korán zakazuje ženám rozvod, mluvit s cizími muži a odhalovat veřejně jinou část těla než obličej. (ne, v Koránu není nic z uvedeného – byl tak ale v některých zemích upravený jeho výklad)
3. Korán zakazuje ženám vyzývavé oblékání a chování a přikazuje zachovat věrnost svému muži. (ano)
4. Islám zakazuje pít alkohol, jíst vepřové a hrát hazardní hry. (ano)
5. Islám zakazuje mnohoženství. (ne, muž může mít maximálně čtyři ženy, musí ale dokázat všechny své ženy stejně zaopatřit, žena může mít pouze jednoho muže)
6. Islám přikazuje modlit se 3x denně, postit se jeden den v týdnu a zabíjet nevěrné manželky. (ne – přikazuje modlit se 5x denně; postit se vždy v celém měsíci ramadánu od východu do západu slunce; zabíjení cizoložnic má původ v tradičních patriarchálních společenstvích, ale ne v islámu)
7. V Koránu se píše, že obě pohlaví jsou si rovná, stejně zodpovědná a v obou je stejný podíl lidskosti; žena je rovnoprávná s mužem, pokud jde o přístup ke vzdělání a vědění. (ano)[1]

Po kontrole odpovědí se ptáme se žáků, jestli z některého bodu vyplývá povinnost nosit šátky – zmíněný je pouze zákaz vyzývavého oblečení. V Koránu je pouze zmíněna řeč proroka Mohammeda ke svým ženám „A nechť spustí závoje na ňadra svá.“ [4], záleží pak na interpretaci jeho slov. Před několika desetiletími nosilo závoje jen několik procent muslimek, zahalování se pak velmi rozšířilo a začalo znamenat „jsem správnou muslimkou“ [4].

3. Problémová tvrzení k diskuzi (20 minut)

Vysvětlíme žákům, že dostanou sadu výroků (Šátky_výroky), o kterých mají diskutovat a buď s nimi souhlasit, vyvrátit je, nebo navrhnout jejich úpravu tak, aby bylo možné s nimi souhlasit a aplikovat je v praxi. Rozdělíme žáky do skupin po zhruba čtyřech žácích a rozdáme tvrzení. Maximálně po deseti minutách jejich práci přerušíme a vyzveme k diskuzi celé třídy. Ptáme se žáků, které tvrzení se jim zdá být nejkontroverznější a proč. Dále je vyzveme k vyslovení názoru na zákaz nošení šátků v ČR, ve školách, v nemocnicích, na úřadech ad. Proč by šátky povolili / zakázali? Je možné protiargumentovat tím, co již žáci probírali v tvrzeních.

1. „Lidé mají mít svobodu cestovat (a nás trápilo, že jsme ji v éře komunismu neměli), ale primárně mají žít ve svých vlastních zemích a do zemí jiných jet spíše na výlet. Imigranti přicházející dobrovolně do naší země (ale i do jakékoli jiné) by se měli přizpůsobit našim poměrům a zvyklostem, a ne my jim. Je to otázka elementárního respektu k historicky vzniklým převládajícím poměrům v zemi. Ať to nikdo nesrovnává s nošením křížku na krku. Tento malý přívěšek není na desítky metrů viditelným symbolem alternativního náboženství, alternativní ideologie, alternativního civilizačního kontextu.“ [5] bývalý prezident Václav Klaus
2. „Došlo k nepřímé diskriminaci, to znamená, že té dívce byl znemožněn přístup ke vzdělávání. Ředitel nemůže interním předpisem rozhodnout o tom, že někdo nemůže nosit pokrývku hlavy, která v tomto případě symbolizuje příslušnost k náboženství. Platí také Listina základních práv a svobod, která zaručuje svobodu víry. Podle pravidel školy by nemohla dostudovat například ani jeptiška.“ [2] ombudsmanka Anna Šabatová
3. „Začíná to šátkem a končí to burkou," řekl prezident Miloš Zeman. Navíc si myslí, že nošení šátku je pro krásné ženy znevýhodnění. „I když si výjimečně dokážu představit ženy, jejichž zahalení do burky by pro mužský pohled bylo prospěšné, ale to je naprostá minorita žen," zažertoval. [2] prezident Miloš Zeman
4. "Je-li šátek vyjádřením určité víry a jsme ve státě, kde je ta víra tolerována, pak je to [zákaz nošení šátků] diskriminace." [2] bývalý ministr školství Eduard Zeman
5. „Myslím, že každá žena by měla mít právo chodit na veřejnosti oblečená podle pravidel své víry. Pokud však pracoviště vyžaduje určitý typ oblečení, měla by to respektovat, pokud má o takovou práci zájem. Těžko si představit např. pilotku vojenského letadla v dlouhých šatech či lékařku, která provádí transplantaci srdce s burkou.“ [5] Michael Kocáb
6. „Ať si každý nosí, co chce - pokud je to jeho svobodná vůle. Třeba pytel od rýže, dřevěné kalhoty, spodní prádlo z chilli papriček, místo čepice hmoždíř a tak. Když se zamyslím a představím si, že bych se přestěhoval a žil v zemi, kde by mi zakázali nosit džíny nebo kšiltovku, tak bych to za diskriminaci považoval.“ [5] Jakub Kohák
7. „ČR je sekulární stát, takže náboženství do státních škol a jiných institucí nepatří; v těch soukromých ať si to určí provozovatel.“ [5] Václav Bárta (z diskuze)
8. „Pokud navíc budeme důslední a zakážeme veškeré náboženské symboly, co uděláme s křížkem po babičce na krku během maturity? Tak té studentce řeknu: Ne, ne, ne, ty máš náboženský symbol?!  Co se šátky jeptišek? Zakážeme řádovým sestrám, aby ošetřovaly? Anebo zakážeme jeptiškám doplňovat si dodatečně studium ošetřovatelství, protože jim nedovolíme studovat v řádovém oděvu?“ [6] politoložka Vladimíra Dvořáková

4. Závěr (5 minut)

V závěru hodiny žákům sdělíme, že:

„Zákaz nošení islámského šátku ve škole neporušuje Úmluvu o ochraně lidských práv a svobod, rozhodl v roce 2008 Evropský soud pro lidská práva v případu Dogru v. Francie. Jde o jeden z řady případů stížností muslimů či sikhů a příslušníků dalších náboženství, kteří chtějí manifestovat náboženskou příslušnost v institucích sekulárního evropského státu včetně školských zařízení. Soud rozhodl, že zákaz nosit náboženské symboly do školy chrání práva a svobody ostatních.“ [3] 

Formálně je tedy otázka zákazu nošení šátků ve školách zodpovězena, neznamená to ale, že se zákazem není možné nesouhlasit a mít odlišný názor. Řekneme žákům, že šátky jsou jedním z mnoha poznávacích znamení skupinové příslušnosti; vymyslí i jiné skupiny, které jsou na pohled určitelné a našli by důvod k jejich zákazu?

Mohli by vymyslet např.:

• hnutí skinheads podle vyholené hlavy, bundy zvané bomber, těžkých bot ad. (Není kvůli jejich časté agresivitě také důvod uvažovat o zákazu holení hlavy? Nošení bomberů?),
• příznivce myšlenky emo – tmavé oblečení, patka na vlasech ad. (Jsou často spojováni se sebepoškozováním a sebevraždami – není to důvod pro zákaz jejich poznávacích znaků a šíření depresivních myšlenek?), [7]
• hippies – zvonové kalhoty, květované oblečení, dlouhé vlasy... (Často spojování s konzumací drog – měli by se zakázat, aby drogy příp. nešířili dál?).

Hodinu uzavřeme otevřenou řečnickou otázkou: Stejně jako použil Miloš Zeman argumentační faul nazývaný „kluzký svah“ („Předpokládáme, že drobná změna na začátku musí nutně vést k řetězci souvisejících nežádoucích důsledků“[8]) ve vyjádření „Začíná to šátkem a končí to burkou“ [2], můžeme podotknout, že zákazem nošení šátku muslimkám to začíná, ale kde zákazy skončí? Nebo to tak není?

Zkušenosti po odučení lekce:

Aktivity ověřila ve výuce Mgr. Iva Dobiášová z Gymnázia Mnichovo Hradiště. Téma bylo odučeno v 6. ročníku (primě).

V první části hodiny si ne všichni chlapci chtěli představovat, že jsou dívky a dívat se na svět dívčíma očima. Nakonec to ale přece jen všichni zvládli.  Větší části žáků připadalo náročnější, aby oni chodili zahalení – domnívali se, že když si muslimka sundá šátek, je to pro ni jednodušší než zahalování. Teprve po konkrétním příběhu jednoho žáka, který chodil do školy s muslimskou holčičkou, se na téma začala část třídy dívat jinak.

Práce s tvrzeními o islámu šla dobře a rychle, znalostní vybavení žákům většinou nechybí.  Práce s výroky o nošení muslimských šátků byla živá, v závěru většina žáků konstatovala, že samotné nošení šátků jim v podstatě nevadí, vadí jim případný terorismus, který mají skrze asociace někteří s islámem spjatý. Žádná vyhrocená situace nenastala, žáci v klidu uváděli své argumenty.

V rámci hodiny se již nestihla závěrečná část lekce – místo ní byla hodina uzavřena společným shrnutím po práci s výroky. Z předchozích zkušeností vyučující vyplývá, že žáci byli mnohem tolerantnější, než je tomu běžné u žáků vyšších ročníků. Zajímavé bylo sledovat, že po konkrétním příkladu spolužáka jsou ostatní ochotni přehodnotit svá stanoviska, všímají si reálných příkladů ze života lidí, které znají. 

 Lekce byla připravena pro Národní ústav pro vzdělávání a je zde umístěna s jeho laskavým svolením. Původní umístění lekce je na Metodickém portálu www.rvp.cz