Země, kterou chceme 

Žáci společně přemýšlí nad tím, jak by si přáli, aby vypadala ČR v roce 2030. Dozvídají se o procesu formulace rozvojových cílů v rámci Agendy 2030 na globální i národní úrovni. V doplňující hodině mají příležitost zkoumat vzájemné vazby mezi jednotlivými cíli a uvědomit si jejich propojenost.

Nová média - úvod 

Lekce může být považována za úvodní ze série lekcí k novým médiím, žáci shrnou patologické jevy objevující se v souvislosti s užíváním nových médií.

Občanem v EU 

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle podněcující žáky k porozumění významu aktivity a angažovanosti občana při snaze ovlivňovat dění v EU. Oblast částečně navazuje na předešlé cíle zaměřené na vztahy mezi institucemi EU, státu a EU a nově přidává vztah EU a občanské společnosti. Studenti se dozvídají, co přináší tzv. evropské občanství, jaký je vztah mezi EU a občanskou společností a jaké nástroje mají občané k dispozici, chtějí-li ovlivnit dění v EU.

Jak ochránit korupčníka? 

Žáci budou na základě konkrétního příkladu konfrontováni s tím, že demokratické zřízení samo o sobě není zárukou respektování ústavy a práva.  Zjistí, jak mohou v situacích, kdy je právo ohýbáno, fungovat mezinárodní instituce, jaká je role opozice a jakým způsobem mohou reagovat samotní občané. Rozpoznají, že role občanů je pro udržení demokracie a právního státu nepostradatelná.

Lekce vznikla v reakci na článek „Neklid na východní frontě“ – 23. 7. 2012, Respekt číslo 30/2012

Jak projevit nesouhlas 

Jaká byla motivace nesouhlasit s oficiálními názory v období diktatury. Jaká rizika neslo projevit svůj názor. Jaký je význam nesouhlasu dnes.

Ideální občan tehdy a dnes 

Jak se liší občanský život v minulém a současném režimu.

Společnost a společenství 

Ideové základy komunismu a jejich prosazování v ČSSR.

Když se mi něco nelíbí... - Projekt pro školní parlament 

Žák se na příkladu tvorby jídelníčku ve školní jídelně učí, že aktivní občan může ovlivnit dění ve společnosti. Pojmenuje problém, navrhne řešení a pokusí se řešení prosadit.

Lekce předpokládá činnost žákovského parlamentu ve škole. Má projektový charakter a několik fází.

Měli bychom se zapojovat do politiky? 

V průběhu lekce si žáci formují názor na to, zda je důležité zapojovat se do politiky.

Jak způsob vládnutí ovlivňuje váš život? 

V průběhu lekce žáci poznají, že způsob politického uspořádání a vládnutí ovlivňuje naše životy ve všech ohledech (Tua res agitur. Jde o tvou věc, jde o tebe). Žáci si uvědomí, že v demokracii lze nejlépe zohlednit protichůdné zájmy a integrovat je do uspokojivého kompromisu.

Kdybych já byl kouzelníkem 

V průběhu lekce se žáci učí utvářet smysluplné vize. Téma uvedené v této lekci je tématem války a míru, dá se však použít i téma jiné, například některé téma z komunální politiky nebo ze školní samosprávy. Žáci se učí formulovat své myšlenky a také zapojují svou kreativitu.

Model politického cyklu 

V průběhu lekce se žáci seznámí s postupem řešení problému prostřednictvím modelu politického cyklu, pochopí, v čem spočívá podstata politického problému, na konkrétních příkladech analyzují, jak probíhal rozhodovací proces při řešení problému a jak probíhaly další fáze procesu. Žáci zformulují vlastní vhled do konkrétní situace a zváží, jak mohou občané aktivně zasáhnout při řešení politického problému.

Spravedlnost a ideologie 

Téma spravedlnosti na příkladech politických procesů 50. let.

Společnost a lidé. Pozice, zařazení. Chování a přizpůsobení či nepřizpůsobení se.

Odpovědnost za osud a blahobyt své rodiny a blízkých.

Moc bezmocných 

Co to byl disent a kdo to byl disident. Co vedlo jednotlivce k vzepření se režimu.

Motivace lidí vystoupit proti oficiální ideologii a rizika s tím spojená.

Přiblížení několika postav disentu.

Rovnost – 4/4 – Sociální spravedlnost (Jak bychom se měli vypořádat s nerovností?) 

V naší společnosti neexistuje konsenzus ohledně toho, co sociální spravedlnost přesně znamená. Příběh, který je součástí této vyučovací hodiny, má za úkol pomoci studentům přemýšlet o základních principech, ve kterých by měla být sociální spravedlnost zakořeněna, a současně představit žákům složitost této problematiky.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Já občan 

Žáci se seznámí s minulou a současnou podobou města (obce), všímají si důležitých institucí, zhodnotí, co se jim líbilo a nelíbilo na minulé podobě místa, ve kterém žijí, a porovnají to se současnou podobou. Současnou podobu také zhodnotí. Dále žáci definují, co by se mělo v místě, ve kterém žijí zlepšit, co jim zde chybí.

Vlastní aktivita Já občan (viz Pracovní list) rozvíjí spolupráci, argumentaci, žáci uvádí příklady vlastní participace jako součást života v obci / ve městě. Zamýšlí se nad pozitivy a negativy v obci / ve městě, pokouší se nalézt řešení.

Naše obec 

V průběhu lekce žák vyhodnotí, které instituce jsou důležité pro fungování obce jako samosprávné a územní jednotky. Zamyslí se nad tím, co se mu v jeho obci líbí a nelíbí , co a jak by se dalo zlepšit. Ve skupinách potom žáci navrhují způsob, jak nejlépe použít finance pro zlepšení života v obci.

Poznání vlastních politických postojů 

V průběhu lekce si žáci vyčíslí skóre, které představuje jejich politický postoj. Učiní tak na základě zodpovězení otázek uvedených v Dotazníku postojů ke změně. Žáci poznají své osobní preference. Aktivita může být hrubým vodítkem k tomu, aby se žáci seznámili s existencí různých modelů politického smýšlení. Kterákoliv otázka z dotazníku může být podnětem pro další diskuzi.

Veřejná politika 

Co znamená pojem veřejná politika, struktura obce a obecního úřadu.

Pískovna 

Lekce je simulací grantového řízení na využití určité lokality (zde "Pískovny"). Tři skupiny žáků představují ekology, podnikatele, propagátory volnočasových aktivit. Jednotlivé skupiny připravují projekt na využití dané lokality ve formě prezentace. Čtvrtá skupina žáků představuje grantovou komisi, která následně vybírá projekt, jemuž by přidělila grant.

Kdo a co má vliv na mé rozhodnutí 

Jak probíhá proces rozhodování. Jaký je rozdíl v rozhodnutí v dnešní době a v době diktatury.

Byl noční můrou diktátorů 

Můžeme ovlivňovat svět kolem sebe? Má smysl se angažovat? Dokáže napsání dopisu zachránit něčí život? Vyučovací jednotka nabízí na příkladu působení Amnesty International v Československu v 70. a 80. letech 20. století podněty k diskusi a úvahám (nejen) o těchto otázkách.

Trh a konkurence 

V učební jednotce žáci modelují fungování trhu – nabídka/konkurence a poptávka. Žáci se rozdělí na dvě skupiny a proběhne simulace. Na závěr proběhne uvědomění a evaluace. Na hodinu musí být žáci předem připraveni.