Model politického cyklu 

V průběhu lekce se žáci seznámí s postupem řešení problému prostřednictvím modelu politického cyklu, pochopí, v čem spočívá podstata politického problému, na konkrétních příkladech analyzují, jak probíhal rozhodovací proces při řešení problému a jak probíhaly další fáze procesu. Žáci zformulují vlastní vhled do konkrétní situace a zváží, jak mohou občané aktivně zasáhnout při řešení politického problému.

Konflikt a jeho strukturované řešení 

V průběhu lekce se žáci seznámí s postupem řešení konfliktu v šesti krocích a naučí se postup aplikovat na konkrétní situaci. Žáci vyhodnotí průběh řešení konfliktu a určí, jak je řešení prospěšné pro zúčastněné strany. Žáci využijí osobních zkušeností a pokusí se zhodnotit svou vlastní roli v nějakém aktuálním konfliktu.

Konflikt 

V průběhu lekce se žáci učí rozeznávat, co je a není konflikt a jaké jsou způsoby chování při konfliktu. Uvědomí si, že řada z nás vnímá konflikt pouze negativním způsobem a že máme mnohdy tendenci řešit konflikty stereotypně, i když nevhodně.

Práce probíhá ve skupinách či individuálně, zásadní je zde reflexe v podobě učitelem řízené diskuse.

Cena za ústupek 

Lekce zabývající se reálným životem jedince ve společnosti v době totality (jaké musel člověk tehdy dělat ústupky, když se chtěl dostat na VŠ nebo do vysněného zaměstnání).

Co je pro mě ústupek 

Co je to ústupek, jaké děláme ústupky v dnešní společnosti, běžném životě, jak se liší tyto ústupky od ústupků v dobách minulého režimu?

Nálepkování 

Používání metody nálepkování v totalitních režimech i dnes.

Spravedlnost a ideologie 

Téma spravedlnosti na příkladech politických procesů 50. let.

Společnost a lidé. Pozice, zařazení. Chování a přizpůsobení či nepřizpůsobení se.

Odpovědnost za osud a blahobyt své rodiny a blízkých.

Moc bezmocných 

Co to byl disent a kdo to byl disident. Co vedlo jednotlivce k vzepření se režimu.

Motivace lidí vystoupit proti oficiální ideologii a rizika s tím spojená.

Přiblížení několika postav disentu.

Kdy a co je spravedlnost 

Základní lekce. Co je to spravedlnost. Jak s ní člověk pracuje.

Charta 77 

Proč a za jakých okolností vznikla Charta 77.

Jak na ni reagovala ústřední moc.

Seznámení se s dokumenty Charty, Anticharty a dalšími dokumenty souvisejícími se vznikem Charty.

Práva, svobody a odpovědnost – 1/4 – Přání, základní potřeby, lidská důstojnost a lidská práva  

Hodina je zaměřená na uvědomění si rozdílu mezi přáním a základní potřebou. Za základní nezbytné potřeby člověka mohou být považovány právě ty potřeby, jež byly použity jako základ pro seznam základních lidských práv. Všem těmto pojmům se lekce věnuje.

Práva, svobody a odpovědnost – 2/4 – Určení porušení lidských práv (Která lidská práva jsou zde porušena?) 

K porušování lidských práv dochází po celém světě denně. Seznámením se s reálnými případy z minulosti nebo současnosti získají žáci jasnější a přesnější obrázek toho, o čem ve skutečnosti lidská práva jsou.

Práva, svobody a odpovědnost – 3/4 – Práva a odpovědnosti (Mohou práva existovat bez odpovědnosti?) 

Lidská práva nebudou nikdy dostatečně respektována, nepřevezme-li každý jednotlivec nebo orgán zodpovědnost za jejich uskutečňování. Každý jedinec má morální odpovědnost za spoluvytváření kultury, ve které se v našem každodenním životě lidská práva uplatňují.

Práva, svobody a odpovědnost – 4/4 – Kvíz o lidských právech (Co je správně? Jaká by měla být naše lidská práva?) 

Pomocí kvízu s nabídnutými odpověďmi si žáci interaktivní formou rozšíří své vědomosti a prohloubí své znalosti o mezinárodně uznávaných lidských právech a rozšíří svou schopnost rozpoznávat porušení lidských práv.

Rozmanitost a pluralismus – 4/4 – Proč jsou lidská práva důležitá?  

Na příkladu příběhu ostrova s potřebou nutnosti spolužití dvou rozdílných společností se žáci metodou kritického myšlení, rolovou hrou a pokusem o vyjednávání seznámí s významem mezinárodně ustanovených lidských práv a s náročností nalezení řešení přijatelného pro všechny zúčastněné.

Rozmanitost a pluralismus – 3/4 – Jakými způsoby jsou lidé odlišní? (Jak odlišné jsou potřeby lidí?) 

Na příběhu fiktivní školy demonstrujeme odlišnost potřeb a zájmů lidí a náročnost cesty ke kompromisu znamenajícímu spokojenost všech dotčených skupin.

Rozmanitost a pluralismus – 2/4 – Proč se lidé nemohou shodnout? (Na čem jsou postaveny rozdíly?) 

Na příkladu rozdílných odpovědí u poměrně kontroverzních otázek rozebereme příčiny, které nás k odpovědím dovedly, a demonstrujeme rozdílnost názorů v rámci třídy, natož pak v měřítku města, národa…

Rozmanitost a pluralismus – 1/4 – Jak mohou lidé žít společně? (Jak může vzdělání pomoci rozvíjet toleranci a porozumění?) 

V moderní společnosti se setkáváme se stále větším množstvím skupin obyvatel s různým náboženským, politickým, kulturním a jiným přesvědčením. Není cílem spolu soupeřit, pro rozvoj společnosti je výhodnější schopnost spolupráce, nebo alespoň respektu a tolerance.

Rovnost – 4/4 – Sociální spravedlnost (Jak bychom se měli vypořádat s nerovností?) 

V naší společnosti neexistuje konsenzus ohledně toho, co sociální spravedlnost přesně znamená. Příběh, který je součástí této vyučovací hodiny, má za úkol pomoci studentům přemýšlet o základních principech, ve kterých by měla být sociální spravedlnost zakořeněna, a současně představit žákům složitost této problematiky.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rovnost – 3/4 – Rovnost mužů a žen (Jak bychom měli jednat s muži a ženami?) 

Uplyne ještě hodně dlouhá doba, než budou muži a ženy považováni za rovnoprávné lidské bytosti jak před zákonem, tak i v běžném každodenním životě. Různé situace v rodině, ve škole a v zaměstnání nabízejí příležitosti ke zvýšení schopnosti vcítit se do těchto otázek a k hlubšímu pohledu na jejich řešení. Tato vyučovací hodina je také pozvánkou ke změně některých zvyklostí ve třídě nebo ve škole.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rovnost – 2/4 – Příběh Vesny (Jak byste reagovali, pokud by se totéž stalo nám?) 

Diskriminace je široce rozšířenou formou chování ve společnosti. Diskriminují nejen úřady, ale i celá řada dalších orgánů a jednotlivců. Tato vyučovací hodina, která začíná skutečným příběhem o diskriminaci, poskytuje žákům příležitost uvažovat o svém vlastním chování.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Rovnost – 1/4 – Odlišnosti a podobnosti (Jsem rovnoprávný? Odlišuji se nějak?) 

Žáci si na příkladech podobností a odlišností v životě uvědomí, že není možné si vždy vybrat skupinu, ke které by chtěli náležet, že odlišnosti stejně jako podobnosti mohou být příjemné, ale také zatěžující. Měli by si uvědomit, že odlišnost nevypovídá o kvalitách jedince.

*Hodina je součástí tematického bloku navrženého na 4 hodiny.

Finanční gramotnost - Banky, služby a funkce bank 

V lekci se žáci seznamují s funkcí, službami a produkty bank. Pracují s odborným textem, také vyhledávají na internetu. Na závěr tvoří vlastní prezentaci.

SOUD ZA JÍZDU NA ČERNO 

V rámci lekce si žáci pod vedením pedagoga vyzkouší, jak probíhá jednoduchý občanskoprávní spor.

Žáci řeší případ nezaplacené pokuty za „jízdu na černo“ v MHD. Jednotlivé role (soudce, strany, svědci) jsou rozděleny mezi skupiny žáků. Zbylí žáci sledují dění v soudní síni a průběžně diskutují o tom, co se v soudní síni děje.

V průběhu lekce si žáci udělají zážitkovou formou představu o tom, jak probíhá řízení u soudu, o aktérech soudního řízení, o občanskoprávních sporech, o smluvním právu. Smyslem lekce však není vzhledem k věku žáků zcela přesně simulovat průběh soudního řízení na základě nastudování procesních předpisů, ale poskytnout jim zážitek ne nepodobný návštěvě soudní síně.

Imagine that ... 

Pomocí lekce se žáci zamýšlejí nad životem handicapovaných spoluobčanů, jenž může být v mnoha ohledech plnohodnotnější, než se obvykle domníváme. Žáci se také učí vyjádřit slovně své emoce a pracují s představou, že se taková situace může přihodit každému z nás.

Já občan 

Žáci se seznámí s minulou a současnou podobou města (obce), všímají si důležitých institucí, zhodnotí, co se jim líbilo a nelíbilo na minulé podobě místa, ve kterém žijí, a porovnají to se současnou podobou. Současnou podobu také zhodnotí. Dále žáci definují, co by se mělo v místě, ve kterém žijí zlepšit, co jim zde chybí.

Vlastní aktivita Já občan (viz Pracovní list) rozvíjí spolupráci, argumentaci, žáci uvádí příklady vlastní participace jako součást života v obci / ve městě. Zamýšlí se nad pozitivy a negativy v obci / ve městě, pokouší se nalézt řešení.

Naše obec 

V průběhu lekce žák vyhodnotí, které instituce jsou důležité pro fungování obce jako samosprávné a územní jednotky. Zamyslí se nad tím, co se mu v jeho obci líbí a nelíbí , co a jak by se dalo zlepšit. Ve skupinách potom žáci navrhují způsob, jak nejlépe použít finance pro zlepšení života v obci.

O Popelce 

Na příkladu pohádky si děti uvědomí zakotvenost našich předků v režimu, ve kterém žili a nezpochybňovali ho. Pravidla hry monarchie byla legitimní, podobně nedotknutelní však byli ale i ti, kteří momentálně vládli (králové a královny). Děti docení obrovskou výhodu demokracie, která při zachování pravidel hry demokratické soutěže umožňuje „většině“ vyměňovat „menšinu“ u moci a možnost občanů svobodně jednat.

Příběh krokodýlí řeky 

Na základě poslechu krátkého příběhu, ve kterém je popsáno chování lidí v mezní životní situaci, si mají žáci uvědomit své vlastní hodnotové postoje. Hledají argumenty, obhajující jejich názory - a snaží se přesvědčit o správnosti svého rozhodnutí většinu.

Aby spravedlnost fungovala 

V průběhu lekce si žáci uvědomí, co je obsahem pojmu spravedlnost a jak těžké může být zpracování situace v posouzení "spravedlivý" - "nespravedlivý". Žáci si tak mohou ujasnit své vlastní hodnotové postoje. Je vhodné, aby žáci během aktivit pochopili, že roli hrají pravidla (zákony), a často je proto nutná přítomnost nezávislého posuzovatele (soudce). Dále se žáci v souvislosti s rolí v aktivitě Puzzle mohou zamyslet nad svými povahovými vlastnostmi.

Práce probíhá ve skupinách, zásadní je zde reflexe v podobě učitelem řízené diskuse.

HODNOTA SVOBODY 

V průběhu lekce žáci hledají rovnováhu mezi svobodou a odpovědností. Zamýšlejí se nad hodnotou svobody a analyzují příčiny motivace ke svobodnému jednání.

Žáci pracují ve dvojicích nebo lépe ve 3-4členných skupinkách (umožní-li to kázeň ve třídě).

DO PARKU VOZIDLA NEPATŘÍ 

Lekce umožní žákům pochopit roli právních předpisů v naší společnosti na základě toho, že budou na konkrétním příkladu obecního parku nejprve právní předpis interpretovat a poté ho budou zkoušet sami napsat. Uvědomí si, že právo je přirozenou součástí jejich životů, vcítí se do role zákonodárců a zjistí, jak je těžké zformulovat dobrý právní předpis. V rámci lekce si vyzkouší práci s autentickým právním textem.

Současně budou nuceni uvažovat o tom, co to znamená dobře právní předpis interpretovat a na konkrétním příkladu obecního parku budou hledat přijatelný kompromis mezi zájmem veřejným a zájmy soukromými. Na konci lekce sami porovnají, nakolik se jejich vidění práva změnilo.

MANŽELSTVÍ – KDY VZNIKÁ A KDY ZANIKÁ? 

V rámci této lekce se žáci seznámí se způsoby vzniku a zániku manželství a pomocí hraní rolí sami přijdou na to, jaké existují dle českého práva překážky, které brání uzavření manželství.

Po celou dobu výuky žáci pracují s pracovními listy.

Jak vnímáme druhé - Aktivity pro inspiraci 

V průběhu aktivit se žáci učí poznávat jeden druhého, respektovat vzájemné odlišnosti. Vyzkouší si rozpoznat, jací sami jsou, jak posuzují svět na základě prvního dojmu. Pokusí se zvážit, k čemu posouzení na základě prvního dojmu může vést.

Tužby a potřeby - Aktivita pro inspiraci 

V průběhu aktivity se žáci snaží porozumět rozdílu mezi věcmi, které opravdu chtějí a které se jim líbí a mezi jejich skutečnými potřebami. V aktivitě je kromě jiného důležité, zda jsou žáci schopni dosáhnout shody během práce ve skupině.

Ujasnění hodnot - Aktivity pro inspiraci 

V průběhu aktivit si žáci uvědomí svůj vlastní hodnotový žebříček a na jeho základě mohou přemýšlet nad ideálem svého vlastního života. Mají také možnost zamyslet se nad tím, co je předsudek, z čeho přesdudky vycházejí, jak je identifikovat.

Poznání vlastních politických postojů 

V průběhu lekce si žáci vyčíslí skóre, které představuje jejich politický postoj. Učiní tak na základě zodpovězení otázek uvedených v Dotazníku postojů ke změně. Žáci poznají své osobní preference. Aktivita může být hrubým vodítkem k tomu, aby se žáci seznámili s existencí různých modelů politického smýšlení. Kterákoliv otázka z dotazníku může být podnětem pro další diskuzi.

Veřejná politika 

Co znamená pojem veřejná politika, struktura obce a obecního úřadu.

Trestné činy 

Tato lekce vede žáky k zamyšlení se nad definicí vybraných trestných činů a jejich závažností, přičemž to, jak vnímají žáci jednotlivé trestné činy, se poté porovnává se stávající platnou právní úpravou. Lekce je postavena na skupinové práci, diskusi a prezentaci skupinové práce.

Dětská práva  

Žáci si uvědomí svá práva, ale i povinnosti. Pochopí „hranice“ svých práv. Seznámí se s dokumentem Úmluva o právech dítěte.

Lidská práva - Aktivity pro inspiraci 

V průběhu aktivit se žáci soustředí na lidská práva. Pochopí , že člověk je součástí světa a v rámci vývoje Země je jen malým článkem a že všichni lidé mají společný původ. Žáci se snaží dát lidským právům priority, tj. pokouší se vyhodnotit, která lidská práva lze považovat za zcela základní. Poznají, že některá lidská práva jsou implicitně zahrnuta v jiných.

Co to jsou politická práva? 

V rámci lekce žáci získají základní informace o politických právech (jejich základní definice a reálné příklady) a poté budou na konkrétních případech poměřovat jednotlivá politická práva. V rámci lekce by měli porozumět tomu, jak důležitá jsou politická práva pro fungování demokratické společnosti a jak nesnadnou roli mají často při poměřování jednotlivých práv soudci. Pracovat budou se skutečnými soudními případy zachycenými v novinářských textech.
Žáci budou pracovat individuálně, ve dvojicích a především v malých skupinách. Součástí hodiny je i prezentace skupinové práce.

Tvorba plakátů o lidských právech - Aktivita pro inspiraci 

V hodině se pracuje s Deklarací lidských práv nebo s Evropskou úmluvou lidských práv a základních svobod. Žáci se s dokumentem seznámí tvořivou formou, zhotoví plakát a vyhledají vhodné symboly pro jednotlivá lidská práva.

Hodnotové systémy - Aktivita pro inspiraci 

V průběhu aktivity žáci poznávají, že jejich chování je motivováno hodnotami a že různé hodnoty mohou být zdrojem osobního konfliktu. Žáci v aktivitě kategorizují hodnoty podle kritérií. Zamýšlí se nad hodnotovým systémem.

Vytvoření atmosféry ve třídě 3 - Aktivita pro inspiraci 

Aktivita je vhodná pro žáky všech věkových kategorií a typů škol (ZŠ, SOŠ, Gym).

V průběhu aktivity žáci poznávají sebe sama i druhé, což umožňuje lepší fungování skupiny, navozuje lepší možnosti pro spolupráci, vzájemný respekt. Posilováním sebeúcty zároveň umožňujeme rozvíjet úctu k druhým. Žáci se soustředí na schopnost spolupracovat, být empatický, tolerantní.

Vytvoření atmosféry ve třídě 1 - Aktivita pro inspiraci 

Aktivita je vhodná pro žáky všech věkových kategorií a typů škol (ZŠ, SOŠ, Gym).

V průběhu aktivity žáci poznávají sebe sama i druhé, což umožňuje lepší fungování skupiny, navozuje lepší možnosti pro spolupráci, vzájemný respekt. Posilováním sebeúcty zároveň umožňujeme rozvíjet úctu k druhým.

Vytvoření atmosféry ve třídě 2 - Pravidla - Aktivita pro inspiraci 

Aktivita je vhodná pro žáky všech typů škol ZŠ, SOŠ, Gym.

V průběhu aktivity žáci vytvářejí pravidla, která by měla být obecně přijata a respektována v rámci jejich mikrokomunity (třídy). Učí se tím vzájemnému respektu při komunikaci a následně pak posilují schopnost dodržovat nějaké normy, respektovat se a být ve vzájemné úctě.

Shin - pravdivý příběh ze Severní Koreje 

Shin Dong-hyuk se narodil v severokorejském koncentračním táboře, ze kterého se mu po 22 letech podařilo utéct. Text popisuje jeho životní příběh. Je strukturován tak, aby bylo možné využít metody čtení s předvídáním. Příběh seznamuje žáky s existencí totalitního režimu v Severní Koreji a ukazuje některé jeho rysy.

Pískovna 

Lekce je simulací grantového řízení na využití určité lokality (zde "Pískovny"). Tři skupiny žáků představují ekology, podnikatele, propagátory volnočasových aktivit. Jednotlivé skupiny připravují projekt na využití dané lokality ve formě prezentace. Čtvrtá skupina žáků představuje grantovou komisi, která následně vybírá projekt, jemuž by přidělila grant.

KDO VLÁDNE A JAK VLÁDNE? 

V průběhu lekce se žáci učí o různých formách řízení společnosti a vlády. Na příkladu fiktivního příběhu promýšlejí spravedlivost v uspořádání státního řízení s ohledem na svobodu jedince.

Práce probíhá ve dvojicích a větších skupinách. Jejím výstupem je provedená definice různých typů společenského zřízení na základě zkušeností žáků a příběhu ve čteném textu. Učitel by měl definice na závěr odborně korigovat a pojmy vysvětlit.

Na tuto lekci navazuje lekce "Argumenty proti demokracii".

Jak poznám dobré rozhodnutí 

Co to znamená dobře se rozhodnout. Dle jakých kritérií se to dá posuzovat.

Kdo a co má vliv na mé rozhodnutí 

Jak probíhá proces rozhodování. Jaký je rozdíl v rozhodnutí v dnešní době a v době diktatury.

Trest smrti 

Hodina je zaměřena na problematiku trestu smrti. Studenti hledají argumenty pro a proti trestu smrti, vedou diskusi.

Na úvod studenti vyjmenují obvyklé druhy zločinů a společně s učitelem se krátce zorientují v problematice trestů. Následně se třída rozdělí na dvě skupiny. Aniž by předem uvedli své postoje k trestu smrti, jedna skupina sepíše argumenty pro a druhá proti. Pak se vytvoří dvojice ze zastánců obou skupin a budou se snažit přesvědčit svého oponenta o své pravdě. Nakonec proběhne diskuze a reflexe.

Azylový dům 

Na základě modelové situace "Azylového domu" se žáci učí komunikaci, resp. argumentaci, seznamují se s životem jiných etnik a seznamují se s právními normami, které uvádějí důvody udělení/neudělení azylu v ČR.

Přípravu lze upravovat dle vlastních potřeb i počtu žáků a doplnit o další aktivity v rámci tématu Multikulturní společnost. Materiály lze čerpat například ze stránek Člověk v tísni nebo ho propojit s projektem Jeden svět.

Byl noční můrou diktátorů 

Můžeme ovlivňovat svět kolem sebe? Má smysl se angažovat? Dokáže napsání dopisu zachránit něčí život? Vyučovací jednotka nabízí na příkladu působení Amnesty International v Československu v 70. a 80. letech 20. století podněty k diskusi a úvahám (nejen) o těchto otázkách.

Hodnoty a definování zákonů - Aktivita pro inspiraci 

Hodnoty uznávané ve společnosti se odráží při definování zákonů. Již starověcí filozofové čerpali ve svých konceptech zákona z různých hodnot. Volba hodnot a definování zákonů jsou ovlivněny společenskými a politickými systémy.

Žáci přiřazují k základním konceptům zákona dle filosofů odpovídající pravidla.

Trh a konkurence 

V učební jednotce žáci modelují fungování trhu – nabídka/konkurence a poptávka. Žáci se rozdělí na dvě skupiny a proběhne simulace. Na závěr proběhne uvědomění a evaluace. Na hodinu musí být žáci předem připraveni.

O rovnosti a svobodě 

Lekce je postavena na metodě čtení s předvídáním (Farma zvířat, G. Orwell). Žáci vždy po přečtení úryvku odpovídají na otázky kladené učitelem, které se týkají revoluce, rovnosti, svobody, bohatství... Po přečtení všech úryvků dojdou žáci k poznání, že i když si chtěla být všechna zvířata rovna, některá jsou si rovnější. Na lekci by mělo navazovat téma "Ideologie zdůrazňují rovnost a ideologie zdůrazňující svobodu".

ARGUMENTY PROTI DEMOKRACII 

V průběhu lekce žáci na základě čtyř textů odvozují možné argumenty proti demokracii. Uvědomují si tak situace, v nichž může být demokracie přítěží či komplikací a zvažují, zda a za jakých okolností má smysl demokratické principy řízení narušit.

Práce probíhá ve dvojicích, jejím výstupem je provedený soupis situací, na nichž lze zdůvodnit argumenty proti demokracii.

Tato lekce navazuje na lekci "Kdo vládne a jak vládne?".

PODMÍNKY SVOBODY 

V průběhu lekce žáci formulují atributy svobody, hledají podmínky pro její rozvoj a pojmenovávají příčiny jejího omezení. Na příkladech z každodenního života analyzují příležitosti ke svobodě a pojmenovávají podmínky jejich využití, důvody jejich nevyužití a příčiny jejich zneužití. Žáci pracují ve dvojicích nebo lépe ve 3-4členných skupinkách (umožní-li to kázeň ve třídě).