Prezidenti a já

Na základě toho, co žáci již ví o českém a americkém prezidentovi a toho, co se dozví o roli prezidentského úřadu v parlamentním a prezidentském systému, mají příležitost zhodnotit, do jaké míry současní prezidenti využívají svého vlivu. V závěru pak žáci zkoumají paralelu s vlastním vlivem, i to, jak jej mohou uplatnit, když s něčím nesouhlasí.

velké archy papírů (jeden do skupiny po 4-6 žácích); psací potřeby; lepidlo; vytištěný a rozstříhaný „balíček“ tezí (jeden do skupiny po 4-6 žácích)

• Žáci si na příkladu role a pravomocí prezidentů v ČR a USA uvědomí základní rozdíly mezi parlamentním a prezidentským demokratickým uspořádáním. V procesu učení trénují formulování otázek a aktivní vyhledávání odpovědí.

• Žáci si uvědomí, že prezident může, podobně jako kdokoli jiný, uplatňovat vliv, který je úměrný jeho formálním pravomocem, menší, ale i větší.

• V této souvislosti žáci zvažují způsoby, jakými v demokratické společnosti mohou vyjádřit svůj nesouhlasu a zvažují možnosti uplatňování vlastního vlivu.

 
První týden

1. Co už víme? (17 min)

Žáky rozdělíme do skupin po 4-6. Do každé skupiny rozdáme dva velké archy papírů a požádáme je, aby na každý z nich nakreslili jednu postavu. Jedna z nich bude představovat českého prezidenta a ta druhá amerického.

Rozšíření: Pokud máme k dispozici více času, tuto fázi můžeme pojmout kreativně – žákům dáme prostor tyto skupinové “pracovní listy” dozdobit státními symboly obou států, fotkami, výstřížky z novin, apod.

Žáky požádáme, aby na plakáty shrnuli, co už ví o českém a americkém prezidentovi:

• co říkají: napíší do “bublin” k jejich ústům (omezit na hlavní výroky)

• co si myslí a čemu věří: napíší k hlavě a srdci

• jaké mají pravomoci: napíší k jedné ruce

  (Pedagog si zaznamenává ty, jejichž správností si není jistý.)

• co dalšího dělají (z jejich pohledu významné kroky, kterými prezidenti uplatňují vlastní vliv – ty mohou a nemusí souviset s jejich pravomocemi): napíší k druhé ruce

Požádáme je, aby se u každé kategorie soustředili na max. 3 hlavní body.

Asi v polovině uplynulého času můžeme podle potřeby žákům nabídnout:

• možnost používání mobilních telefonů k vyhledání dalších informací a/nebo

• články z novin osvětlující „pravomoci“ a „vliv“ (inspirace ke konci ledna 2017 v příloze)

2. Společné sdílení (10 min)

Skupiny krátce představí své hlavní body v kategorii „pravomoci“ a „vliv“.

V tuto chvíli je nehodnotíme. Oznámíme, že k prezidentským pravomocím se ještě společně vrátíme.

3. Role prezidentů (13 min)

Žákům rozdáme „balíček“ 13 párů výroků o roli prezidenta a jeho pravomocích (13 výroků o českém prezidentovi, které je možné tematicky spárovat s 13 výroky o americkém prezidentovi).

Jejich úkolem je jednotlivé výroky spárovat podle pravomocí/témat, kterých se dotýkají a pak je správně roztřídit k americkému a českému prezidentovi.

Chvíli před uplynutím časového limitu požádáme žáky, aby si u pravomocí, kterými si jsou nejistí, udělali značku. Pravomoce, kterými si jsou jistí, mohou nalepit na jeden či druhý arch papíru, podle toho, zda patří k českému či americkému prezidentovi.

4. Otázky a zadání domácí práce (5 min)

Žáky požádáme, ať se zamyslí nad tím, co jim není jasné a formulují dvě až tři hlavní otázky ohledně pravomocí prezidentů (jak z bodu 1, tak z bodu 3 lekce). Řekneme, že se k rozdělení pravomocí i jejich otázkám vrátíme příští hodinu a zádáme domácí úkol: písemně zodpovědět své otázky.

Pedagog před další hodinou ověří správnost pravomocí uvedených žáky v evokační fázi (bod 1).

Druhý týden

5. Dokončení rozřazování z minulého týdne (10 min)

Žáci se vrací do původních skupin ke svým archům s postavami prezidentů. Vyzveme je, aby si znovu pročetli pravomoce, které již rozřadili, i ty, jejichž zařazením si nejsou jistí. Ve skupinách sdílejí svá domácí zjištění a společně dokončují rozřazení s využitím zjištění z domácího úkolu.

6. Společné sdílení s vysvětlením (20 min)

Každá skupina postupně sděluje, které výroky k sobě přiřadila a jak je rozřadila mezi prezidenty, spolu s vysvětlením, co je k tomu vede. Pedagog doplňuje svá vysvětlení, zejména ve vztahu k rozdílům mezi prezidentským a parlamentním systémem demokracie.

Společně se vracíme k pravomocem, které žáci prezidentům přiřadili v evokační fázi (1. bod lekce). Které žáci odhadli správně a které je potřeba upravit? Společně diskutujeme a upřesníme, případně opravíme.

7. Uplatňování vlivu (15 min)

Žáky vyzveme, aby si znovu pročetli, co napsali k druhé ruce každého prezidenta („co dalšího dělají?“ - jak uplatňují svůj vliv).

Vyzveme je, aby s ohledem na to, co se dozvěděli o pravomocích/rolích obou prezidentů, zhodnotili, jak každý z nich uplatňuje svůj vliv. Můžeme položit např. tyto otázky:

• Který z prezidentů má ve své zemi větší pravomoce? Jak využívají svého vlivu?

• Uplatňují svůj vliv úměrně pravomocem plynoucím z jejich pozice? Daří se některému z nich svou zemi ovlivňovat více, než by se mohlo zdát ze zhodnocení jeho pravomocí?

Žáci si odpovědi mohou rozmýšlet společně či ve skupinkách.

Poté žáky vyzveme, aby ve skupinách ke každému příkladu toho, jak český prezident uplatňuje svůj vliv připsali několik způsobů, jak by občané ČR mohli vyjádřit svůj nesouhlas s tímto konkrétním krokem. Možnosti společně sdílíme a žáků se ptáme:

• Které způsoby vyjádření nesouhlasu jsou jim blízké?

• Ve kterých otázkách by rádi uplatnili svůj vliv?

• Proč je to důležité?

Hodnotit je možné vypracování domácí práce (bod 4).