Prezidenti a já 

Na základě toho, co žáci již ví o českém a americkém prezidentovi a toho, co se dozví o roli prezidentského úřadu v parlamentním a prezidentském systému, mají příležitost zhodnotit, do jaké míry současní prezidenti využívají svého vlivu. V závěru pak žáci zkoumají paralelu s vlastním vlivem, i to, jak jej mohou uplatnit, když s něčím nesouhlasí.

Země, kterou chceme 

Žáci společně přemýšlí nad tím, jak by si přáli, aby vypadala ČR v roce 2030. Dozvídají se o procesu formulace rozvojových cílů v rámci Agendy 2030 na globální i národní úrovni. V doplňující hodině mají příležitost zkoumat vzájemné vazby mezi jednotlivými cíli a uvědomit si jejich propojenost.

Pane prezidente! 

Žáci se zamyslí nad osobou a rolí prezidenta ČR, seznámí se s protesty proti prezidentovi Zemanovi a diskutují o nich, o jejich vhodnosti a účinnosti. Diskutují ve skupině. Vyjádří vlastní názor a obhájí ho.

Volby do Evropského parlamentu 

V tomto výukovém modulu se účastníci dozvídají o funkci a roli Evropského parlamentu (EP) v Evropské unii (EU). Evropský parlament je představen jako instituce, jejíž členové jsou přímo voleni občany členských zemí, a jako instituce, která má nezastupitelnou roli ve fungování EU a významně ovlivňuje její činnost. Účastníci se dozvídají o jednotlivých frakcích, které v EP působí, seznamují se s jejich významem a působností. Uvědomují si tak význam, který volení zástupci v EP mají.

Demokracie a volby 

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle zaměřené na představení podstaty demokracie a významu voleb v demokratických režimech. Hlavním cílem je porozumění principům, na kterých funguje demokracie, pochopení role občana v demokracii a možnost jeho zapojení. Důraz je kladen především na význam voleb, které jsou hlavním prostředkem alternace moci, a na roli, kterou občané ve volbách zastávají.

Budoucnost EU  

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle podněcující žáky k zamyšlení nad budoucností EU a k porozumění faktu, že budoucnost EU (a tedy i ČR) vychází z toho, do jaké míry se na formulaci budoucího vývoje (ať už jako ČR či občané EU) podílíme. Studenti se seznámí s aktuálními dokumenty, které se věnují budoucnosti EU (především strategie Evropa 2020), a kriticky diskutují možné podoby budoucí Evropské unie. Tato tematická oblast se do určité míry dotýká všech zmíněných okruhů, především pak tématu Rozšiřování EU.

Občanem v EU 

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle podněcující žáky k porozumění významu aktivity a angažovanosti občana při snaze ovlivňovat dění v EU. Oblast částečně navazuje na předešlé cíle zaměřené na vztahy mezi institucemi EU, státu a EU a nově přidává vztah EU a občanské společnosti. Studenti se dozvídají, co přináší tzv. evropské občanství, jaký je vztah mezi EU a občanskou společností a jaké nástroje mají občané k dispozici, chtějí-li ovlivnit dění v EU.

Česká republika v EU  

V tomto výukovém modulu se studenti dozvídají o vztahu České republiky a EU, konkrétněji jaké změny přineslo členství ČR v EU. Hlavní důraz je kladen na to, aby studenti porozuměli roli České republiky ve vztahu k EU – tj., aby Českou republiku vnímali jako aktivní součást a tvůrce Evropské unie, a nikoliv jen jako pasivního příjemce rozhodnutí „z Bruselu“. Tato tematická oblast navazuje na tematickou oblast Institucionální rámec fungování Evropské unie a rozšiřuje ji.

Rozšiřování EU  

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle zaměřené na představení procesu a možnosti rozšiřování EU. Studenti identifikují základní principy rozšiřování a seznámí se s dosavadním průběhem rozšiřování EU. Na tomto základě studenti porozumí, že rozšiřování EU není jen otázkou formálních pravidel, ale i hlubších politických a historických souvislostí. Zároveň s tím se seznámí s aktuálními otázkami, které se vážou ke stávajícím či potenciálním adeptům na budoucí rozšíření.

Sociální aspekty EU 

Vzdělávací cíle z této oblasti se zaměřují na to, aby studenti byli schopni identifikovat EU nejen jako hospodářský projekt, ale i jako projekt, který usiluje o boj proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporu spravedlnosti, vymýcení chudoby apod. Studenti se seznámí se základními prostředky, které EU v této oblasti využívá, a uvědomí si, že hospodářské cíle jsou komplementární se sociálními cíli.

Ekonomické aspekty EU  

V tomto výukovém modulu se studenti dozvídají o základních ekonomických aspektech fungování EU. Naučí se rozlišovat mezi vlivem globálního ekonomického systému a nástroji, které k ovlivnění ekonomiky může EU využívat, včetně EMU, resp. společné měny – eura. Pochopení základních ekonomických aspektů fungování EU by studentům mělo umožnit kriticky reagovat na jednostranná tvrzení a diskutovat nad základními ekonomickými problémy EU.

Institucionální rámec fungování Evropské unie 

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle zaměřené na představení institucionálního fungovaní EU včetně vztahu stát – EU. Hlavním cílem je porozumění principům, na kterých funguje EU, a kompetencím jednotlivých institucí ve spojitosti s uspořádáním v demokratické společnosti. Studenti budou schopni kriticky zhodnotit role a možnosti, kterými instituce EU disponují, včetně vztahu členský stát – EU.

Vznik a historický vývoj EU 

Tento vzdělávací modul se zaměřuje na představení a vysvětlení skutečností, které vedly ke vzniku EU a podílely se na jejím dalším vývoji. Hlavní důraz je kladen na porozumění historickému a politickému kontextu vzniku a následného vývoje EU. Student bude znát nejenom důležité historické milníky vývoje EU, ale především je bude umět zasadit do kontextu tehdejší doby včetně významu, které s sebou konkrétní změny nesly.

Stát se členem politické strany? 

Lekce vede žáky k hodnocení následků, které vyplývají z klesající důvěry občanů v politické strany a tenčící se členské základny těchto stran. Žáci zjistí, jaké funkce plní politické strany v demokracii, a zamyslí se nad možnou motivací pro členství v politické straně. Ve skupinách zpracují shrnutí činnosti mládežnických organizací přidružených k politickým stranám a představí je ostatním. V závěru sami reflektují svoji vlastní ochotu či neochotu zapojit se do činnosti některé z představených organizací.

Lekce využívá články „Děkujeme, přicházíme“  – 25.11.2012, Respekt číslo 48/2012 a „Ti, kteří rozhodli“ – 21.10.2012, Respekt číslo 43/2012

Koho zvolím prezidentem? 

Tato lekce může sloužit jako příprava žáků na studentské prezidentské volby, které proběhnou 11.-12. prosince 2012. Žáci se zamyslí nad kritérii, podle kterých by vybírali prezidenta, a zhodnotí, zda jejich kritéria odpovídají pravomocem, které prezident skutečně má. Vzájemně se informují o svých preferencích v prezidentské volbě a diskutují o přednostech i slabinách jednotlivých kandidátů.

Pozn.: V lekci jsou ponechaní i tři kandidáti, kteří byli po sečtení hlasů Ministerstvem vnitra vyřazeni z volby; vzhledem k nejasnostem při vyhodnocení neplatných hlasů je stále možné, že se některý nebo všichni z nich volby nakonec zúčastní.

Lekce souvisí s články „Hlavně solidní ouřada“  – 4.11.2012, Respekt číslo 45/2012, a „Prezident třikrát jinak“ – 24.11.2012, Respekt číslo 48/2012

Volební billboardy 

Lekce je zaměřena na problematiku politické komunikace skrze billboardy. Lekce poukazuje na vyprázdněnost politických billboardů v kampani ke krajským volbám 2012 a vede k zamyšlení, proč k tomu dochází. Žáci se zamyslí nad funkcí billboardů v politické kampani a nad tím, podle čeho se rozhodují voliči před volbami. 

Lekce vznikla v reakci na článek „Volíte mě, tedy jsem.“ – 30.9.2012, Respekt číslo 40/2012 

Jak ochránit korupčníka? 

Žáci budou na základě konkrétního příkladu konfrontováni s tím, že demokratické zřízení samo o sobě není zárukou respektování ústavy a práva.  Zjistí, jak mohou v situacích, kdy je právo ohýbáno, fungovat mezinárodní instituce, jaká je role opozice a jakým způsobem mohou reagovat samotní občané. Rozpoznají, že role občanů je pro udržení demokracie a právního státu nepostradatelná.

Lekce vznikla v reakci na článek „Neklid na východní frontě“ – 23. 7. 2012, Respekt číslo 30/2012

MÉDIA A POLITIKA 

Lekce vede studenty k zamyšlení se nad vztahem mezi médii a politikou. Měli by pochopit, proč se politici snaží vyvíjet tlak na média, a rozpoznat, kdy se tento tlak na média stává překážkou demokracie.

Sledování a kontrola 

Jak probíhalo sledování za totality. Které osoby zasáhlo. K čemu sloužilo.

Měli bychom se zapojovat do politiky? 

V průběhu lekce si žáci formují názor na to, zda je důležité zapojovat se do politiky.

Základní koncepty politického myšlení 

V průběhu lekce žáci vyhodnotí tvrzení, tím se postupně seznámí s hodnotami nepřímo ovlivňujícími politickou argumentaci a diskuzi. Některé z těchto hodnot podporují lidská práva, jiné nikoliv. V aktivitách v lekci uvedených se žáci učí ochotě seznamovat se s hodnotami a postoji bez ohledu na to, zda se s nimi ztožňují či nikoliv - podstata politické diskuse a filozofie.

Obdobnou lekci pro SŠ najdete pod názvem "Seznámení se s politickou filozofií".

Model politického cyklu 

V průběhu lekce se žáci seznámí s postupem řešení problému prostřednictvím modelu politického cyklu, pochopí, v čem spočívá podstata politického problému, na konkrétních příkladech analyzují, jak probíhal rozhodovací proces při řešení problému a jak probíhaly další fáze procesu. Žáci zformulují vlastní vhled do konkrétní situace a zváží, jak mohou občané aktivně zasáhnout při řešení politického problému.

Poznání vlastních politických postojů 

V průběhu lekce si žáci vyčíslí skóre, které představuje jejich politický postoj. Učiní tak na základě zodpovězení otázek uvedených v Dotazníku postojů ke změně. Žáci poznají své osobní preference. Aktivita může být hrubým vodítkem k tomu, aby se žáci seznámili s existencí různých modelů politického smýšlení. Kterákoliv otázka z dotazníku může být podnětem pro další diskuzi.

Shin - pravdivý příběh ze Severní Koreje 

Shin Dong-hyuk se narodil v severokorejském koncentračním táboře, ze kterého se mu po 22 letech podařilo utéct. Text popisuje jeho životní příběh. Je strukturován tak, aby bylo možné využít metody čtení s předvídáním. Příběh seznamuje žáky s existencí totalitního režimu v Severní Koreji a ukazuje některé jeho rysy.