SOUD ZA JÍZDU NA ČERNO

V rámci lekce si žáci pod vedením pedagoga vyzkouší, jak probíhá jednoduchý občanskoprávní spor.

Žáci řeší případ nezaplacené pokuty za „jízdu na černo“ v MHD. Jednotlivé role (soudce, strany, svědci) jsou rozděleny mezi skupiny žáků. Zbylí žáci sledují dění v soudní síni a průběžně diskutují o tom, co se v soudní síni děje.

V průběhu lekce si žáci udělají zážitkovou formou představu o tom, jak probíhá řízení u soudu, o aktérech soudního řízení, o občanskoprávních sporech, o smluvním právu. Smyslem lekce však není vzhledem k věku žáků zcela přesně simulovat průběh soudního řízení na základě nastudování procesních předpisů, ale poskytnout jim zážitek ne nepodobný návštěvě soudní síně.

Podkladové materiály (pro třídu s 30 studenty):
30 x zadání (Příloha 1)
8x spis (Příloha 2, po jednom rozdat Soudcům, Žalující a žalované straně, zbytek dát k dispozici Pozorovatelům, nahlížet by do něj měli ve skupinkách)
3x Postup pro soudce (Příloha 3)

Upravené rozestavění stolů v učebně (Příloha 4)

Papír, tužka

Žáci popíší, jak postupovat v případě, kdy vám neoprávněně přijde výzva k zaplacení pokuty za jízdu na černo.

Žáci definují role jednotlivých aktérů soudního řízení (např. obsah práce advokáta, soudce …)

Žáci vysvětlí uvedené občanskoprávní termíny.

Źáci objasní význam práva a právního jazyka.

Zadání případu (Příloha 1) je vhodné žákům rozdat přibližně týden dopředu a předem rozdělit žákům role:

Soudce – tři osoby, mají k dispozici strukturu řízení (Příloha 3), kterou by měli dodržovat

Pozn. Tento typ občanskoprávních sporů soudí ve skutečnosti v prvním stupni tzv. samosoudce. To znamená, že případ soudí (rozhoduje) jen jeden soudce. Skupina žáků by měla představovat právě samosoudce, ale pro účely této lekce vybíráme tři soudce, aby se zapojilo více žáků.

Strana žalující – čtyři osoby (právní zástupci společnosti Strýček Hamoun s.r.o., revizor)

Strana žalovaná – pět osob (Jana, právní zástupci Jany, svědci).

pozn. Bude-li to možné, jak u strany žalující, tak u strany žalované je dobré sledovat, zda strany používají správně právnické termíny, případně žáky v rámci možností opravovat. Současně celá lekce jistě nespočívá jen na tom, že budou žáci používat přesné právnické termíny.

Pozorovatelé – zbytek třídy. Doporučujeme mezi pozorovatele umístit ty verbálně nejaktivnější žáky a dát tak možnost vyjádřit se i ostatním. Učitel může probíhající soudní jednání průběžně přerušovat, pokládat pozorovatelům doplňující otázky, diskutovat průběh jednání a rovněž dát pozorovatelům možnost ptát se jednotlivých aktérů na cokoliv, co by mohlo mít souvislost s řešenou věcí a s jejich rolí v řízení. Vhodné je stanovit pravidlo, že se každý může zeptat např. maximálně dvakrát. Případně lze pozorovatele rozdělit do skupin, každé skupině poskytnout spis k nahlédnutí a nechat žáky, aby si své dotazy nejprve připravili ve skupinkách.

Je vhodné žáky vyzvat, aby si k průběhu soudního řízení a ke svým rolím sehnali za domácí úkol co nejvíce podkladů. Soudní řízení je proces, ve kterém mohou aktéři zastávat různé strategie. Z tohoto důvodu by si strany (resp. žáci, kteří je budou představovat) logicky neměly navzájem sdělovat, jak budou postupovat. Je to určitá soutěž. Zadání případu je vybráno také proto, že není dopředu jasné, kdo by spor měl vyhrát. To bude muset posoudit soudce a následně rozhodnout. Bude na soudcích, k jakým argumentům se přikloní v souladu se svým nejlepším vědomím a svědomím a v souladu s potřebou rozhodnout spor na základě důkazů:

· na jedné straně listinné důkazy

· na straně druhé svědectví Janiných kamarádek, že se v tu dobu nacházela na jiném místě.

Poznámka: Ze zadání vyplývá, že obhajoba má možnost namítnout, že platební rozkaz nebyl správně doručen do vlastních rukou. V tomto případě by však toto pravděpodobně nemělo podstatný vliv na průběh řízení, jelikož tím, že případ projednáváme u soudu, předpokládáme, že Jana (resp. její právní zástupce) podala proti elektronickému platebnímu rozkazu řádně tzv. odpor, tj. nesouhlasila s ním a napsala to soudu. S žáky je v tuto chvíli možné pohovořit o tom, proč se podobné dokumenty jako elektronický platební rozkaz musí doručit do vlastních rukou (a nestačí jej např. vhodit do schránky).

Scénář hodiny:

Příprava
a) Rozdat žákům zadání případu a poskytnout jim čas, aby si zadání přečetli. Ideální je dát jim zadání cca týden dopředu.
b) Přestavit lavice dle přílohy 4.

Rozdat žákům spis případu.
a) Zadat právníkům žalující strany: doplňte elektronický platební rozkaz, který je součástí spisu (nevyplněný).
b) Diskutovat s Pozorovateli následující témata:
Co byste udělali jako první, pokud byste byli Janou?
Jakým pojmům nerozumíte (zejména probrat ty zvýrazněné v zadání)?

Odpor je v občanském soudním řízení považován za opravný prostředek proti všem typům platebních rozkazů, s výjimkou směnečného a šekového, ve kterých je postup řešení sporu odlišný a funkci odporu mají tzv. námitky. Odpor nemusí obsahovat odůvodnění, je ho však nutné podat do 15 dnů od doručení platebního rozkazu (rozhodnutí), pod sankcí neplatnosti. Odpor podaný ve lhůtě k tomu určené má za následek zrušení platebního rozkazu a nařízení jednání, ve kterém bude rozhodnuto o nároku žalobce.

Kde lze nahlédnout do spisu? (ve spisovně u příslušného soudu, obvykle je třeba se dopředu objednat, příkladem může jít informační centrum Městského soudu v Praze, které bylo otevřeno jako jedno z prvních v ČR.)

Kdo má právo nahlédnout do spisu? (ten, kdo je účastníkem řízení: tj. žalobce, žalovaný, navrhovatel, dědic)

Po diskusi dá učitel k dispozici spis také Janě, která se s ním seznámí jakoby „ve spisovně soudu“. Po seznámení se spisem podá Jana vůči elektronickému platebnímu rozkazu odpor. Elektronický platební rozkaz měla za úkol připravit strana žalující. Žáci z této skupiny představí ostatním, jak elektronický platební rozkaz vyplnili. Nejdůležitější je vysvětlit žákům, co je petit (viz dále). Jana nemusí odpor odůvodňovat. Učitel žákům pouze oznámí, že k tomu došlo.

1. Zahájení soudního řízení.

Do místnosti vstoupí žáci, kteří představují soudce. Všichni se postaví. Na pokyn soudce si zase sednou. Soudci konstatují, že zahajují líčení ve věci žaloby o náhradu škody mezi dotčenými stranami.

2. Přečtení žaloby.

Soud vyzve žalující stranu, aby přednesla svoji žalobu. Je třeba hlídat, zda žáci používají alespoň základní právní termíny. Dále je třeba dát pozor na to, aby žaloba vycházela ze zadání, aby si žáci nedomýšleli další skutečnosti.

Návrhy na diskusi s pozorovateli:
Kde je upraveno občanské soudní řízení? (V Občanském soudním řádě, zákon č. 99/1963 Sb.)

Jak se liší občanské a trestní řízení? (Občanské soudní řízení řeší řízení, které proti sobě vedou zpravidla dva subjekty soukromého práva - dvě fyzické nebo právnické osoby; v trestním řízení je jednou ze stran státní zastupitelství a řeší se v něm trestné činy, činy jsou svou povahou nebezpečné pro společnost.)

3. Možnost vyjádření žalovaného.

Žalovaný se vyjádří k přednesené žalobě. Jelikož Jana podala odpor k elektronickému platebnímu rozkazu, lze vyvodit, že s elektronickým platebním rozkazem nesouhlasí. Měla by se na základě zadání vyjádřit v tom smyslu, že v tu dobu byla u babičky apod.

Návrhy k diskusi s pozorovateli:
Co by soud měl v tuto chvíli udělat? (Soud by se měl snažit o smírné řešení sporů. Měl by tedy stranám nejprve navrhnout, zda se nechtějí domluvit samy.)

4. Návrh smíru.

Soud vyzve strany, zda nejsou ochotny se domluvit samy. Aby mohl celý soud pokračovat, je třeba, aby se nedomluvily. I pokud by k tomu ovšem došlo, je možné s žáky diskutovat o tom, zda je výhodnější, když se strany dohodnou samy. A proč ano/ne?

5. Navrhnutí důkazů.

Žalující a následně žalovaná strana navrhnou na vyzvání soudu důkazy podporující jejich tvrzení.

Diskuse:
Jaké důkazy lze navrhnout?
Nejčastější typy důkazních prostředků používané v občanském soudním řízení:

§ výslech svědků

§ znalecký posudek

§ zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob

§ notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny

§ ohledání místa/předmětu/těla

§ výslech účastníků

Účastníci řízení mají povinost označit a předvést před soudem všechny důkazy, kterými boudou prokazovat svá tvrzení; soud rozhodne, které provedeny budou a které ne. Ve zvláštních případech může navrhnout důkazy i sám soud. Ten poté posoudí význam jednotlivých důkazů. Na základě tohoto svého posouzení a s přihlédnutím ke všem skutečnostem, které během řízeni vyšly najevo, soud o věci rozhodne.

Jaký důkaz je pro soud v této věci asi nejdůležitější?

Rozhoduje soud na základě uvážení soudce/senátu.

Kdy lze důkazy navrhovat?

výslech svědků; znalecký posudek; zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob (například stav účtu); notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny; ohledání (soud přímo vnímá zevní fyzikální vlastnosti ohledávaného jevu nebo předmětu.); výslech účastníků

7. Výslech svědka, provedení dalších důkazů.

Na návrh žalující nebo žalované strany vyzve soud svědka, aby odpovídal na otázky kladené žalovanou stranou, žalující stranou a soudem. Koho strany navrhnou předvolat, to záleží na nich.

8. Závěrečné návrhy stran.

Na základě proběhlého řízení by měly strany navrhnout soudu, jak by měl rozhodnout.

Návrhy na diskusi s pozorovateli - odpovídají pozorovatelé:
Co může obsahovat rozsudek?

Označení stran, odůvodnění, výrok rozsudku, poučení

Kdo bude platit náklady řízení?

Rozhodne soud dle úspěchu ve sporu či dle svého uvážení, pokud je to u sporu možné.

9. Rozsudek + náklady řízení.

Soud z úřední povinnosti rozhodne o nákladech řízení. Povinnost náklady řízení zaplatit může soud přiřknout jedné ze stran v plné výši, nebo je může rozdělit. Před vynesením rozsudku se soud poradí, jak rozhodne. Je vhodné zeptat se Pozorovatelů, jak by rozhodli oni.

Pozorovatelé mohou na závěr napsat cca 100-200 slov o tom, jak soud probíhal (včetně vlastního názoru na to, jak by sami rozhodli).

Aktivita pozorovatelů v diskusích.

U aktérů řízení jejich projev, zejména používání právních výrazů.