Tři a půl milionu za mrtvou ženu

Lekce je zaměřena na zvýšení čtenářské gramotnosti. Využívá článek o soudním vymáhání odškodnění za úmrtí v nemocnici zaviněné (pravděpodobně) nedbalostí lékařů. Metodou kritického čtení žáci zkusí v textu vyhledat pasáže vystihující pojmy jako hrdinství, lidské selhání, víra, naděje, lež, …, popíší tyto pojmy a uvedou příklady ze svého okolí. Na konkrétním případu soudního řízení se žáci seznámí se systémem soudů v ČR.

Lekce vznikla v reakci na článek „Tři a půl milionu za mrtvou ženu“  – 16.9.2012, Respekt číslo 38-39/2012

nakopírovaný článek z Respektu a schéma systému soudů (viz příloha)

Žáci v textu identifikují základní pojmy potřebné k hodnocení morálních hodnot (hrdinství, lež, lidské selhání, apod.) a na jejich základě hodnotí postavy příběhu.

Žáci se seznámí se systémem soudní moci.

1. Úvod – vzbuzení zájmu o téma, motivace (5 min)

• Hodinu zahájíme otázkami, na které necháme žáky odpovídat, aniž bychom nějak zásadně usměrňovali jejich odpovědi.  
  • Je možné poznat hrdinu? Jak se chová? Jak vypadá? Označili byste někoho ve třídě nebo ve svém okolí za hrdinu?
  • Jsou situace, ve kterých je lepší lhát než říkat pravdu? Jaké například a proč?
  • Víte, do jakého oboru patří pojem Hippokratova přísaha? Co je jejím obsahem? 
    (pozn.: Hippokratova přísaha není právní normou, vždy byla spíše etickou normou upravující chování lékaře – na některých vysokých školách ji absolventi ani neskládají)
  • Jaká je cena lidského života a je vůbec možné lidský život měřit penězi? Shodnete se v tomto případě na společném závěru?

2. Kritické čtení článku (25 min)

• Do dvojic žákům rozdáme nakopírovaný text (viz příloha), upozorníme je, že se článek dotýká základních morálních pojmů, jako je např. hrdinství, lež, odvaha, odolnost, víra, naděje apod. Žáky necháme text přečíst a do připravených závorek vepsat minimálně jeden pojem, na který příslušná část textu odkazuje. Není nutné použít článek v celém rozsahu, text je záměrně delší, aby se příběh alespoň částečně uzavřel (přesto je proti původnímu rozsahu zkrácený), rychlejší žáci jsou možná schopni přečíst a doplnit vše, pomalejší pouze první stránku.
• Když dvojice práci dokončí, sloučíme je do čtveřic a necháme porovnat vyplněná slova a dohodnout se na jedné variantě.
• Každá čtveřice pak představí zbytku třídy části článku příslušející k jednomu ze slov, náležitost slova k úryvku se pokusí zdůvodnit.
• Zopakujeme výši odškodnění za lidský život stanovenou soudem - 3,5 milionů Kč. V porovnání s tím byl v létě 2001 Pavel Nedvěd prodán za 41,2 milionů eur do Juventusu, což odpovídalo 1.400.800.000 Kč. To je přesný 400 násobek. Proč je podle žáků v částkách takový rozdíl? Je rozdíl v pořádku? Změnili by něco, kdyby mohli?  
• Úvod můžeme zakončit informací, že občanský zákoník stanoví cenu lidského života (Ustanovení § 444 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb.) na 240.000,- Kč pro jednoho pozůstalého. Nakonec je dobré zmínit, že podle nového občanského zákoníku, který vejde v platnost v roce 2014, již suma není stanovena. Text doslova říká: „Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“ (§ 2959).

 3. Konec příběhu a systém soudů v ČR (5 min)

• Sdělíme žákům prozatímní konec příběhu – nemocnice odškodné dosud neuhradila, otevřené je i pokračování soudního procesu.
• Ptáme se žáků: Je rozhodnutí Krajského soudu v Brně konečné? Pokud by s ním nemocnice nesouhlasila, má k dispozici další opravné prostředky? Kdo by případ znovu projednával, pokud vůbec někdo? Tím přejdeme ke stručnému nastínění uspořádání soudní moci v ČR – jako první případ projednával Okresní soud v Třebíči, po odvolání jej řešil Krajský soud v Brně. V ČR je soudní řízení dvoustupňové a rozhodnutí Krajského soudu je tedy konečné, nemocnice ale může napadnout toto rozhodnutí při důvodných pochybách o správnosti soudního postupu (tzv. procesní pochybení) či pochybnosti o právním posouzení celé věci. V tom případě by využila mimořádného opravného prostředku, kterým je dovolání k Nejvyššímu soudu se sídlem v Brně. 
• systém soudů je uveden v příloze u výňatku článku.

 4. Závěr (10 min)

• Stručně představíme příběhy některých postav v článku a necháme žáky rozhodovat o tom, jestli se z jejich pohledu zachovaly eticky nebo neeticky, zdali měly reagovat jinak…:
  • Právnička pana Hlavatého: Rychle zareagovala na potřebu podat trestní oznámení při úmrtí ženy a díky tomu byla provedena soudní, nikoli pouze lékařská pitva. K soudnímu líčení se však pod záminkou jiných povinností (které neměla) nedostavila, při rozhodnutí pana Hlavatého o změně právníka si dle tarifů naúčtovala za osm stran žalob přibližně 150 000 Kč. (mohla mít osobní důvody, z kterých u soudu nechtěla být?; měla si naúčtovat nižší částku, když se jedná o muže samoživitele se třemi dětmi, přestože tarif ji určuje takto?...)
  • Primář gynekologie v nemocnici: Měl manželku pana Hlavatého v péči při komplikacích po porodu, na které nakonec zemřela; potřebné vyšetření ultrazvukem neprovedl prý proto, že na oddělení ultrazvuk nemají – je v jiném oddělení vzdáleném čtyři patra – neodhalil tak příčinu zhoršujícího se zdravotního stavu pacientky. (mohl své povinnosti zanedbat záměrně?; co když situaci předcházela náročná operace jiného pacienta, měl doma nemocné dítě, ke kterému musel vstávat, nepohodl se se ženou, sloužil příliš mnoho přesčasů… byl prostě unavený?)
  • Tvůrce znaleckého posudku, lékař, jehož závěrem bylo sdělení, že ošetřující lékař nepochybil. (co když si uvědomoval, že při tomto závěru sice pan Hlavatý nedostane odškodné, ale nemocnici zůstanou peníze na péči o další pacienty, kteří by jinak museli mít omezenou péči?; co když je kamarád ošetřujícího lékaře a nechtěl jemu a jeho rodině ublížit?)
• Téma můžeme uzavřít návratem k otázkám z úvodu hodiny a ptát se, zda by nyní žáci odpovídali jinak. Je možné se ptát, zda v jejich očích je pan Hlavatý hrdina; proč ano, proč ne; jak by v podobné situaci reagovali sami (z pozice dítěte).
• Ještě jednou se žáky zopakujeme hierarchii soudních institucí.
• Hodinu ukončíme motivačně: „Mohli byste vy sami v běžném životě udělat něco hrdinského, čím prospějete svému okolí? Pro každého může být projevem hrdinství něco jiného, určitě by to ale mělo stát nějaké úsilí a přemáhání. Každý na papírek napíše jednu věc, která ho bude stát přemáhání a úsilí a kterou se do příští hodiny pokusí udělat." Na začátku následující hodiny se jen rychle a stručně zeptáme, komu se jeho malý hrdinský čin povedl a komu ne.

!!! Pozor, před vyučovací hodinou je třeba si uvědomit, zda některý z žáků neprožil úmrtí v rodině a podobně (zvážit, zda v takovém případě téma vůbec otvírat). V úplném závěru vyučovací hodiny zjistíme např. pomocí teploměru náladu dětí ve třídě (se zavřenýma očima je necháme rukou ukázat, jak se cítí, přičemž zvednutá ruka je dobrá nálada, svěšená ruka opak, předpažená ruka průměr), nenaladěné děti je třeba podpořit např. rozhovorem mezi čtyřma očima během přestávky, povzbudit je, nabídnout jim pomocnou ruku ...

Hodnotíme míru aktivity žáků při práci s článkem, jejich schopnost vyjednávat a dohodnout se v rámci skupiny a jejich snahu zapojovat se do diskuze a vyjadřovat své myšlenky. Další hodinu je možné ověřit znalost systému soudů v ČR.