Rovnost – 1/4 – Odlišnosti a podobnosti (Jsem rovnoprávný? Odlišuji se nějak?)

Žáci si na příkladech podobností a odlišností v životě uvědomí, že není možné si vždy vybrat skupinu, ke které by chtěli náležet, že odlišnosti stejně jako podobnosti mohou být příjemné, ale také zatěžující. Měli by si uvědomit, že odlišnost nevypovídá o kvalitách jedince.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Nakopírované pracovní listy (příp. si je žáci podle instrukcí mohou připravit přímo v hodině)

Žáci zhodnotí výhody a nevýhody rovností a společných znaků i odlišností.

1. Žáky rozdělíme do skupin po čtyřech až pěti (velmi živé třídy je možné nechat samostatně nebo ve dvojicích), rozdáme pracovní listy s první sadou otázek. Žáci zjišťují, která odpověď skupinu lépe vystihuje, a podle toho doplňují k otázkám odpovědi „ano“ (stačí psát „A“) nebo „ne“ („N“). Vyučující si na tabuli připraví sloupec písmen A – R. Po doplnění odpovědí ke všem otázkám vyzve zástupce skupin, aby doplnili své odpovědi k připraveným písmenům na tabuli.

Žáci si pro sebe v hlavě zapsané výsledky porovnají, uvědomí si rozdíly v odpovědích s vlastní skupinou.
- Liší se odpovědi jednotlivých skupin? Umí žáci popsat, proč jsou u některých otázek odpovědi rozdílné?

A. Jste žena?
B. Navštívili jste více než jednu cizí zemi?
C. Sportujete rádi?
D. Hrajete na nějaký hudební nástroj?
E. Máte hnědé oči?
F. Jsou obě vaše babičky stále naživu?
G. Nosíte brýle?
H. Jezdíte rádi na venkov?
I. Jste spíše tišší osoba?
J. Jste spíše vyšší (více než průměr)?
K. Jste spíše smutnější (více než průměr)?
L. Nachladíte se snadno?
M. Cestujete rádi?
N. Chodíte rádi k holiči/kadeřníkovi?
O. Pracujete rádi s počítači?
P. Bojíte se výšek?
Q. Upřednostňujete hnědou před modrou?
R. Kreslíte/malujete rádi?


2. Žáci dostanou pokyn k zodpovězení druhé sady otázek, opět po dohodě ve skupině napíší zástupci odpovědi k připraveným písmenům na tabuli.
- Proč jsou tentokrát mezi odpověďmi minimální rozdíly? Vyučující nechá žáky vymyslet další charakteristiky, které mají všichni nebo většina z nich společné.

A. Cítíte se vždy šťastní?
B. Máte na prstech nehty?
C. Jste schopni trochu přemýšlet?
D. Porodila vás matka?
E. Dokážete létat bez jakéhokoliv zařízení (jako to umí ptáci)?
F. Dokážete žít bez pití?
G. Dýcháte?
H. Žijete trvale pod vodou?
I. Máte nějaké pocity?
J. Máte zelenou krev?
K. Už jste někdy upadli?
L. Vidíte skrz zeď?
M. Dokážete komunikovat s ostatními?
N. Máte rádi hezké počasí?
O. Byli byste raději, kdybyste se nemuseli stýkat s lidmi?
P. Máte jazyk?
Q. Dokážete chodit po vodě (jako to dokáží některé druhy hmyzu)?
R. Cítíte se někdy unavení?

3. Dalším úkolem skupin je vymyslet tři příklady situací, ve kterých je příjemné být podobný ostatním lidem a tří příklady situací, kdy je naopak příjemné být od ostatních odlišný. U všech vymyšlených příkladů žáci uvedou vysvětlení, proč tomu tak je. Situace doplní do připravených tabulek, pokud je nechceme zbytečně kopírovat, je možné psát do sešitu, na prázdný papír...
Po doplnění situací vyučující žáky vyzve k prezentaci situací a diskutuje zároveň s ostatními, jestli mají stejný názor a proč ano/ne.

4. Další tři situace, které žáci doplní do připravené tabulky, budou vystihovat stav, kdy není příjemné být odlišný. Opět vyzveme ke sdílení vymyšlených příkladů.

5. Další tabulka odpovídá na otázky: Se kterými skupinami „odlišných“ lidí je někdy zacházeno špatně? Kdo s nimi špatně zachází?
! POZOR ! Zadání úkolů není uvedeno v nadpisech tabulek, aby si příliš aktivní žáci nevyplňovali dopředu. Vždy před úkolem je proto třeba zadání upřesnit.
Po vyplnění a sdílení třída společně vymýšlí, může-li být při špatném zacházení porušováno právo. Jaké? Pro jednodušší vymýšlení žákům můžeme rozdat kopie přiloženého „Seznamu lidských práv“.

6. Hodinu shrneme zamyšlením se nad volbou odlišnosti nebo jednoty – ne vždy si můžeme vybrat – nad následky, které odlišnosti vyvolávají, nad pocity, které při tom máme, a které mají druzí.

Zbyde-li čas, je možné zahrát si modelovou situaci:
Skupina pěti až deseti žáků se drží v uzavřeném kruhu za ramena nebo kolem pasu, představují sjednocenou skupinu. Další jeden žák má za úkol se ke skupině připojit. Skupina má ale instrukce, že to je jedinec, kterého mezi sebe nechce - smrdí, koktá, je trapný, nemá značkové oblečení apod. – Skupina jednotlivci dává najevo, že jí není hoden, důvody mu může říkat, žáci ho od sebe odstrkují. Jako samotného jedince rozhodně nevybírat třídní outsidery nebo žáky s horším sociálním postavením. Nutná je pak debata o tom, jak se ve svých rolích žáci cítili, jestli jednali ze své vůle nebo pod tlakem skupiny, jak se cítil ten samotný...

Vyučující zhodnotí snahu, se kterou skupiny vyplňovaly tabulky, jak se snažily zapojovat do diskuze, jakým způsobem žáci ve skupinách spolupracovali.