Jak internet ovlivňuje životy různých lidí? 

Během dvou hodin žákyně a žáci zjišťují a přemýšlí o tom, jak internet ovlivňuje život různých skupin lidí.

Země, kterou chceme 

Žáci společně přemýšlí nad tím, jak by si přáli, aby vypadala ČR v roce 2030. Dozvídají se o procesu formulace rozvojových cílů v rámci Agendy 2030 na globální i národní úrovni. V doplňující hodině mají příležitost zkoumat vzájemné vazby mezi jednotlivými cíli a uvědomit si jejich propojenost.

Ekonomická spolupráce ČR s Čínou? 

Během hry na agenty a představitele státu žáci vyhledávají na internetu informace pro a proti ekonomické spolupráci České republiky s Čínou. Na základě těchto informací se pokusí samostatně rozhodnout.

Mise (A)ČR v zahraničí 

Žáci na mapě identifikují země, ve kterých působí/působila Armáda ČR v rámci zahraničních misí. Diskutují o přínosech a rizicích spojených s účastí v mezinárodních misích a o rozdílech mezi prací vojáků a humanitárních či rozvojových organizací. Lekce navazuje na lekci "Mezinárodní organizace".

Mezinárodní organizace 

Žáci se seznámí s vybranými mezinárodními organizacemi, předmětem jejich činnosti. Zamyslí se nad výhodami a nevýhodami členství v nich, v rámci svých možností zváží smysluplnost jejich existence.

Nová média - kyberšikana 

Lekce patří do série lekcí k novým médiím. Žáci se seznámí s problematickým obsahem internetu, s různými podobami kyberšikany, vcítí se do kůže postižených, dozví se, jak postupovat v případě, že se s kyberšikanou setkají. Zaujmou postoj k nenávistným kampaním na internetu.

Naše škola 

Žáci se seznamují s pojmem participace. Samotná lekce je vybízí k aktivnímu občanství – získávají možnost podílet se na podobě školy. Učí se nalézat řešení a realizovat je. Aktivita tak podporuje spolupráci mezi jednotlivými složkami školy. Žáci se rovněž seznámí se svými právy a povinnostmi ve škole.

Volby do Evropského parlamentu 

V tomto výukovém modulu se účastníci dozvídají o funkci a roli Evropského parlamentu (EP) v Evropské unii (EU). Evropský parlament je představen jako instituce, jejíž členové jsou přímo voleni občany členských zemí, a jako instituce, která má nezastupitelnou roli ve fungování EU a významně ovlivňuje její činnost. Účastníci se dozvídají o jednotlivých frakcích, které v EP působí, seznamují se s jejich významem a působností. Uvědomují si tak význam, který volení zástupci v EP mají.

Budoucnost EU  

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle podněcující žáky k zamyšlení nad budoucností EU a k porozumění faktu, že budoucnost EU (a tedy i ČR) vychází z toho, do jaké míry se na formulaci budoucího vývoje (ať už jako ČR či občané EU) podílíme. Studenti se seznámí s aktuálními dokumenty, které se věnují budoucnosti EU (především strategie Evropa 2020), a kriticky diskutují možné podoby budoucí Evropské unie. Tato tematická oblast se do určité míry dotýká všech zmíněných okruhů, především pak tématu Rozšiřování EU.

Občanem v EU 

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle podněcující žáky k porozumění významu aktivity a angažovanosti občana při snaze ovlivňovat dění v EU. Oblast částečně navazuje na předešlé cíle zaměřené na vztahy mezi institucemi EU, státu a EU a nově přidává vztah EU a občanské společnosti. Studenti se dozvídají, co přináší tzv. evropské občanství, jaký je vztah mezi EU a občanskou společností a jaké nástroje mají občané k dispozici, chtějí-li ovlivnit dění v EU.

Česká republika v EU  

V tomto výukovém modulu se studenti dozvídají o vztahu České republiky a EU, konkrétněji jaké změny přineslo členství ČR v EU. Hlavní důraz je kladen na to, aby studenti porozuměli roli České republiky ve vztahu k EU – tj., aby Českou republiku vnímali jako aktivní součást a tvůrce Evropské unie, a nikoliv jen jako pasivního příjemce rozhodnutí „z Bruselu“. Tato tematická oblast navazuje na tematickou oblast Institucionální rámec fungování Evropské unie a rozšiřuje ji.

Rozšiřování EU  

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle zaměřené na představení procesu a možnosti rozšiřování EU. Studenti identifikují základní principy rozšiřování a seznámí se s dosavadním průběhem rozšiřování EU. Na tomto základě studenti porozumí, že rozšiřování EU není jen otázkou formálních pravidel, ale i hlubších politických a historických souvislostí. Zároveň s tím se seznámí s aktuálními otázkami, které se vážou ke stávajícím či potenciálním adeptům na budoucí rozšíření.

Sociální aspekty EU 

Vzdělávací cíle z této oblasti se zaměřují na to, aby studenti byli schopni identifikovat EU nejen jako hospodářský projekt, ale i jako projekt, který usiluje o boj proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporu spravedlnosti, vymýcení chudoby apod. Studenti se seznámí se základními prostředky, které EU v této oblasti využívá, a uvědomí si, že hospodářské cíle jsou komplementární se sociálními cíli.

Ekonomické aspekty EU  

V tomto výukovém modulu se studenti dozvídají o základních ekonomických aspektech fungování EU. Naučí se rozlišovat mezi vlivem globálního ekonomického systému a nástroji, které k ovlivnění ekonomiky může EU využívat, včetně EMU, resp. společné měny – eura. Pochopení základních ekonomických aspektů fungování EU by studentům mělo umožnit kriticky reagovat na jednostranná tvrzení a diskutovat nad základními ekonomickými problémy EU.

Institucionální rámec fungování Evropské unie 

Tato oblast obsahuje vzdělávací cíle zaměřené na představení institucionálního fungovaní EU včetně vztahu stát – EU. Hlavním cílem je porozumění principům, na kterých funguje EU, a kompetencím jednotlivých institucí ve spojitosti s uspořádáním v demokratické společnosti. Studenti budou schopni kriticky zhodnotit role a možnosti, kterými instituce EU disponují, včetně vztahu členský stát – EU.

Vznik a historický vývoj EU 

Tento vzdělávací modul se zaměřuje na představení a vysvětlení skutečností, které vedly ke vzniku EU a podílely se na jejím dalším vývoji. Hlavní důraz je kladen na porozumění historickému a politickému kontextu vzniku a následného vývoje EU. Student bude znát nejenom důležité historické milníky vývoje EU, ale především je bude umět zasadit do kontextu tehdejší doby včetně významu, které s sebou konkrétní změny nesly.

Konflikt a jeho strukturované řešení 

V průběhu lekce se žáci seznámí s postupem řešení konfliktu v šesti krocích a naučí se postup aplikovat na konkrétní situaci. Žáci vyhodnotí průběh řešení konfliktu a určí, jak je řešení prospěšné pro zúčastněné strany. Žáci využijí osobních zkušeností a pokusí se zhodnotit svou vlastní roli v nějakém aktuálním konfliktu.

Rozmanitost a pluralismus – 1/4 – Jak mohou lidé žít společně? (Jak může vzdělání pomoci rozvíjet toleranci a porozumění?) 

V moderní společnosti se setkáváme se stále větším množstvím skupin obyvatel s různým náboženským, politickým, kulturním a jiným přesvědčením. Není cílem spolu soupeřit, pro rozvoj společnosti je výhodnější schopnost spolupráce, nebo alespoň respektu a tolerance.

Rovnost – 4/4 – Sociální spravedlnost (Jak bychom se měli vypořádat s nerovností?) 

V naší společnosti neexistuje konsenzus ohledně toho, co sociální spravedlnost přesně znamená. Příběh, který je součástí této vyučovací hodiny, má za úkol pomoci studentům přemýšlet o základních principech, ve kterých by měla být sociální spravedlnost zakořeněna, a současně představit žákům složitost této problematiky.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Aby spravedlnost fungovala 

V průběhu lekce si žáci uvědomí, co je obsahem pojmu spravedlnost a jak těžké může být zpracování situace v posouzení "spravedlivý" - "nespravedlivý". Žáci si tak mohou ujasnit své vlastní hodnotové postoje. Je vhodné, aby žáci během aktivit pochopili, že roli hrají pravidla (zákony), a často je proto nutná přítomnost nezávislého posuzovatele (soudce). Dále se žáci v souvislosti s rolí v aktivitě Puzzle mohou zamyslet nad svými povahovými vlastnostmi.

Práce probíhá ve skupinách, zásadní je zde reflexe v podobě učitelem řízené diskuse.

Vytvoření atmosféry ve třídě 3 - Aktivita pro inspiraci 

Aktivita je vhodná pro žáky všech věkových kategorií a typů škol (ZŠ, SOŠ, Gym).

V průběhu aktivity žáci poznávají sebe sama i druhé, což umožňuje lepší fungování skupiny, navozuje lepší možnosti pro spolupráci, vzájemný respekt. Posilováním sebeúcty zároveň umožňujeme rozvíjet úctu k druhým. Žáci se soustředí na schopnost spolupracovat, být empatický, tolerantní.