Rozmanitost a pluralismus – 1/4 – Jak mohou lidé žít společně? (Jak může vzdělání pomoci rozvíjet toleranci a porozumění?)

V moderní společnosti se setkáváme se stále větším množstvím skupin obyvatel s různým náboženským, politickým, kulturním a jiným přesvědčením. Není cílem spolu soupeřit, pro rozvoj společnosti je výhodnější schopnost spolupráce, nebo alespoň respektu a tolerance.

Kopie textu (viz příloha)

Žáci popíší, jaké problémy mohou vznikat při snahách o mírové soužití komunit s odlišnými hodnotami.

Žáci posoudí vliv vzdělání na porozumění si lidí odlišných kultur.

Žáci zhodnotí, může-li jedinec sám o sobě ovlivnit společnost.

*(část tematického bloku navrženého na 4 hodiny)

Vyučující usadí žáky do kruhu, představí jim cíle vyučovací hodiny a přečte příběh „Škola na kraji lesa“ (viz přiložený soubor). Po přečtení dá dvojicím dvě minuty k probrání a rozmyšlení, připadalo-li jim něco v příběhu překvapivé nebo zajímavé a proč. Následuje diskuze všech žáků dohromady.

Vyučující zdůrazní, že správné nebo špatné odpovědi v tomto případě neexistují, cílem diskuze není hodnotit, ale sdílet myšlenky a společně je dále rozvíjet.

Vyučující vyzve žáky:
„Pojďme teď přemýšlet o všech lidech, kteří by možná chtěli, aby škola lehla popelem (takoví lidé mohou být: některé děti, někteří rodiče, někteří členové komunity, například kněz). Jaké k tomu mohou mít pohnutky? Kdo získá a kdo ztratí, pokud by nebyla škola znovu postavena? (Například, pokud by žáci nemuseli chodit do školy, byl by to pro ně zisk nebo ztráta?)”

Aby se do přemýšlení zapojili všichni žáci, je možné je nechat vyplnit navrženou tabulku:

V další diskuzi se vyučující snaží žáky nasměrovat k postavě učitele.

„Jaký je váš názor na tohoto učitele?”

Další navazující otázky mohou být:

• Byl to blázen, idealista, nebo byl odvážný?
• Oceňujete jej za to, že se pokusil výukou sjednotit dvě nepřátelské skupiny obyvatel, nebo to není důvod, kvůli kterému bychom si ho měli vážit?
• Co si myslíte, že ho motivovalo?
• Díky čemu byl na rozdíl od dvou nepřátelských komunit schopný být vstřícný vůči všem?
• Co by měl teď udělat a proč? (Zkusit to znovu nebo to vzdát?)
• Pokud byste byli žákem jeho školy, co byste chtěli, aby učitel udělal?

Následně vyučující pomůže žákům přenést otázky příběhu do jejich vlastního prostředí. Mezi možné otázky patří:

• Přemýšlejte o tom, kde žijete. Jsou vůči sobě všechny skupiny obyvatel ve vašem okolí přátelské?
• Myslíte, že existují lidé jako tento učitel?
• Je možné, aby jednotlivec sám o sobě dokázal změnit společnost? Přemýšlejte a uveďte příklady.

Další důležité otázky vyplývající z příběhu zahrnují:

• Bylo by možné dosáhnout skutečného míru mezi dvěma národy, pokud by probíhala společná výuka jejich dětí?
• Jaké problémy musí řešit školy a učitelé, pokud probíhá vyučování dětí s odlišnými hodnotami a odlišným náboženským vyznáním? Jak je možné tyto problémy vyřešit?

Vyučovací hodina může být zakončena hraním rolí:
„Představte si, že než škola lehla popelem, přišli někteří rodiče dětí z pláně za učitelem a stěžovali si. Řekli:
„V této škole je více dětí z plání než lesních, a tak si myslíme, že by se děti neměly učit o náboženství lesních lidí. Mohlo by je to obrátit proti jejich vlastním lidem.”
Učitel z toho nemá radost. Připravte si ve dvojicích rozhovor mezi učitelem a rodičem. Předveďte rozhovor celé třídě.“

Vzhledem k obsahu hodiny zaměřeného především na práci s postoji žáků je objektivní hodnocení jejich práce obtížné. Vyučující může pochválit ty, co se s rozumnými připomínkami aktivně zapojovali do diskuze, příp. ty, co se snažili pečlivě vyplnit tabulku zisků a ztrát potenciálních pachatelů požáru.