O Popelce

Na příkladu pohádky si děti uvědomí zakotvenost našich předků v režimu, ve kterém žili a nezpochybňovali ho. Pravidla hry monarchie byla legitimní, podobně nedotknutelní však byli ale i ti, kteří momentálně vládli (králové a královny). Děti docení obrovskou výhodu demokracie, která při zachování pravidel hry demokratické soutěže umožňuje „většině“ vyměňovat „menšinu“ u moci a možnost občanů svobodně jednat.

tabule, nakopírované texty

- žáci zhodnotí evropskou minulost tak, jak je zobrazována v pohádkách

- žáci zdůvodní, proč lze režim totality jen obtížně změnit

- žáci definují rozdíl mezi vládou a režimem

- žáci popíší výhody demokracie pro možnost jedince jednat svobodně

Rozšiřující informace:

Většina pohádek je o sociálním zázraku pozvednutí chudých a bezmocných mezi bohatou a mocnou elitu. Obecně žádná pohádka nezpochybňuje režim, ve kterém se její děj odehrává, většinou v ní vystupují jen zlí jednotlivci, například u moci – králové a královny, kteří jsou pak zázračně nahrazeni, „opraveni“ (O Zlatovlásce, Čert a Káča). Lidé v pohádkách rezignují na svou občanskou aktivitu – jsou poddaní a respektují odevzdaně společenský systém, nezpochybňují ho, středověké a venkovské vidění světa se bojí jakékoliv změny.

Proč vlastně vznikaly takové pohádky o princích a princeznách, když by měli být všichni spokojeni s tím, do čeho se narodili (sedlák, čeledín, měšťan...)? Z pohádky o Popelce zaznívá frustrace z nemožnosti překonat své společenské postavení (jinak než zázrakem to nejde). Eventuelně by šlo zbavit se zlého vládce, přesto změna režimu v žádné pohádce není zamýšlena.

1. Motivace (10 minut)

Učitel vyzve žáky, aby zavřeli oči a představili si některou oblíbenou českou pohádku. Poté vyzve několik žáků, aby krátce řekli, jakou pohádku si představují a stručně pohovořili, o čem pohádka je.

Dále učitel položí žákům následující otázky a s žáky diskutuje:

- Co vše nám mohou pohádky říci o naší evropské minulosti?

- Neukrývá pohádka nějaký popis toho, co se v dějinách stalo?

- Můžeme se z pohádek nějak poučit?

2. Práce s textem (5minut)

Učitel rozdá žákům text „O Popelce“ a vyzve žáky, aby si text pozorně přečetli a při čtení přemýšleli v souvislostech, o kterých nyní diskutovali.

3. Práce ve skupinách nad otázkami (10 minut)

Žáky rozdělíme do skupin po 4-5 členech.

Učitel rozdá žákům text s následujícími otázkami a vyzve je, aby se snažili na otázky nalézt odpovědi. Je dobré, když učitel udělá k otázkám stručný úvod, který žáky nasměruje na „správný“ způsob přemýšlení.

• K čemu směřuje pohádka o Popelce? (Můžeme se zeptat, k čemu směřuje většina pohádek o princeznách a princích?)
• Jak pohlíží pohádka (vypravěč pohádky) na (politický) režim, ve kterém se děj odehrává?
• Co v příběhu o Popelce je dnes společensky nepřijatelné a proč?
• Kdo psal podle vás (a podle čeho tak soudíte) v minulosti pohádky?
• Využívá nějak princ své role v příběhu o Popelce? Pokud ano, jak?
• Jak se nazývá režim, který panuje v naší pohádce? Uveďte pro to příklady.
• Jaké výhody plynou ze života v demokracii oproti režimu, který naznačuje pohádka?
• Existuje podobný příběh o Popelce i ze současné doby? V čem je jiný? (Pretty Woman)

4. Sdílení odpovědí (10 minut)

S celou třídou učitel postupně prochází odpovědi na jednotlivé otázky. Každá skupinka prezentuje svou odpověď a následně po krátké diskusi zapisujeme na tabuli to, na čem se třída shodla. Učitel objasňuje některé problémy a podává rozšiřující informace. Na konci učitel shrne hlavní myšlenky, které z diskuse a z hodiny vyplývají.

5. Závěr (10 minut)

Učitel zadá následující úkol: nyní napište, jak by pohádka mohla vypadat, kdyby se odehrávala v demokracii. Můžete použít pouze popis toho, jak by se jednotlivé fáze pohádky a děj lišil nebo můžete rovnou pohádku přepsat tak, aby se vyprávění a děj odehrávaly v demokratickém uspořádání společnosti.

Na závěr učitel dá prostor těm žákům, kteří svůj text chtějí přečíst

Hodnocení probíhá v průběhu celé hodiny. Učitel sleduje, jak žák přemýšlí nad zadanými otázkami a zda probíhá spolupráce ve skupině. Na základě vyjadřování žáků při diskusi lze hodnotit, zda žák rozumí použitým odborným pojmům a principům režimů.